Moon

Atmosferou nieco medzi Sunshine a Gattacou (neutichajuca tuzba ist za svojim cielom aj napriek nepriaznivym okolnostiam) s presvedcivym Sam Rockwellom. Pociatocne sklamanie z toho, ze pointa je od polovice markantne jasna, neskor vystriedalo ponorenie sa do prezentovaneho sveta ako i duse hlavnej postav(y). (20.10.2009)

Ten film ani nechce být nějak převratný, nebo revoluční. Ale je prostě hodně dobrý. Funguje všechno. Jak perfektní Sam Rockwell, tak prostředí i hudba. Přijde mi, že čím víc má člověk nakoukáno sci-fi, tím víc si ten film užije. Například postava robota je moc príma a režisér dlouho tají jeho náturu. Klíďo se na to kouknu někdy znova. (12.04.2010)

Nač vychvalovat film, který už povznesli ostatní až k "měsíci"? Má to vůbec smysl? Ano má! Film dokonale čistý jak měsíční prach. Dokonale nerušící hudba, jak linoucí se zvukové vlny prázdným měsícem. Dokonalý herec, jako je samotná kulatost měsíce. To vše pod režií, zatím neznámého, Duncana Jonese. Nikdy jsem neočekával tak dlouho film, až se objeví v kině, od té doby co jsem viděl trailer. Pokud tedy nepočítám filmy Darrena Aronofskyho, které očekávám, i když není třeba napsán scénář. :) Nakonec jsem se dočkal jen projekce v televizi s vlastním stereem u mně doma, protože české distributory nějak tenhle druh filmu nejspíš neláká. A to je škoda, protože tenhle film bych v kině navštívil víckrát než jen jednou. Díky kameře Garyho Shawa máte doslova přesný dojem děsivého ticha na měsíci - pěkně dlouhé a pomalé jízdy kamery. K tomu pomáhá čistý střih Gastera, který svou prací zdůraznil pomalé tempo pracovních úkolů Sama Bella. Herecká "one man show" Rockwella Vás nebude nudit, ba naopak. Budete sdílet jeho samotu a emoce, které by se daly krájet. A pokud máte velké srdce, tak Vás rozpláče i robot Gerty smajlíkem se slzama, který je zcela opačným harakterem HALa z Kubrickovy 2001: Vesmérné oddysey.. Asi chrlím příliš mnoho slov o takovém filmu, ale nemůžu si pomoc. Byl a je to velký zážitek! (25.10.2009)

Podmanivý a velmi pozvolný průlet osamělostí a ztracenou identitou. Měkká kamera, citlivá režie, snivá hudba a Sam Rockwell, v jehož podání ten schizofrenní "mind-fucking" (jak to sám nazval), vypadá jako vzdušný balet. Moon možná neexhibuje s filozofickou hloubkou / kulervoucí spektakulárností, ale při vší nedokonalosti a indie šmouhám od kolomazi se jedná o film, který si lze snadno zamilovat. (17.01.2010)

Když já zabrousím do sci-fi žánru, tak je to většinou kvůli někomu a tady to byl Kevin Spacey. Toho jsem sice neviděla, ale aspoň jsem zjistila, že už bych ho poznala i poslepu podle hlasu. Kdo mě ale maximálně překvapil svým hereckým umem, byl Sam Rockwell, který se nehnul z obrazu po celou dobu a ještě si to střihnul klonovaně. Smutné, depresivní, klaustrofobické, ale byla to paráda a obrovská emotivní masáž. Nečekala jsem, že mě něco takového může nadchnout, ale stalo se. A jen tak mimochodem, taky jste si všimli hned na začátku, jak má u svého lůžka ty parádní bačkůrky? Tak mně to silně připomnělo Billyho (taky Sam Rockewll) ze Sedmi psychopatů a tu jeho kouzelnou čepičku. (07.07.2013)