VOD (1)
Obsahy(1)
Redakce zpravodajství a publicistiky pro vás každý týden připravuje třicet minut strhujících reportáží. Příběhy štěstí, proher a objevů.
Jedno téma a několik reportáží, které ho překvapivě variují - velké věci, velké osudy, velké události. Tzv. pozitivní publicistika diváka nejen informuje, ale také potěší, někdy i pobaví a inspiruje. Velké příběhy ho mohou snad i dojmout. Přijďte se každé pondělí od 21:30 přesvědčit, že seriózní informace vědců, historiků a očitých svědků nejsou nudné.
Magazín Televizních novin Víkend se na obrazovkách poprvé objevil 18.3.2005 a postupem času ho diváci vynesli mezi nejsledovanější publicistické Víkend pořady v ČR. V první polovině roku 2007 ho průměrně sledovalo více než 1 330 000 diváků. V procentech to znamená, že Víkend si vybralo 48 % procent lidí mezi 15 až 54 lety, kteří měli v pondělí po 21. hodině puštěný televizor. V kategorii mladých diváků mezi 15 až 24 lety to bylo dokonce 58 %.
Nejčastější témata se týkají osudových momentů moderních lidských dějin, přírody, techniky, medicíny, sportu, ale také netradičního představování rozličných profesí, které reportér vyzkouší na vlastní kůži. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (161)
Docela zajímavý pořad, který mnohdy přináší reportáže z hodně zajímavých míst, profesí, atd. O tom, že se tu člověk dozví řadu věcí není pochyb. Co mě ale občas vyloženě irituje, je hudba. Mám pocit, že tam jednoduše nemají žádného profi hudebního supervisora, protože se v každém dílu objevují ony velmi známé epické skladby (Arrival of the Birds, apod.). Ty skladby sice jsou skvělé, ale když to slyšíte v každém druhém díle, navíc ještě při reportáži o popelářích, začne to znít velice rychle směšně, až otravně. ()
Z Víkendu se dá někdy dozvědět něco zajímavého, ale mnohdy jsou reportáže bez nápadu a nevím co by na nich mělo diváku zaujmout. Velká chyba je taky v moderátorech, často jsem se bál aby Dumbrovský nedostal infarkt. Fialová je nevýřečná blbka. A moderátor v terénu vypadá a mluví jako kuře. Tak co to je.. ()
Víkend jsem začal sledovat zhruba rok po začátku vysílání. Dříve mi to uteklo mrknutím oka. Dokonce jsem byl na sebe naštvaný, když jsem na nějaký díl zapomněl. Jeden čas jsem si ho i nahrával. Bohužel musím dodat, že v poslední době kvalita klesá. Během těch pěti reportáží jsou asi tři reklamy. Dřív bych byl ochoten se koukat třeba od jedenácti do půlnoci, ale poslední dobou jdu raději po druhé reklamě spát. Přesto je to pořád dobrý a občas nějaká reportáž dosáhne kvality prvních dílů. ()
No a, že to je kýčovité? No a, že to je srdcervoucí a že to je prolezlé samým klišé? Tak se na to nedívejte. Já si tím zpočátku krátil čas, než začal Dr. House, který byl na stejném kanálu hned poté. Později, když jsem House přestal sledovat, jsem zapínal tv cíleně v čas začátku Víkendu. To už o něčem svědčí, ne? ()
Jak nemám rád Novu, musím být spravedlivý a hodnotit celkem vysoko. Na Víkendu vás můžou srát stále stejné kýčovité průpovídky, stále stejný kýčovitý playlist a někteří otravní moderátoři. Dost možná vám to znechutí třeba hudbu z filmu Rekviem za sen. Jenže ty reportáže jsou, žel, docela zajímavé a člověk se na ně vydrží koukat, i když nechce. Tak široký záběr nemá v českém pozemním vysílání žádný jiný pořad. A je vyplněním snu komečních televizí, že nějaký pořad zaujme každého, od dělníka a základoškolsky vzdělané matky v domácnosti až po lékaře, právníka či divadelního kritika (chtěl jsem napsat „univerzitního profesora“, ale nemám žádný příklad univerzitního profesora, který se na to dívá, takže nechci být jednoduše usvědčen ze lži). ()
Reklama