Zahrada

Nezabudnuteľná hudba robí z toho filmu možno dvojnásobne lepší film, než akým v skutočnosti je. Inak ten poetizmus bez nejak vyvíjajúceho sa príbehu je pohladenie pre básnikov, ale nie pre bežného diváka, ktorému nemá film čo ponúknuť, okrem majstrovských mužských hercov. Ženy priniesli len šarm, ale to v tomto žánri úplne stačí. (23.05.2023)

jedna ze vzácností slovensko-české kinematografie, která by si určitě zasloužila větší pozornosti. Českého lva sice dostala, ale že by se objevovala na televizní obrazovkách aspoň jednou za čas, to asi vyjímečně a tak jsem na něj narazil náhodou prostřednictvím těchto stránek. Je to však krásný, milý a čistý film, od kterého se mi dostalo hodně příjemné energie a dobré nálady. A tak si ho určitě zase rád připomenu a budu doporučovat. Sice není pro každého, ale mé srdce se získal snadno a tenhle druh přírodní poetiky mám moc rád. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 3 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 2 /// STYL: 3 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (20.02.2014)

Mužská a dospelejšia variácia na Alicu v krajine zázrakov. Na druhej strane je tento subtílny magický realizmus prestúpený priam ženskou citovosťou vnášajúcou pokoj, súlad a harmóniu a akési až nadprirodzené chvenie. Aby režisér zvýraznil krehkú vnútornú štruktúru diela (a tiež rytmus, gradáciu i pocit určitej kontinuity), rozčlenil príbeh na kapitoly prednášané rozprávačom, čo by inak nebolo až tak zvláštne, nebyť enigmaticky štylizovanej enumerácie nadchádzajúcich udalostí v archaickej forme slovenčiny 18. storočia. Dobrodružstvá mládenca Jakuba v starootcovskej záhrade sú tu akoby paralelou k dobrodružstvám "mládenca Reného" z prvého po slovensky písaného románu. Filmová sonáta, ktorá sa nedá zapísať do slov, iba ak zrkadlovo obrátených... (02.01.2009)

Nádherný film o návratu a očišťování, o možnostech dialogu člověka a přírody, zasazený do osamělé podletní zahrady, která je ve svém skrytu pozemským Edenem a která se stává díky své poloze na cestách světců a filosofů také obrazem světa. Martin Šulík v příběhu o muži, který poprvé vstoupil do krajiny svého dětství až ve svém zralém věku, prokázal neobyčejný cit pro symbolickou imaginaci a pro poctivost obrazu: každý záběr je vtahující a maximálně sdělný. Snímek, k němuž se lze stále vracet. (10.03.2008)

Poprvé viděno asi hned po Českých lvech, na kterých posbírala Záhrada co se dalo (11 nominací působilo, že ten film musí být dokonalý) a je fakt, že jsem byl tehdy docela zklamaný. No, dneska dopoledne jsem si tuhle magickou poetiku dal znovu a ze Záhrady jsem nadšený. Luknár perfektní a mladičká Zuza nádherná. (05.09.2017)