Král Drozdí brada

Pekne pretvorený klasický rozprávkový motív bratov Grimmovcov do československej verzie s pôsobivo spracovaným dejom. Pyšná a vzdorovitá princezná si sama vyžiadala život v chudobe so žobrákom, hoci to určite nemyslela až tak doslovne. Napokon však prišla očakávaná premena a z pyšnej a arogantnej bytosti sa stala skromná a trpezlivá žena, o akej určite kráľ Michal sníval. Veľmi pekné spracovanie, proste klasika! 4* (17.01.2024)

Moje nejoblíbenější slovenská pohádka. A to nejen kvůli krásné princezně, ale pro svoji "inakosť", odlišnost od jiných pohádek. Vlastně to ani není pohádka, ale příběh. Myšlenka hry s komedianty je v našich pohádkách ojedinělá. Líbí se mi hudba, líbí se mi typická slovenská krajina (tipuji Váh, Strečno). Právě jsem viděl na Primě, poslouchat český dabing bylo hrozné - v slovenštině mnohem lepší - hlavně princ/žebrák mluví úplně jiným hlasem! (12.04.2009)

Jedna z mých nejoblíbenějších pohádek všeobecně, která nejenže není blbá a uřvaná, ale navíc má i povedený scénář, který čaruje pro pohádku s neobvyklou depresí a bezvýchodností v životě nejchudších středověkých lidí, nechybí ani morální poučení - náprava zlé a pyšné princezny, ale i sebevědomého prince a realistickou výpravu. Neuplyne rok, aniž bych tu pohádku neviděla. (27.07.2007)

Odlišnost české a německé beletrizované literární i filmové pohádky je zřejmá někdy až křiklavě. Ve slovenském ztvárnění koprodukčního zpracování v rukou režiséra Miloslava Luthera tato skutečnost vynikne o to víc, že značnou část původní slovenské filmové pohádkové tvorby charakterizuje ono "presne to chladno-šedivé vyznenie", o kterém píše Klerik. V této souvislosti se nabízí jiná metoda zpracování sběrů lidové slovesnosti - ať už odborněji zabarvená Erbenova nebo výrazněji beletrizovaná pohádka Boženy Němcové, jedné z nejlíbeznějších českých spisovatelek vůbec. Platí to i pro filmová zpracování. Srovnání, které se v této souvislosti nabízí, je zřejmé. Klasická česká pohádka PYŠNÁ PRINCEZNA režiséra Bořivoje Zemana vyniká jak lépe zpracovaným scénářem, tak nesrovnatelně vyzrálejšími výkony hlavních představitelů Vladimíra Ráže a tehdy opravdu velmi mladé Aleny Vránové; pwčlivý byl i výběr dalších představitelů filmových rolí (Terezie Brzková, Jarmila Kurandová, Miloš Kopecký). Lehce budovatelské nádechy, jimiž se v tomto díle stále hlásí o slovo nejen "budovatelská" padesátá léta, ale i obdobná prvorepubliková tvorba Voskovcova a Werichova (SVĚT PATŘÍ NÁM, HEJ RUP!) po více než půlstoletí příliš nepřekáží. Posoudit, která z obou pohádek je zpracována romantičtěji, je věcí osobního názoru. Ale také náznakem limitů, které si jinak solidní koprodukční zpracování literární předlohy bratří Grimmů nedobrovolně samo uložilo. Mj. i prostorem, který vymezilo nejen Vaculíkovi a opravdu spanilé Tarábkové, ale i ostatním hercům. (20.01.2012)

Tuhle pohádku mám opravdu ráda. Nekouzlí se tam, nešermuje, není tam ani jeden drak. ALE - výkony herců jsou příjemně civilní- a to i " křoví", nikdo se nesnaží být ´ pohádkový´ za každou cenu a výprava je víc než pěkná( navíc sjednocená ve stylu, což není vždy samozřejmostí). Že je děj jednoduchý? Ale děti, líp než překombinovaná slátanina alá narvat tam toho co nejvíc, ať si tam najde každý něco. A i když je tempo pozvolné, nenudím se. Ne vždy je radno pádit a spěchat. A další plus je zde tolikrát vyzdvihované " chladno-šedivé" vyznění. A to je moje srdcovka, za to bod navíc. (25.12.2012)