Vražedná stěna

Klasické horolezecké drama, tentokrát okořeněné o punc skutečné události a zasazení do meziválečného Německa / Švýcarska. Pro začátek zmíním fakt, že na mě Nordwand nezapůsobil tak, jako třeba Pád do ticha, nicméně po poslední půlhodině stopáže jsem nevěřícně zíral na obrazovku a oči z ní spustil až po posledním řádku titulků. Úvod je snad u všech horolezeckých filmů stejný (až snad na Cliffhanger) - seznámení se s postavami, čekání před výstupem, začátek výstupu, první menší trable (kterým se nepřikládá velká důležitost), bezstarostné pokračování výstupu, velké trable (ukazující, že menší trable nebyly zase tak malé), vyvrcholení a šťastný nebo nešťastný konec (většinou zakončen doslovem). Nordwand není výjimkou, a tak mu náleží čtyři hvězdy. (01.09.2010)

Ohrané dejové klišé podžánru "horolezecká dobrodružná dráma" (hlavne K2) osvieži až posledných 20 minút. Taktiež postavy sa dali viacej rozkresliť. Ale kvalitným technickým prevedením, dobrými hercami a hlavne pútavým prostredím pod Eigerom (a v jeho severke) film dosahuje slušného napätia, dramatickosti a vo finále i dojatia. Kvalitné remeslo, silný emocionálny zážitok. Nemecký biják. (24.01.2010)

Človek príde o posledné zbytky zdravých nervov a takmer umrzne, ale stojí to za to. Každopádne by možno niekedy bolo priateľnejšie, keby pohyby v najnapínavejších okamžikoch boli nasnímané aspoň v reálnom, resp. pre diváka nie tak rozvlečenom čase, alebo možno aj nie. Ja som si na tom doslova uletel. (17.01.2011)

Konečně vím o jakém to kopečku psal Ota Pavel v povídce Výstup na Eiger. A že to je teda pořádná kupa kamemů. Nordwand jako dobové drámo hitlerovského Německa na mě fungoval od prvních minut a nepustil až do konce. Klobouk dolů pak před natočením samotného výstupu. TJeho záběry vypadaly naprosto skvěle a já moc nechápu jak tohle točili. Velká spokojenost. When you're at the bottom - Toni once told me - at the foot of the wall, and you look up, you ask yourself: How can anyone climb that? (02.09.2012)

Bože ta hudba, ach ta hudba ... Při scéně kdy horolezci zkoušení své schopnosti na Vražedné stěně a do toho hraje nepopsatelně krásná hudba ( Housle ) jsem měl husí kůži na celém těle a neustále jsem to musel přetáčet. Tahle scéna nemá chybu a už několik dní jí mám v hlavě. Celkově snímek působí hodně realisticky a je dost smutný. Nejlepší film o horolezcích jaký jsem zatím viděl. (19.04.2010)