Reklama

Reklama

Když se v roce 1966 na obrazovkách televize objevila dramatizace románu J. Londona Cesta řeky k moři, mimořádně diváky zaujala vedle myšlenkové hloubky především hereckými výkony v čele s R. Brzobohatým a jeho mužným projevem v hlavní autobiografické roli Martina Edena. Snímek zachycuje dobrodružný i milostný život spisovatele, který se dostal nahoru díky svému talentu a nesmírné píli, ale stejně tak došel k poznání, že pro tzv. vyšší společnost jsou společenský status a peníze důležitější než životní pravda… V retrospektivním ději se bývalý námořník Martin Eden (R. Brzobohatý) ocitá na pokraji svých sil, když z lásky k vzdělané a kultivované, ale měšťanské Ruth (B. Bohdanová) chtěl vyniknout jako spisovatel. Po řadě neúspěchů, živoření v bídě a v těžkých podmínkách, kdy ztrácí lásku, po které toužil a propadá alkoholu, získává nečekaně popularitu, slávu i majetek. Po té, co se v nové situaci k němu chce vrátit milovaná dívka i pokrytecká společnost, on už o ně nestojí. Ztrácí v tomto zápase víru v sebe sama i v život… (Česká televize)

(více)

Recenze (28)

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Radek Brzobohatý je v roli Martina Edena jako ryba ve vodě, moc se mi líbil, jeho herecká kreace je obdivuhodná a strhující.. Potěšila mě Dana Medřická jako Maria Silva, dobrosrdečná, starostlivá, ochotná pomoci.. Ostatně všichni do jednoho byli skvělí a příjemní, Otto Šimánek jako kamarád z prádelny, Jiřina Jirásková coby hodná a trpělivá sestra, Radovan Lukavský básníkem s trpkými životními zkušenostmi a soužený nemocí.. Příběh mladého námořníka, který se zamiluje do bohaté a vzdělané dívky a v touze se jí přiblížit začne číst, studovat, psát, je zpracován formou, kterou bezvýhradně přijímám.. Nádherná záležitost o všem podstatném.. ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Všechny negativa TV inscenece (papundeklová výprava, nedokonale kašírované rvačky) překonají herecké výkony. R. Brzobohatý je opravdu vhodný typ pro londonovské druhé já. Vypadá více londonovsky než London sám. A rozhovor s básníkem v podání R. Lukavského (zde v masce, že by mohl hrát Abrahama Lincolna) je vrcholem této inscenace. To je nadčasové. Oceňuji též, že se tvůrci dosti drželi předlohy. ()

Reklama

Marthos 

všechny recenze uživatele

Je těžké být jiný. Je to těžké v každé době a málokdo to ustojí. Všichni chceme být součástí něčeho velikého a býváme pak zklamáni, že právě ona vysmívaná odlišnost z nás dělá podvědomé outsidery. Londonův román je nejen velkolepým příběhem o lidské touze, o nezlomné cestě za vytyčeným cílem, ale také sžíravou kritikou nabubřelé, povrchní maloměštácké společnosti, obdivuhodně vyspělou a ucelenou psychologickou studií, ovlivněnou evolucionismem a myšlenkami britského filozofa a sociologa Herberta Spencera. Televizní inscenace pod zkušeným režijním vedením Ludvíka Ráži prozrazuje, v jakých technických a uměleckých mantinelech vznikala dnes už špičková díla a je až téměř s podivem, jak nadčasovými se tyto archivní relikty vlastně zdají, také zásluhou plejády vynikajících hereckých osobností, od Brzobohatého, Lukavského, Vášové, Bohdanové, Bohdalové, až po nezapomenutelnou Danu Medřickou. Přestože závěr zůstává vrcholnou transkripcí nezhojitelné skepse, je v něm cosi spasitelského, snad díky hlubokému pochopení pro ty malé, zoufalé lidské bytosti a nadhledu, který zanechává v duši spíše pocit smíření nežli zášť k nesmyslnému žití. ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Klasika Jacka Londona v televizní inscenaci, které se po režijní stránce ujal Ludvík Ráža a obsadil skvělé herce do hlavních rolí. Radoslav Brzobohatý předvedl obdivuhodný výkon, podobně jako Radovan Lukavský, Dana Medřická, Jiřina Jirásková či Josef Bek nebo Josef Větrovec. Laciněji vypadající prostředí a zpracování je vykompenzováno právě uměním zmíněných herců, ale rovněž silným příběhem, jenž krásně staví zrcadlo americkému snu, pokřivenosti lidských charakterů, chudobě i úspěchu a problému najít své místo v životě. ()

sator 

všechny recenze uživatele

Nejsme si jisti smutkem. A radost nikdy nebyla jistá; Dnes zemře zítra; Čas se neskloní před ničí nástrahou; A láska je slabá a nepokojná, se rty jen napůl lítostivými vzdychá a oči zapomíná pláče, že žádná láska nevydrží. Z přílišné lásky k životu, od naděje a strachu osvobozen. Děkujeme s krátkým díkem, ať už jsou bohové cokoli že žádný život nežije věčně, že mrtví nikdy nevstanou z mrtvých; že i ta nejslabší řeka směřuje bezpečně k moři. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (2)

  • Báseň, která zazní ve filmu a učarovala Martinovi Edenovi (Radoslav Brzobohatý), je od anglického básníka Algernona Charlese Swinburna. Její název je „The Garden of Proserpine“. Jeho poezie nikdy nebyla přeložena do češtiny. (sator)
  • Některé postavy v příběhu jsou reálné, jiné jsou fikcí. Básník Russ Brissenden (Radovan Lukavský) je fiktivní postava. (sator)

Reklama

Reklama