Leningrad
Attack on Leningrad
Attack on Leningrad
Režie:
Alexandr BuravskijScénář:
Alexandr BuravskijKamera:
Vladimir KlimovHudba:
Jurij PotějenkoHrají:
Gabriel Byrne, Mira Sorvino, Alexandr Abdulov, Vladimir Iljin, Michail Jefremov, Olga Sutulova, Kirill Lavrov, Armin Mueller-Stahl, Sergej Nikoněnko (více)Obsahy(2)
Píše se rok 1941 a 2. světová válka stále zuří. Nacistům se podařilo ovládnout přes polovinu Evropy a část Ruska. Postupovali rychlo, dokud se ovšem nedostali k Leningradu. Hitler v roce 1941 nedokázal Leningrad obsadit ani po tříměsíční ofenzívě, a pochopil, že město nemůže dobýt silou. Rozhodl se tedy město obklíčit a nechat tři miliony lidí k smrti vyhladovět. Uprostřed tohoto strašlivého obležení se ocitá i mladá anglická novinářka Kate Davisová, která se ve zbídačelém a hladovějícím městě snaží přežít. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (103)
Samotní tvůrci si určitě zhodnotí, jak moc naplnili své představy. Já si troufám tvrdit, že zůstali v průměrných vodách, i když mám k dějinám nemalou úctu a leningradská blokáda se nechvalně zapsala do historie coby jedna z nejdelších obranných vojenských operací velkoměsta. Denní dávky chleba se snížily, televizní parametry by tomu však slušely víc. Před patnácti lety bych výsledek zřejmě ocenil víc. Své momenty to má, ale jednou bohatě stačilo. ()
Historický film vypovídající o životě v Leningradě v době nacistické blokády. Do obklíčeného Leningradu přijíždějí zahraniční reportéři a při náhodném bombardování zmizí novinářka Káťa. Objeví ji rudoarmějka Nina, která ji ukryje v domě, kde žije matka se dvěma vyhladovělými dětmi a také operetní pěvkyně. Když se přítel Káťi, dozví, že je Káťa naživu, vyhledá ji, ale Káťa se z břehu Ladožského jezera vrací k opuštěným dětem, aby se vydala na dobrovolnou smrt hladem. Nádherný příběh o přátelství, který se však nevyhýbá ani pohledu na Stalinovu krutovládu. Stalin radši nechal půlku města chcípnout hladem než vydal povel ke kapitulaci. Pět hvězdiček dramatu jen podtrhuje vynikající režie i projev představitelů hlavních rolí. ()
Leningrad nesmie padnúť za žiadnu cenu... Tak to nariadil Stalin, ale súdruh Stalin sa asi moc nepresvedčil ako pomôže tým čo ho bránia. Zo začiatku filmu som mal pocit, že ide o ďalší vojnový film, ktorých bolo o tomto meste vytvorených niekoľko. Avšak po čase sa z vojnového a zákopového prostredia ocitáme medzi obyvateľmi (civilmi) Leningradu. Máme tu rôzne typy osobností. Hlavnú hereckú hviezdu miestneho divadla, divadeľných pracovníkov, deti a aj novinárov. Medzi nich patrí aj Kate a práve ona je nosnou konštrukciou tohto príbehu. Príbehu o odvahe ľudí, ktorí sa proste rozhodli prežiť a neodovzdať sa do rúk osudu. Koniec mi prišiel Hollywoodsky veľmi sladký (aspoň tak to vypadá, Byrne príde čakať svoju drahú, tá ho zbadá v dave, oči sa im stretnú a podobné USA sračky), ale naštastie to tak nie je. ()
Problém Leningradu je v celkovej stratégii obliehania tohto mesta. Postupné vyhladovanie pár miliónov Rusov... Je pochopiteľné, že samotní Rusi nebudú točiť film o tom, ako v uliciach rozkvital kanibalizmus či vraždy. Napriek šialenosti celého vojenského plánu a neľudskosti podmienok v meste, nemá film dostatočný dramatický oblúk. Osudy postáv sú uveriteľné, ale nič divácky zaujímavé tam vlastne nie je. Bondarčukov STALINGRAD mal ako bonus famóznu akciu, tu ostalo „len“ smutné vojnové posolstvo... ()
Ani ne tak válečný film, jako pohled na blokádu Leningradu očima anglické novinářky, která nešťastnou náhodou zůstala v obleženém městě. Obrázek kruté reality - smrt hlady, umrznutí, kanibalismus, to vše pod neustálým strachem z německých náletů, ale i před vlastními lidmy, kteří při záchraně vlastního života se nebojí okrádat nebo zabíjet druhé. ()
Galerie (15)
Zajímavosti (5)
- Většina německých obrněných vozidel jsou upravené sovětské stroje. V záběrech přepadení autobusu se však objeví i skutečný historický Pz.Kpfw.38(t) československé výroby, které Wehrmacht na východní frontě používal. (p3tris)
- Během blokády zemřelo dle různých zdrojů od 300 tisíc do 1,5 milionu lidí. Například v Norimberském procesu se uváděl počet mrtvých 632 tisíc lidí. Pouze 3 % z nich zemřelo na následky bombardování a dělostřelecké střelby, ostatních 97 % zemřelo hlady. Reálný počet obětí přibližuje fakt, že ze všech městských hřbitovů jen na Piskarevkém bylo během blokády pohřbeno na 657 tisíc lidí. Celkově během bojů o Leningrad zemřelo více lidí než ztratily dohromady Anglie a USA za celou válku. (Aelita)
- Blokáda, jež trvala 872 dní a měla za následek smrt kolem 1,2 milionů lidí, se postupně vytrácí z paměti, a to nejen na Západě. Z tisíce ruských dětí, které se zúčastnily konkurzu na roli v tomto projektu, dokázala pouze polovina z nich něco říci o blokádě. (Aelita)
Reklama