Sůl nad zlato

Vážení přátelé... tak předně: tato pohádka je jednoznačně pro již trochu odrostlé děti - tedy tak 15 - 95... Ve srovnání s českou verzí - Werichovskou (kterou mám rád zhruba stejně) není tak milá ani uhlazená, nenese se na vlně humoru ani nehýří barvami. A to je podle mě jenom dobře. Tato verze je temná, lidská, upřímná, bližší realitě - přesto nikoliv nepohádková... Je plná emocí, velkých pravd o životě atd. Např. smutek obou otců, když si uvědomí, jak hrozně se mýlili... člověk pochopí až po třicítce - nejlépe vychovává-li svoje děti, nebo alespoň někoho učí, či vede. Tato verze mi spíš připomíná Krále Leara. To je taky hra - pohádka pro dospělé, o pošetilosti otců a vlastně rodičů vůbec. O tom, že člověk ač mocný král, nemusí mít vždycky pravdu a že upřímné srdce hořící láskou může překonat jakoukoliv kletbu a bolest. Ale taky o tom, že to nemusí být vždycky pravidlem. Přesto ale má smysl se o to alespoň pokusit, prože i v případě nezdaru, člověk může nalézt alespoň moudrost starých šašků... Protože jak tu říká Kronerův moudrý šašek: Vidět, neznamená vědět... (13.12.2008)

Dovolte malou úvahu o filmové pohádce... Středoevropské pohádky jsou lidové příběhy, vyprávěné a tradované především ve venkovském prostředí a vzniklé nejčastěji v období baroka. Jako takové zpravidla neodrážejí mnoho historicky podchytitelných jevů, ale naopak přinášejí značně naivní, i když roztomile zkreslenou představu o životě aristokracie. Filmové zpracování musí pohádce nutně vtiskonut nějaký obrazový rámec. Pokud nejde o pohádky severské, asijské či africké, nýbrž středoevropské, činí tak zpravidla podivnou směsí středověkých a barokních reálií v nejrůznějších kombinacích. Pohádka „Soľ nad zlato“ je důsledně středověká, což však je spíše zajímavý experiment, protože stejně v principu nelze barokní báchorku vsadit do středověkých reálií, usilujeme-li o jakousi pravdivost. Z tohoto hlediska je totiž pohádka útvarem vždy historicky nepravdivým, jakkoli obsahuje často hluboce pravdivé ponaučení. Zajímavý je zde také posun pohádky směrem k fantasy filmům. Obsahuje slušné herecké výkony a poměrně silné scény. Příšerný je hudební doprovod v podobě tehdy módních syntetizátorů. (27.12.2006)

Skladatele Svobodu zde opět podezřívám, že to odflák a použil hudbu, kterou už jsme slyšeli minimálně v pěti jeho dalších filmech a seriálech. Štvalo mě neustálé zdůrazňování "matky země". Scénárista je asi velký fanda pohanských svátků a rituálů. Ale konec je perfektní. Setkání Marušky s otcem mě dojalo (výborný Machata). 60 % (07.12.2020)

Rovnaká predloha a je z toho celkom iná filmová rozprávka oproti staršej českej Werichovej klasike. Práve tu je určite problém s hodnotením, keď sa porovnávajú odlišné prístupy k rozprávke. Už ako malý som túto rozpravku veľmi prežíval, pamätám si, že nie iba raz, ale každý rok. Dnes sa objaví veľmi zriedkavo a až po piatich rokoch na čsfd sa mi ju podarilo vystihnúť v televízii. Rozprávkové prvky sa striedajú so sci-fi prvkami, Maruška zostúpi do jaskýň, vystúpi na tatranské štíty, prostredie je veľmi originálne. Stretla sa tu celá plejáda výborných hercov najvyššej ligy a Svoboda bol expert na geniálne hudobné motívy. Ľudská láska zvíťazí nad ľudskou zlobou, chamtivosťou aj silami podsvetia, a tak to v rozprávke má byť. Je to na silné štyri hviezdy, a nielen z nostalgie, ale aj pre veľké podhodnotenie, musím dať päť. –––– Poď so mnou. Príde čas, a matka Zem rozdá svoje poklady. –––– Nič nežiadam, len aby ste ma mali radi ako túto soľ. (27.12.2017)

Klasická československá pohádka v západoněmecké koprodukci, na rozdíl od "werichovské " verze oblečena do temnějšího, ponurejšího kabátu, je pohádkovější - pro malé diváky asi stravitelnější, více se odehrává v exteriérech. Obě verze jsou stejně vrchovatě naplněny laskavými a moudrými slovy o dobru a lásce, které jsou největším bohatstvým v životě člověka - v dnešní době bohužel už jen v pohádkách. Velmi se mi líbila role prostořekého šaška v podání Jozefa Kronera, naopak Libuše Šafránková na mne nepůsobila tak přirozeně jako ve většině z jejích mnoha princeznovských rolí. Film jsem viděl po mnoha letech a byl pro mne velmi příjemným zážitkem. 70%. (07.01.2013)