Mocná síla soucitu

Mno, hílujicího vozíčkáře, který dídžejuje v post-punkové kapele, se opravdu jen tak nevidí, takže o originalitě námětu pochybovat nebudeme. Taky bychom neměli pochybovat o Ruffalově talentu (zatím). Řekl bych, že s herci pracovat umí a má pár dobrých nápadů s kamerou. Konečná dvacetiminutovka trošku lapala po dechu, ale to spíš byla chyba scénáře. Zajímavé, jak si poradí s nějakou méně náročnou látkou. P.S. Laura Linney vypadala úchvatně i ve filmu. Škoda, že její postava už úchvatná nebyla. (10.08.2011)

Sympathy for Delicious (hlavní postava má přezdívku Delicious D) stojí za pozornost bez ohledu na to, jaký kdo máme k církvi a zázračným léčitelům vztah. Tohle téma bývá tenký led, ale Mark Ruffalo citlivě rozložil míru pokušení a viny v různých nuancích a naladil k přemýšlení. Učinil tak spolu s charismatickým Christopherem Thorntonem, v němž vidím největší plus. Nevyžádaným darem stiženého vozíčkáře, který může léčit všechny jen sebe ne, hraje úchvatně, možná i proto, že sám je po úrazu na vozíku a hlavně hraje svůj scénář. Obsazení mých dvou oblíbenkyň Lewis a Linney mě k filmu přivedlo a jsem ráda, že nezůstalo jen u toho. Bez zajímavosti není ani přítomná hudba a věnování Ruffalovu bratru Scottovi, který zemřel střelnou zbraní za dosud nevyjasněných okolností. (24.03.2016)

Bývalý DJ, nyní bezdomovec a aby toho nebylo málo, ještě na vozíku. Jednoho dne se stane zázrak a on má schopnost léčit neléčitelné. Otevírají se dvě cesty. Jedna duchovní – s pomocí kněze v podání Marka Ruffala nezištně pomáhat potřebným nebo stát se rockovou hvězdou a užívat si vše, co k tomu patří. No, sáhněme si do svědomí a upřímně si odpovězme, čemu bychom dali přednost my. Mark Ruffalo si poprvé okusil režii a hlavní roli svěřil svému kamarádovi Christopherovi Thorntonovi, pro kterého to byla zase první hlavní role. Podtrženo a sečteno – opravdu netradiční námět, velmi dobré herecké obsazení (Orlanda Blooma jsem vždy chtěla vidět v roli rozevláté rockové hvězdy ) a hlavně TO poselství, které se ke mně doneslo. (03.02.2014)

Mark Ruffalo je solidní herec a tak jsem byl zvědav na jeho režijní debut. I když jsem očekával, že zde dojde na diskuze o bohu a víře, občas už toho bylo na mě, jakožto ateistu, docela dost. Jinak byl nápad i příběh docela slušný a koukatelný, jen ke konci se to trochu vleklo. Co mě trochu zklamalo bylo, že jsem zde Deana příliš moc neviděl při DJingu, o který se trochu zajímám. Přemýšlel jsem mezi dvěmi a třemi hvězdami, nakonec dávám tři za pěknou pointu v závěru snímku. Prostě takový průměrný film z kategorie "shlédnout a zapomenout". PS: Za sebe musím říct, že jsem zde žádné komediální prvky nenašel, takže bych snímek zařadil jen do kategorie "drama". (09.09.2011)

O postižených lidech jsem viděla už hodně filmů, ale tohle bylo svým způsobem novátorské a odvážné na dnešní dobu, kdy ateismus z mnoha logicky opodstatněných důvodů nabývá na síle. Tudíž je s podivem, že si Mark vybral právě toto téma. Nicméně jsme každý zřejmě viděli, či slyšeli z různých míst o zázračných uzdraveních, takže tolik od věci to není. A co dál, jak to rozhňoucat v těch našich nasáklých palicích různými předsudky, odsudky, tradicemi, pověrou, nevírou a nebo vírou ? Za mě je to takový malý filmařský drahokam, který by chtěl možná trochu víc vybrousit, ale Christopher Thornton se své role zhostil naprosto přesvědčivě a za to já tleskám. Marku nevzdávej to, máš určitě hlavu plnou nových a neotřelých nápadů, tak sem s nimi, jen bruš, bruš trochu víc, já ti házím jednu hvězdu navíc a šup do toho. (30.03.2016)