Bird

Clint Eastwood je velkým milovníkem jazzu a z filmu je to poznat. Dlouhá stopáž je přibližně z 1/3 složena z hudebních střípků všech známějších (i méně známých) nahrávek Charlieho "Yardbird" Parkera. Přesto se musí na úvod říct skutečnost, že film Bird není pěkný film - je to melancholický, depresivní popis posledních zhruba 10-ti let tohoto skvělého hudebníka a průkopníka bebopu. Čekal jsem nějaký postupný vývoj, ale hned úvodní scéna byla ledovou sprchou a v tomto duchu se film držel celou dobu. Chvílemi se ve filmu mihnou veselejší momenty (první takový moment je až po 80 minutách židovská svatba), ale drtivou většinu času vidíme jen trápení a bolest, což v této době u jazzových umělců nebylo nic neobvyklého. Kromě skvělého Foresta zaujal ještě Michael Zelniker v roli Reda Rodneyho (jehož život stál rovněž za hovno) a Diane Venora působila velmi zajímavým dojmem. PS: Údajně byl tento film natočen za 54 dní, což bych teda u žádného profesionálního filmu nečekal. PPS: Reálně 4*, já si tam jako milovník jazzové hudby přidávám jednu slzavou hvězdu navíc. (11.04.2016)

Reziser Clint Eastwood natocil len lahko nadpriemerny film o vybornom jazzmanovi, ktory mal vsetko /slava, moc, bohatstvo/, a potom nasledoval strmy pad smerom dole. V roli Jazzmana sa predstavil Forest Whitaker, ktory vie hrat. Nudnych pasazi je tu vsak pozehnane, a podpriemernych dialogov bohuzial tiez. Rezia je vsak na urovni - aj ked Eastwood v 80. rokoch 20. storocia vyhasol, a tocil len podpriemer az priemer v lepsom pripade. Co sa mi pacilo, a preco dam 4 hviezdy, su tieto 4 atributy : rezia, herecke vykony, fascinujuce realie USA 80. rokov no a samotny jazz, ktory mam doteraz velmi rad. 70 % (01.07.2014)

Clint Eastwood si coby režisér rád vybírá ke zfilmování skutečné osudy výjimečných lidí (např. Nelson Mandela, J. Edgar Hoover, Frankie Valli či Chris Kyle). A Bird, příběh jazzového mistra Charlieho Parkera - byl v roce 1988 tím úplně prvním, který převedl na filmové plátno. Prvním a nezapomenutelným. Po mnoha letech jsem si tento dobový snímek připomněl a opětovně uznal jeho kvality. Mj. skvělý FOREST WHITAKER. (06.05.2016)

Jazz je hudobný žáner ktorý síce počúvam ale nie tak často, je to hudba na ktorú musím mať náladu. Charlie "Bird" Parker patrí k mojim obľúbencom, takže keď som náhodou natrafil na tento životopisný film a všimol som si, že ho nakrútil môj veľmi obľúbený režisér Clint Eastwood, neváhal som ani sekundu, hneď som sa doňho pustil. Je pravda, že som mal vysoké očakávania ktoré sa bohužiaľ nenaplnili ale aj tak si myslím, že ide o podarenú snímku. Forest Whitaker rozhodne nepatrí medzi mojich obľúbených hercov, takže nečudo, že ma jeho herecký výkon moc nezaujal. Ono problém s filmom je ten, že je taký nesúrodý, jednotlivé scénky mi nedržali po kope, celé to bolo také nezáživné hoci obsahovo to bolo fajn, ako by nie, búrlivý život hudobníka na drogách ani nemôže byť inší než zaujímavý. Flasback momentky, ktoré pridávali prvok vízií sa tam vôbec nehodili. Nemastné, neslané ale rozhodne nie zlé. (12.03.2016)

I když nejsem odborník na jazz a znám snad jen Louise Armstronga a Milese Davise, tak k jazzu určitý kladný vztah mám. Bird popisuje věrohodně pro mě doposud neznámý pochmurný příběh geniálního saxofonisty Charlieho Parkera. Forest Whitaker se s jeho postavou sžil naprosto dokonale. Skoro bych nepoznal, že na ten saxík nehraje on. Clintovi, jako režisérovi, ale musím vytknout, že zbytečně film natáhl a po necelé 3 hodiny se toho zas tak moc neděje. Kvůli té monotónnosti jsem se občas i zamotával do změny časových linií. Přitom příběh opravdu stojí za pozornost. Jen kdyby byl film trošku kratší a živější. (02.03.2017)