The World Unseen

Ciltivý příběh z doby, kdy se lásce určovali hranice. Pravda, ze začátku jsem měl problém se orientovat ve všech postavách, ale po krátké době jsem už byl v obraze. Film do Vás sice nerve horem dolem srdceryvné scény, ale i tak dokáže v divákovi vyvolat silné emoce. A to hlavně vedlejším příběhem o Jacobovi. Na druhou stranu Vás ušetří rádoby intelektuálního rozjímání o smyslu života, což je pro mě velké plus. Nakonec bych se ještě rád zmínil o krásných záběrech africké přírody, které ve spojení s jímavou hudbou dokážou navodit tu správnou atmosféru. (20.09.2010)

Je to jednoduchý. Potřebujeme buzní drama, kde vlastně nikdy nebudou spolu. Musí být krásné (to je největší podmínka). Musí být utlačované! Musí být Indky! Teď to tak zamatláme hudbou jako z Pána prst(en)ů a bude to kůl, že u toho každá lesbička bude honit klitoris. Shamim Sarif všechny holky milují a já si vypichuji oči vidličkou. Kdyby tam byla pořádná lízačka, tak bych popřemýšlela o vyšším hodnocení. Amen. (14.02.2013)

Jediné, co tento snímek drží nad vodou, je velice vkusně a nenásilně zakomponovaný lesbický motiv a pohledná ústřední dvojice. Jinak první polovina rozvíjí emancipační téma k uzoufání nudným způsobem - nekonečné série mluvících hlav občas přerušené záběrem na interiér kavárny či výstupem směšně arogantního policisty. 40% (04.01.2012)

Tenhle film adresuje mnoho sociálních problémů, které mě zajímají a jsou prakticky i součástí mého studia. Jde jednak o rasismus, který je na příkladu apartheidu v JARu krásně viditelný ve své nejohavnější podobě (zákaz mezirasových vztahů, chování k Afričanům jako k věcem, jejich nulová práva, neustálá potřeba rozlišovat my x oni), dále potom otázka emancipace žen, které v té době samozřejmě měly hlavně najít dobrého manžela a pečovat o děti - proto mi byla sympatická Amina, která z tohoto modelu vybočovala tím, že vlastnila kavárnu a dokonce nosila kalhoty:) a v neposlední řadě otázka sexuální orientace, kdy se samozřejmě předpokládá, že heterosexualita je ta jediná správná a vše ostatní je prakticky nemyslitelné, aby mohlo v té době veřejně existovat. Hlavní postavy mi byly více než sympatické a naprosto jsem chápala jejích zmítání se mezi vlastní integritou a sociálním přijetím, protože pokud člověk nezapadá do očekávání společnosti, stojí před ním tato nelehká volba. (24.10.2013)

Taková trochu drsnější pohádka z Jižní Afriky. Zázraky se nedějí, za srdce to taky úplně nechytá, ale hezky se na to dívá.(pomineme-li fakt, že tam mlátí ženské, černochy a tak dál) 50. léta prostě měla své kouzlo, hlavně co se stylu týče. A když k tomu člověk přidá eleganci většiny herců a záběry na africkou přírodu, nemůže to dopadnout až tak špatně. (p.s.:a filmová Miriam je fakt hezká! a vlastně i ta Amina) (15.12.2012)