Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Princezna Maruška, jedna za tří dcer krále Pravoslava, se schází s tajemným princem Milivojem, který se jí objevuje a zase mizí. Aby ho mohla kdykoliv přivolat, dá jí princ růži ze soli. Milivoj je syn krále podsvětí, který jejich vztahu nepřeje, ale princ se hájí tím, že Maruška mu dala poznat lásku, kterou oni v posvětí neznají. Král naopak tvrdí, že lidé jsou bezcitní a chamtiví. Král Pravoslav chce po dcerách vědět, jakou lásku k němu chovají. Předvádějí mu své manžely, jedna tvrdí že ho má ráda jako zlato, druhá jako zlaté kamení. Maruška představí otci prince Milivoje a řekne mu, že ho má ráda jako sůl. Král se na ni i na prince rozhněvá, vyhodí Marušku z hradu a řekne jí, aby se vrátila, až sůl bude dražší než zlato a drahokamy. Pak že dostane trůn. Zjeví se Král podsvětí a zakleje krále Pravoslava i s královstvím. Všechna sůl v království se pak promění ve zlato. Bez soli se ale nedá vařit, a tak všichni časem onemocní. Marušce nezbyde nic jiného, než jít hledat lék… (TV Nova)

(více)

Recenze (170)

LEATHERFAC 

všechny recenze uživatele

Vážení přátelé... tak předně: tato pohádka je jednoznačně pro již trochu odrostlé děti - tedy tak 15 - 95... Ve srovnání s českou verzí - Werichovskou (kterou mám rád zhruba stejně) není tak milá ani uhlazená, nenese se na vlně humoru ani nehýří barvami. A to je podle mě jenom dobře. Tato verze je temná, lidská, upřímná, bližší realitě - přesto nikoliv nepohádková... Je plná emocí, velkých pravd o životě atd. Např. smutek obou otců, když si uvědomí, jak hrozně se mýlili... člověk pochopí až po třicítce - nejlépe vychovává-li svoje děti, nebo alespoň někoho učí, či vede. Tato verze mi spíš připomíná Krále Leara. To je taky hra - pohádka pro dospělé, o pošetilosti otců a vlastně rodičů vůbec. O tom, že člověk ač mocný král, nemusí mít vždycky pravdu a že upřímné srdce hořící láskou může překonat jakoukoliv kletbu a bolest. Ale taky o tom, že to nemusí být vždycky pravidlem. Přesto ale má smysl se o to alespoň pokusit, prože i v případě nezdaru, člověk může nalézt alespoň moudrost starých šašků... Protože jak tu říká Kronerův moudrý šašek: Vidět, neznamená vědět... ()

Šandík 

všechny recenze uživatele

Dovolte malou úvahu o filmové pohádce... Středoevropské pohádky jsou lidové příběhy, vyprávěné a tradované především ve venkovském prostředí a vzniklé nejčastěji v období baroka. Jako takové zpravidla neodrážejí mnoho historicky podchytitelných jevů, ale naopak přinášejí značně naivní, i když roztomile zkreslenou představu o životě aristokracie. Filmové zpracování musí pohádce nutně vtiskonut nějaký obrazový rámec. Pokud nejde o pohádky severské, asijské či africké, nýbrž středoevropské, činí tak zpravidla podivnou směsí středověkých a barokních reálií v nejrůznějších kombinacích. Pohádka „Soľ nad zlato“ je důsledně středověká, což však je spíše zajímavý experiment, protože stejně v principu nelze barokní báchorku vsadit do středověkých reálií, usilujeme-li o jakousi pravdivost. Z tohoto hlediska je totiž pohádka útvarem vždy historicky nepravdivým, jakkoli obsahuje často hluboce pravdivé ponaučení. Zajímavý je zde také posun pohádky směrem k fantasy filmům. Obsahuje slušné herecké výkony a poměrně silné scény. Příšerný je hudební doprovod v podobě tehdy módních syntetizátorů. ()

Reklama

GIK

všechny recenze uživatele

Skladatele Svobodu zde opět podezřívám, že to odflák a použil hudbu, kterou už jsme slyšeli minimálně v pěti jeho dalších filmech a seriálech. Štvalo mě neustálé zdůrazňování "matky země". Scénárista je asi velký fanda pohanských svátků a rituálů. Ale konec je perfektní. Setkání Marušky s otcem mě dojalo (výborný Machata). 60 % ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Rovnaká predloha a je z toho celkom iná filmová rozprávka oproti staršej českej Werichovej klasike. Práve tu je určite problém s hodnotením, keď sa porovnávajú odlišné prístupy k rozprávke. Už ako malý som túto rozpravku veľmi prežíval, pamätám si, že nie iba raz, ale každý rok. Dnes sa objaví veľmi zriedkavo a až po piatich rokoch na čsfd sa mi ju podarilo vystihnúť v televízii. Rozprávkové prvky sa striedajú so sci-fi prvkami, Maruška zostúpi do jaskýň, vystúpi na tatranské štíty, prostredie je veľmi originálne. Stretla sa tu celá plejáda výborných hercov najvyššej ligy a Svoboda bol expert na geniálne hudobné motívy. Ľudská láska zvíťazí nad ľudskou zlobou, chamtivosťou aj silami podsvetia, a tak to v rozprávke má byť. Je to na silné štyri hviezdy, a nielen z nostalgie, ale aj pre veľké podhodnotenie, musím dať päť. –––– Poď so mnou. Príde čas, a matka Zem rozdá svoje poklady. –––– Nič nežiadam, len aby ste ma mali radi ako túto soľ. ()

Kozlowski8 

všechny recenze uživatele

Klasická československá pohádka v západoněmecké koprodukci, na rozdíl od "werichovské " verze oblečena do temnějšího, ponurejšího kabátu, je pohádkovější - pro malé diváky asi stravitelnější, více se odehrává v exteriérech. Obě verze jsou stejně vrchovatě naplněny laskavými a moudrými slovy o dobru a lásce, které jsou největším bohatstvým v životě člověka - v dnešní době bohužel už jen v pohádkách. Velmi se mi líbila role prostořekého šaška v podání Jozefa Kronera, naopak Libuše Šafránková na mne nepůsobila tak přirozeně jako ve většině z jejích mnoha princeznovských rolí. Film jsem viděl po mnoha letech a byl pro mne velmi příjemným zážitkem. 70%. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (6)

  • V němčině se film nazývá Der Salzprinz, což lze přeložit jako "solný princ". (Janek2002)

Reklama

Reklama