Moon

Z určitého hlediska je komorní Moon takovým protipólem epické Vesmírné odyssey, se kterou má film několik styčných bodů - například jsou to oba perfektní filmy:D A ačkoliv je tenhle přímočařejší, tak rozhodně není jednoduchý. Je ale pravda, že pokud někdo nemá rád sci-fi, tak mu Moon asi nesedne. U mě nastal opačný případ - do bílého interiéru Sarangy jsem se okamžitě zamiloval, stejně jako do kombajnů, které sklízejí helium. Příběh byl náležitě propracovanej, námět skoro jak od Philipa K. Dicka. Teda nebylo to tak paranoidní, jako většina jeho děl, ale atmosféra byla perfektní. Vesmír a příběhy osamocených astronautů mám prostě rád a v tomhle filmu toho všeho bylo dost. ____ Sama Rockwella mám rád od Milujte svého zabijáka (2002), ale ačkoliv i tam měl hlavní roli, tady je jeho výkon ještě pozoruhodnější. Mansellovu hudbu zmiňovat nemusím no a tak už zbývá jen Zowie Bowie, který má stejně jako otec zjevně talent. (25.10.2009)

Moon přichází na scénu jako jeden z dalších očekávaných sci-fi snímků tohoto výjimečně bohatého roku. Ovšem jako další "dítě internetu" tenhle malý nezávislý snímek získal vysoká hodnocení a hype-auru, které se bude těžko zbavovat. Sledovat bez očekávání a nejlépe i znalosti traileru, který dost prozradil, se určitě vyplatí (a určitě nedávejte na řeči o nejlepším sci-fi poslední let od lidí, co na sci-fi koukají jednou ročně:))). Moon je hodně netradiční, tématicky jednoduše až stroze laděný, sci-fi snímek o astronautovy na Měsíci. Naneštěstí pro režiséra (a scénáristu) se nekonečně pusté pláně jediného přirozeného satelitu Země mohli ozdobit Samem Rockwellem a celých 97 minut se tak může vést v ONE-MAN-SHOW tohoto nezávislého génia. Nechci prozrazovat mnohé, ale Rockwell z obrazovky nesleze (Kevin Spacey se svým hlasem prostě promine...) a vládne každé sekundě. Vedle něj tu je Clint Mansell, který opět vůbec nezklamal, ale Duncan Jones zůstane ještě nějaký ten týden "jen" režisérem s talentem. Síla celého Měsíce není v několika poctách klasickým sci-fi (2001 nikdo nepřehlédne...) a už vůbec ve snaze nějaký větší snímek napodobovat, ale v emoční síle příběhu z druhé strany barikády (bez spoileruje nejde přesněji napsat) a samotného hlavního hrdiny, který prožívá život v cele "těžební stanice" daleko od domova i rodiny. Některá témata nejsou dostatečně rozvedena, ale to hlavní, na které se film soustředí je představeno do příjemných detailů, které vedou až k občasné zdlouhavosti, což kdejaký fanda rád promine. Povinnost pro fanoušky sci-fi, protože takto nezávislý pohled do budoucnosti tu nějaký ten měsíc nebyl... Jednoduché, stylové a s myšlenkou. (27.10.2009)

Nápadité, napínavé, podnětné a řemeslně precizní - na nezávislý debut neskutečná bilance.Film příznačně začíná titulkem "Where are we now?" (s ohledem na vyprávění lze adekvátně přeložit jako "Kam jsme pokročili?") a končí návratem hlavní postavy na Zem, kde se s její existencí musí lidstvo vyrovnat. Vyprávění si vypomáhá nepřímými aluzemi na kanonická díla, lépe řečeno klasické motivy sci-fi, které využívá jako nosný kontrast vůči svému vlastnímu světu, který právě pokročil daleko za podobu, jakou jsme zvyklí ve filmové sci-fi vídat. (01.11.2009)

Skvělý sci-fi film. Chvilku po začátku jsem se začal trochu bát, že to, co je bystřejšímu divákovi okamžitě jasné, bude použito jako šokující pointa celého snímku, na tvůrci naštěstí tak naivní nebyli. Moon tak nabízí opravdu inteligentní příběh, oku lahodící záběry, vynikající (a chytlavou - ještě teď mi ta melodie furt zní v hlavě) hudbu a i emočně silné scény. A všechno dohromady to dává unikátní podívanou, kterou by žádný fanoušek jak sci-fi, tak filmů obecně, neměl prošvihnout. V podstatě bez výhrad 5*. (24.10.2009)

Často se tu vzpomíná Danny Boyle, ale dle mého chybně. Jonesův příběh by se klidně mohl odehrávat i na Zemi, ale pak mu chyběly ‚cameronovsky‘ odtažitě chladné industriální kulisy, které výborně podporují filmové dění. Příběh není žádná věda, ale naopak se jede v silně pocitové rovině osamělého člověka, což byla hozená rukavice pro Sama Rockwella, který jí zvednul s neskutečnou grácií. Nechci být k režisérovi nefér, zvláště úvodní paranoia i schizofrenní pocity druhé poloviny nutí diváka myslet, ale Rockwellova herecká kreace, podpořená výbornou Mansellovou hudbou, vlastně tenhle film ‚udělala‘. Netradiční filmový zážitek, byť asi bez výraznější divácké odezvy. (09.11.2009)