Moon

Atmosferou nieco medzi Sunshine a Gattacou (neutichajuca tuzba ist za svojim cielom aj napriek nepriaznivym okolnostiam) s presvedcivym Sam Rockwellom. Pociatocne sklamanie z toho, ze pointa je od polovice markantne jasna, neskor vystriedalo ponorenie sa do prezentovaneho sveta ako i duse hlavnej postav(y). (20.10.2009)

║Rozpočet $5miliónov║Tržby USA $5,010,163║Tržby Celosvetovo $10,676,073▐ Tržby za predaj DVD v USA $3,383,447 ║ Komorná psychadelická sci-fi z "one man show" Sama Rockwella. Zo začiatku to bola kľudná jednoduchá cesta postupne rozvetvená do riešenia životných otázok bytia. Rockwell strhujúco ovláda celý dej a súboj zo sebou samým. /80%/ (03.12.2009)

Po Avataru a Star Treku nejlepší sci-fi loňského roku - tím i posledních pár let (od dob Sunshine). Mnohem lepší než District 9. Atmosféra dýchá z každé minuty, skvěle zahranému hlavnímu hrdinovi jeho problémy věřím a přeju mu vítězství, i když je mi jasné, že ideálně to dopadnout nemůže. Režisér skvěle pracuje s žánrovými klišé a vytváří tak uvěřitelnou budoucnost. Nízký rozpočet vůbec není na škodu. Horší triky nevadí. Takhle nějak mělo vypadat Solaris - no, aspoň, že to konečně přišlo... (13.01.2010)

Když já zabrousím do sci-fi žánru, tak je to většinou kvůli někomu a tady to byl Kevin Spacey. Toho jsem sice neviděla, ale aspoň jsem zjistila, že už bych ho poznala i poslepu podle hlasu. Kdo mě ale maximálně překvapil svým hereckým umem, byl Sam Rockwell, který se nehnul z obrazu po celou dobu a ještě si to střihnul klonovaně. Smutné, depresivní, klaustrofobické, ale byla to paráda a obrovská emotivní masáž. Nečekala jsem, že mě něco takového může nadchnout, ale stalo se. A jen tak mimochodem, taky jste si všimli hned na začátku, jak má u svého lůžka ty parádní bačkůrky? Tak mně to silně připomnělo Billyho (taky Sam Rockewll) ze Sedmi psychopatů a tu jeho kouzelnou čepičku. (07.07.2013)

Ecpliptis lunae. Měsíční a náměsíčná sonáta, v níž některé pasáže znějí falešně a jiné zůstavají skryté ve stínu, aby se v závěru vynořily se smrští otázek. Komorní individualistické drama jednotlivce, které přes vizuální a tematické podobnosti stojí nekonečně daleko od Sunshine. Nepálí, nehřeje, ale něčím je ten jemný svit uhrančivý. Snad, že lidskými emocemi, úsměvy a slzami tu plýtvá robot, snad napětím, které si nenápadně sedá za zátylek, snad tím, že lidské jáství je nečekaně amorfní kategorie. (26.10.2009)