Anata o wasurenai

Korejského šviháka na studiích v Japonsku, který se tam zakouká do roztomilé Japonky, jsme tu už dříve měli v melodramatu Virgin Snow, taktéž v japonsko-korejské koprodukci. 26 Years Diary je podobně zdařilý a také v něm hraje prim japonský feeling. V romantické a dramatické koncovce však přebírá otěže typicky sladkobolný jihokorejský doják doprovázený pomalým popovým cajdákem. A ne že by tomu bylo špatně... Nemůžu se ale ubránit dojmu, že kdyby snímek skončil "oppa" scénou, byl by o stupeň lepší. Ale i tak tu máme velmi milé melodrama s rozkošnou japonskou dívkou, pěveckým projevem se podobající populární japonské zpěvačce Ami Suzuki. (28.02.2010)

Nevýrazné, to je asi ten nejlepší výraz pro tento snímek. Film nakousne opravdu mnoho témat i žánrů a řekl bych i dosti chaoticky přebíhá od jednoho k druhému, ale všechny ty střípky působí nezajímavě a nedotaženě, chybí jim hloubka a tak celý obsah jen prolétne kolem vás - tedy prolétne - vzhledem ke stopáži se spíše procourá. Samotný závěr to celé ještě více kazí, zajisté by se našel realističtější důvod a provedení jak danou situaci navléknout aby to divák zbaštil. (08.01.2017)

Tahle koprodukce (vice japonská než jihokorejská) trpí v prvé řadě syndromem mnoha japonských filmů a tou je přílišná rozvláčnost... Plno zbytečných scén, které dělají film neúnosně dlouhým a nudným...Postavy nezajímavé, některé až otravné, většinu emočního náboje v sobě nesou hudební vystoupení, i když muzika je sladce průměrná a srdceryvná...Osobně to vidím spíše jako podívanou pro pubertální ročníky...Trpělivé pubescenty... (07.02.2010)

Jedním slovem úžásné... Příjemně se odvícejející příběh dvou mladých lidí- on Korejec, ona Japonka. Už toto spojení je zajímavé a film tak trochu i poukazuje na poměry mezi Koreou a Japonskem. Každopádně skvělý film. Zajímavé je, že v Japonsku šel tento film do kin 27.ledna 2007 a v Koreji až 30.října 2008. (25.01.2010)

Tento kórejský film sa príbehom zdal byť emočným drvičom, no opak je pravdou. Film, v ktorom sa prelína kórejská a japonská kultúra by som s čistým svedomím nazval skôr japonským ako kórejským. Riedky dej v takmer 2 hodinovom filme nemá veľmi čo ponúknuť. Kým stihne k nejakej love story dôjsť, je všetko zmarené. O nejakom zblížení s rozhádanými rodičmi sa tiež baviť nemusíme, táto linka príbehu nedostala taký priestor. Náš hlavný hrdina iba akoby bezcieľne putoval ulicami, občas navštívil členov kapely, pokúsil sa zblížiť s Japonkou, aby sa potom vrátil do Kórei a potom znova do Japonska...Letmo pozriem na hodinky a zisťujem, že film o 20-30 minút končí a ja stále neviem o čom to je. Tragický záver iba potvrdil moje slová. Slabý účinok na city vo filme, ktorý sa one asi dosť snažil, no zabudol pri tom na to najdôležitejšie - vyrozprávať nejaký príbeh. J som tu žiadny nenašiel. Prvý priemerný kórejský film po veľmi dlhej dobe. 60%. (12.04.2014)