Král Drozdí brada

Jedna z mých nejoblíbenějších pohádek všeobecně, která nejenže není blbá a uřvaná, ale navíc má i povedený scénář, který čaruje pro pohádku s neobvyklou depresí a bezvýchodností v životě nejchudších středověkých lidí, nechybí ani morální poučení - náprava zlé a pyšné princezny, ale i sebevědomého prince a realistickou výpravu. Neuplyne rok, aniž bych tu pohádku neviděla. (27.07.2007)

Fascinujúca na tejto rozprávke je predovšetkým tá skutočnosť, že sa tu nevyskytuje absolútne žiadny nadprirodzený ani fantastický prvok. Okrem dôrazu na výchovné pôsobenie princa v prevleku a následnú psychologickú premenu princeznej (ktoré sú tu ako metóda aj výsledok jediné vskutku rozprávkové) je nádherné sledovať, ako ju tvorcovia podriadili divadelnému rozmeru. (24.05.2024)

Odlišnost české a německé beletrizované literární i filmové pohádky je zřejmá někdy až křiklavě. Ve slovenském ztvárnění koprodukčního zpracování v rukou režiséra Miloslava Luthera tato skutečnost vynikne o to víc, že značnou část původní slovenské filmové pohádkové tvorby charakterizuje ono "presne to chladno-šedivé vyznenie", o kterém píše Klerik. V této souvislosti se nabízí jiná metoda zpracování sběrů lidové slovesnosti - ať už odborněji zabarvená Erbenova nebo výrazněji beletrizovaná pohádka Boženy Němcové, jedné z nejlíbeznějších českých spisovatelek vůbec. Platí to i pro filmová zpracování. Srovnání, které se v této souvislosti nabízí, je zřejmé. Klasická česká pohádka PYŠNÁ PRINCEZNA režiséra Bořivoje Zemana vyniká jak lépe zpracovaným scénářem, tak nesrovnatelně vyzrálejšími výkony hlavních představitelů Vladimíra Ráže a tehdy opravdu velmi mladé Aleny Vránové; pwčlivý byl i výběr dalších představitelů filmových rolí (Terezie Brzková, Jarmila Kurandová, Miloš Kopecký). Lehce budovatelské nádechy, jimiž se v tomto díle stále hlásí o slovo nejen "budovatelská" padesátá léta, ale i obdobná prvorepubliková tvorba Voskovcova a Werichova (SVĚT PATŘÍ NÁM, HEJ RUP!) po více než půlstoletí příliš nepřekáží. Posoudit, která z obou pohádek je zpracována romantičtěji, je věcí osobního názoru. Ale také náznakem limitů, které si jinak solidní koprodukční zpracování literární předlohy bratří Grimmů nedobrovolně samo uložilo. Mj. i prostorem, který vymezilo nejen Vaculíkovi a opravdu spanilé Tarábkové, ale i ostatním hercům. (20.01.2012)

Na pomery rozprávok veľmi vyspelý počin. I napriek tomu, že v centre príbehu ostáva morálne ponaučenie o náprave namyslenej a bezcitnej princezny je svet v ktorom sa dej odohráva špinavý a tvrdý. Čerti a iné nadprirodzené bytosti majú vstup zakázaný, držíme sa pekne pri zemi. Toto je dôkaz, že k rozprávaniu kvalitného rozprávkového príbehu nie sú potrebné žiadne kúzla a čary. Príjemné prekvapenie. 7+/10 (27.12.2019)

Bratři Jacob a Wilhelm Grimmové patří mezi první (a dodnes nejznámější) sběratele folkloru a pohádek zejména. Jejich příběhy uchvacují čtenáře již po několik generací. Král Drozdia brada je filmovou podobou jedné takové literární předlohy. Pohádka o lásce, přičinlivosti a trpělivosti, jež změní krutou princeznu Annu, se odehrává (jak je právě z filmu patrné) v dávných dobách, kdy se území dnešního Německa skládalo z celé řady státečků a knížectví. Filmové zpracování si zachovává ten správný pohádkový ráz života středověkého člověka v jeho všední každodennosti a z něj pramenící lidový vtip a moudrost. (25.11.2011)