Sůl nad zlato

Tri poctivé slané hviezdy za otvorenosť rozprávky a nutnosť spraviť si po konci niečo slané z lístkového cesta. Herci prvotriedny snáď až na odporného a toporného soľného princa. Krásne vystavaná komparácia dobrého a zlého v rozprávke, ktorá si však drží vážnosť až osudovosť. Dobrý námet sa podaril preniesť aj na plátno a tak to zákonite odolá aj zubu času. ďakujem Božene aj zúčastneným. (videné Vianoce 2019 !) (06.01.2019)

Klasická československá pohádka v západoněmecké koprodukci, na rozdíl od "werichovské " verze oblečena do temnějšího, ponurejšího kabátu, je pohádkovější - pro malé diváky asi stravitelnější, více se odehrává v exteriérech. Obě verze jsou stejně vrchovatě naplněny laskavými a moudrými slovy o dobru a lásce, které jsou největším bohatstvým v životě člověka - v dnešní době bohužel už jen v pohádkách. Velmi se mi líbila role prostořekého šaška v podání Jozefa Kronera, naopak Libuše Šafránková na mne nepůsobila tak přirozeně jako ve většině z jejích mnoha princeznovských rolí. Film jsem viděl po mnoha letech a byl pro mne velmi příjemným zážitkem. 70%. (07.01.2013)

Vážení přátelé... tak předně: tato pohádka je jednoznačně pro již trochu odrostlé děti - tedy tak 15 - 95... Ve srovnání s českou verzí - Werichovskou (kterou mám rád zhruba stejně) není tak milá ani uhlazená, nenese se na vlně humoru ani nehýří barvami. A to je podle mě jenom dobře. Tato verze je temná, lidská, upřímná, bližší realitě - přesto nikoliv nepohádková... Je plná emocí, velkých pravd o životě atd. Např. smutek obou otců, když si uvědomí, jak hrozně se mýlili... člověk pochopí až po třicítce - nejlépe vychovává-li svoje děti, nebo alespoň někoho učí, či vede. Tato verze mi spíš připomíná Krále Leara. To je taky hra - pohádka pro dospělé, o pošetilosti otců a vlastně rodičů vůbec. O tom, že člověk ač mocný král, nemusí mít vždycky pravdu a že upřímné srdce hořící láskou může překonat jakoukoliv kletbu a bolest. Ale taky o tom, že to nemusí být vždycky pravidlem. Přesto ale má smysl se o to alespoň pokusit, prože i v případě nezdaru, člověk může nalézt alespoň moudrost starých šašků... Protože jak tu říká Kronerův moudrý šašek: Vidět, neznamená vědět... (13.12.2008)

Pekná filmová verzia klasickej rozprávky. Ktorá podobne ako Tri oriešky pre Popolušku je nemeckou koprodukciou s Libušou Šafránkovou v hlavnej úlohe, no na rozdiel od nej sa nestala takou populárnou. Môže za to možno použitie tak trochu príliš syntetických prvkov v hudbe. Samotná téma zložená Karlom Svobodom je krásna až rozprávková, ale pokiaľ ide o použitie zvukových kulís pre vytvorenie atmosféry, tak syntetické zvuky tu často vyznievajú síce honosne a originálne, ale tak trocha moderne a rušivo. Produkcia je celkom kvalitná hoci si vystačí s jednoduchými trikmi. Zato herecké obsadenie obsahuje ťažké kalibre. Angažovanie Karola Machatu a Ladislava Chudíka ako kráľov nasadilo latku vážnosti a majestátu na vysokú úroveň a Libuše Šafránková v úlohe princezny nikdy nesklame. Tak trochu čudne znie počuť jej hlas predabovaný do slovenčiny, podobne ak aj hlas Juraja Kukuru. Dieterovi Kirchlechnerovi naopak hlas Stana Dančiaka sadne ako uliaty. Dokonca si dlho myslel, že Argonita hrá sám Dančiak. 70% (31.12.2023)

Mne sa táto verzia od detstva páčila viac. Hlavne Šafránková a Dančiak mi utkveli v pamäti a mám vždy radosť z reprízy. Smutnejšia atmosféra oproti "Byl jednou jeden král", podľa mňa zodpovedá vážnosti následkov kráľovho rozhodnutia. Vždy ma dojme k slzám. Od rozprávky nutne nežiadam, aby ma rozosmiala. (06.04.2021)