Crows Zero

Japonští hezounci ve filmovém anime mezi sebou soutěží, kdo ho má většího...drama jako hrom a přímo na mě cákaly emoce... a zase se hezky odrážely a tak jsem se začal těšit aspoň na vymazlené souboje a prd, kluci se na sebe skoro vždy drsně zadívali ( nebo ani to ne) a střih, většina skučí na zemi a je vymalováno...hmm. Sem tam jsem se ale uchechtl, Ruka byla pohledná a snesitelný japan rock to u mě vytáhne na hvězdičku. (08.06.2012)

A zase ten Takashi Miike. Jak on dokáže natočit některé cool scény, za to by se nestyděl nikdo. Jeho závěrečný souboj je nadupaný, a to jak stylizací, tak díky hercům a nakonec i díky všemu ostatnímu - střeh, který není tak rychlý úhly, které jsou promyšlené, a hudba, která je kulervoucí. Mám pocit, že slovo kulervoucí jsem ještě nepoužil, tak doufám, že tohle je jediná příležitost, kdy jsem tak učinil. (18.06.2015)

Jsem trochu rozpolcená - na jednu stranu ty bitky měly svým způsobem styl a kdybych četla mangu, určitě bych tuhle filmovou verzi Miikeho dostatečně ocenila, na druhou stranu mě to ale příběhově nezasáhlo tolik, jako jsem si od toho slibovala, i když emoce tam rozhodně jsou. I Oguri Šun se mi v téhle roli hodně líbil, i když ho mám ráda spíš v méně drsňáckých rolích... ale kupodivu mu to docela sedlo. Takže přemítám mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale nakonec dám tři, protože mě to zkrátka tolik nezasáhlo a ty bitky mi místy přišly trochu směšné, než abych to brala vážně. Dokud jsem neviděla tenhle film, nevěřila bych, že je víc delikventská škola než v Gokusenu :D LOL No vážně, vždyť se na tom Suzuranu ani jednou neučilo a učitelé byli jen na začátku jako nějaké ušlápnuté figurky, a to jen do té doby, než tam nějaký ten studentík přišel a jednomu z nich fláknul. No ono se to vážně ani brát nedá. ~(3,0★)~ (09.10.2014)

Zábavné, stylové ale na tak přímočarý příběh zbytečně rozvleklé. Nevyrovná hudba od naprosto božských The Birthday a podobných přes příšerné a nehodící se R&B. Po šesti letech od prvního shlédnutí původní nadšení výrazně vyprchalo. Skvělé a trefné obsazení nicméně stále baví. Bez Yamady a Oguriho by film byl poloviční. (07.03.2009)

Bitky, súboje, boj o pozíciu. Krv strieka, mláti sa všade, no najradšej rovno do papule. Na odľahčenie a v protipóle k tomu ultra melodramatické a zasnené lyrické scény. V komentároch sa objavuje, že režisér sa naladil na západnú nôtu. Nuž, myslím, že ak by sa napríklad američania pokúsili natočiť obdobný akčniak s takou megadávkou protipólnych vyhrotených emócií v škále od romanticky zadumaných úvah o priateľstve, zrade, konkurencii po pudové, zversky násilné ukričané súboje, tak tento koktail by smeroval maximálne tak k nejakej komediálnej paródii. Takaši Miike má všetko toto pod kontrolou, vrátane prítomného humorného nadhľadu.  Všetko pod zdanlivo nezúčastneným dohľadom yakuzy, riešiacej si vlastné konkurenčné problémy. Ale aj japonská mafia dobre vie, že čo sa za mladi naučíš, v podsvetí neskôr zúročíš. Všetko sprevádzané asi pol tonou japonského rocku. Veď koniec-koncov, o tom to je. Že absolútnym lídrom sa nikdy nik nestane, pretože vždy je tu ktosi nový. Alebo iný, koho si nemožno podriadiť. Pretože život je len rokenrol. (29.05.2021)