13

Těžko říct, zda se nejvíce projevil a) podrobný manuál uživ. Verbal111, b) šťopka Tulamorky na ledu, či je c) Babluani zručný řemeslník ( pokud vydržíte zírat na tento komentář 60min, zůstane zde pouze jedna (správná) možnost.) Pro nedočkavce čeká odpověď na konci komentáře :o).....ale já si to celkem užíval. IKDYŽ, ale o tom až o něco později. Toliko úvod, teď pojďme k snímku samotnému. Nemám rád ( to je ještě hodně jemně řečeno) REMAKY, zvlášť když jsou to téměř identické kopie nepřicházející s ničím inovativním. Nicméně v tomto případě dokážu i pochopit pohnutky, které Babluaniho k tomuto vedly a to sice zviditelnění se širšímu publiku. Posbíral známé tváře ( a ikdyž v těchto případech je nesčetněkrát velkou výhodou "bezejmenost" ), v tomto případě Sam Riley,Ray Winstone, Jason Statham, Mickey Rourke..., to byla jednoznačně sázka na jistotu, která se, (když ne 100% vyplatila), tak min určitě nevymstila. Nosná kostra původ. verze zachována (naopak je zde oproti orig. alespoň jakási snaha o malé vykreslení charakterů jednotliv. postav a jejich motivů ), potud panuje spokojenost. V čem snímek naopak zaostává, to je samotná ATMOSFÉRA a to i díky "oháknutí snímku do barev". Ta černobílá ( viz orig.) měla mnohem větší efekt, syrovost a tím pádem dopad na diváka. "13" je příjemná oddechovka, přesto musím konstatovat, že renomovanější režisér ( vzhledem k námětu ) by z toho dokázal vytřískat zcela jistě mnohem sugestivnější podívanou. Důkazem budiž M. Cimino a Ch. Walken jehož Nikanor Chebotarevich je pro mě osobně největším " sekáčem " co se ruské rulety týče. p.s. málem bych zapomněl - Marco Beltrami, to je další sázka na jistotu. Ten chlapík umí! p.p.s odpověď na úvodní otázku: d) je správně - 2 šťopky Tulamorky, to je jistota :o) (08.12.2010)

Vítejte ve Verbalově virtuální honírně. Pohodlně se usaďte a já vám na dnešním semináři z pohledu respektované autority fundovaně filmově-teoreticky ukážu, jak zacházet se skvělým filmem, co si o něm máte myslet a jak se chovat při jeho projekci! Nejdůležitějším aspektem je, jak ho uchopit! Na tomto místě bych rád podotkl, že se v této otázce s některými kolegy teoretiky, preferujícími ryze Deleuze-Bordwellovský úchop, značně rozcházím! Po letech empirických výzkumů se bohužel musím hrubě ohradit a konstatovat, že tento přístup je již dnes značně suchopárný a přežitý a jednoznačně novátorsky doporučuji úchop mezi palec a ukazováček dlaní vzhůru, přičemž zbývající prsty tvoří přirozenou oporu. Tak, úchop bychom měli a nyní plynule přejdeme k následným procedurálním krokům. K umocnění zážitku je nezbytné dokonalé uvolnění, a to především zápěstí a předloktí pravé ruky, u leváků samozřejmě levé (Pro urychlení a plynulost následujícího textu se dále omezím pouze na prostý úzus "ruka"). Toho dosáhneme jednoduše tak, že ruku vztyčíme kolmo k trupu a za současného rychlého kruhového kmitání dlaně proti a po směru hodinových ručiček, necháme ruku pomalu klesat zpět k tělu. Celý postup několikrát zopakujeme a to nejlépe do momentu, až je ruka od předloktí k prstům dokonale flexibilní. Nyní jsme perfektně připraveni na jedinečný filmový zážitek. Můžeme tedy konečně provést úchop dle výše uvedených pokynů a uvolněnou! rukou zahájíme inverzní a reverzní horizontální pohyb, při němž se snažíme využívat setrvačnosti celého předloktí. Pro ty z vás, kteří cítí v tomto okamžiku jakýkoliv diskomfort a nejsou tak schopni dokonalého položení se do projekce, doporučuji do zmíněných pohybů zapojit také zápěstí! Závěrem bych si dovolil upozornit na velice rozšířenou chybu začínajících laiků, kterou je předčasné vyvrcholení, než film vůbec pořádně začne! Je to často způsobeno ukvapeným či lajdáckým přístupem subjektu k látce! I zde nám však filmová věda nabízí účinnou prevenci jak předcházet těmto nežádoucím jevům, a tou je požití 2-4 dcl tvrdého alkoholu před samotným zahájením aktu. Doufám, že dámy prominou můj výhradně šovinistický přístup! Ženský pohled na věc si probereme u dalšího dílu Heryho Potrata. No nevím jak vy, ale já si to parádně užil !!! (07.12.2010)

Obyčejný remake, který dopadl stejně mizerně jako Funny Games od Hanekeho. Američtí dramaturgové vnutili režisérovi pár amerických klišé a je z toho další zbytečnost. I když se herecké hvězdy snaží sebevíc, moc to filmu nepomůže. Výhodou je, že když se podíváte na jeden z filmů dřív, tak si ho oblíbíte a druhý pak následně budete odsuzovat. Záleží tedy na vás, jestli chcete černobílý francouzský originál s skvělým zpracováním, nebo americký remake, kde je jen přehlídka 13ti amerických hvězd. (11.12.2010)

Převládají rozporuplné pocity - předně se o ně zasloužil sám Sam Riley, který má po celou první třetinu výraz strávníka ve školní jídelně před konzumací koprovky, špenátu, červené řepy, fazolek na smetaně... (každý nechť si vybere dle vlastního odporu), dále "důležité" (ne)herectví Jasona Stathama, znásobené směšným tralaláčkem, Mickey Rourke, plnící úlohu slizouna se jménem, jehož postava je pro žánrový status zřejmě neodmyslitelná a v neposlední řadě kolísavá úroveň snímku, kdy nezáživný rozjezd končí úvodem do hry, aby se po jejím odmávnutí pokusil o návrat v mírně tragikomickém dojezdu... Opačné dojmy prezentuje nejluxusnější část snímku, kdy už sjíždění bohatých supů na akci, o které se na veřejných plakátových plochách nedočtete, smrdí hřbitovem a u diváka způsobuje nedokrvenost končetin z očekávání věcí příštích. A že se tam děly věci! Riley díky nim konečně našel uplatnění pro svůj výraz a Michael Shannon pro svůj talent - jeho ďábelský moderátor a hlavní rozhodčí ve hře o život a sázky byl největší hvězdou mého večera... A nakonec poučení pro pořadatele podobně laděných soutěží - pozor na elektrikáře, jsou totiž na napětí zvyklí :-) (14.08.2013)

Najsilnejšou stránkou tejto drámy bolo upútanie mojej pozornosti, počas celej dejovej línie. Napriek tomu, že takmer celý film ponúka len jeden obraz a to hru o život (lotériu o tom kto je rýchlejší a kto schytá guľku do hlavy), sa réžií a hudbe podarilo vyžmýkať takmer maximum. Obsadenie známych hercov v tomto prípade bolo kompaktné, nikto extra nezažiaril, akurát mladý Sam Riley zahral asi jednu so svojich najlepších rolí. Takže za otvorenie cudzej obálky a takúto formu riskovania života a obetovania dávam 70 %. Priznám sa ja by som to nedokázal. (18.02.2012)