Domov šedých motýlů

Seveřané bodují a opět pěkně vysoko. The Home of Dark Butterflies není sice dokonalý film, ale je to výborné drama s krásnou kamerou a brilantní hudbou, která povznáší. Film mě k sobě připoutal již od počátku a nepustil mě až do závěrečného loga Solar Films, které následovalo po titulcích. Příběh vypráví o nezletilém dospívajícím chlapci jménem Juhani, který je poslán na ostrov, kde probíhá převýchova mladistvých delikventů a podobně nezvladatelných jedinců. Správce ostrova Olavi nováčka náležitě přivítá větou: "I am God and this is my kingdom", která dává tušit, že se nebude jednat o procházku růžovým sadem. Na ostrově vládne jistý režim, okna jsou zatlučená, všichni chlapci pracují na poli a zároveň se účastní i vzdělávání ve škole. Když je tok financí na chod ostrova ohrožen, Olavi se svých chlapců nechce vzdát a pro záchranu se rozhodne chovat bource morušového. Vše se ale zkomplikuje, dočkáme se i sexu a romantického oťukávání. Juhani se navíc v průběhu snímku vrací zpět do světa, kdy byl malý a na povrch se postupně vyplavuje pravda o jeho traumatizovaném zážitku z dětství. Po The Year of the Wolf další skvělý letošní zážitek z Finska. (9/10) (30.12.2008)

Drama o pubescentech s mysteriózní atmosférou a podkreslené krásnou hudbou. Život v izolované komunitě na ostrově -ředitel s finančními problémy se snaží dětský domov udržet chovem vzácných motýlů, hlavní hrdina zažívá první lásku a jeho nynější život se prolíná se vzpomínkami z traumatického dětství, do toho si jeho kamarád začne s ředitelovou ženou.. Takové na první pohled o ničem, ale přesto to má určité kouzlo. Škoda jen, že všechno bylo zajímavé, kromě nesympatického hlavního hrdiny. Dost velké negativum, přesto dávám 4 hvězdičky. Ale podruhé už bych to vidět nechtěla:) (08.11.2012)

Temných příběhů z nápravných zařízení pro mladistvé tu už bylo. Teď je otázka zda je Domov šedých motýlů něčím zajímavý nebo zaostává za svými žánrovými kolegy. Co se týče námětu, tak je tu svěží vítr, tohle jste prostě asi neviděli. Kolikrát už se snažili chovanci takovéhoto ústavu ve Švédsku začít chovat bource morušové kvůli bavlně, aby zachránili svůj ústav odstřihnutý od úředních dotací. Zní to zajímavě, ale celkově je to docela nuda. Nepůsobilo to na mě nějakým hlubším dojem. Ať už silný příběh jednotlivých chovanců, nebo drama odehrávající se v pozadí. Průměr. (03.05.2015)

Všecko je moc pěkný. Ještě aby ne. Je to skandinávskej film. Takže příběh bomba, kupodivu i hudba bomba, což mě překvapilo, herci bomba, ta depresivní atmoška je taky bomba. I když to je u nich klasika, ale prostě ten film na pět hvězd necejtim. Nevim proč...koukám na to, baví mě to, ale uplně odvařenej z toho prostě nejsem jak bych si sám představoval. I tak to ale stálo za to. Příběh je totiž dost zvláštní a originální a když se do něj člověk zakouká, tak to pak se všema pekelně prožije. (01.03.2010)

Další důkaz toho, že Seveřani psychologická dramata jednoduše umějí. A finský Domov šedých motýlů sem po právu patří. Jedná se o příběh čtrnáctiletého Juhaniho, který je svým otcem poslán do dětského domova na malém ostrově, kde sídlí pouze ředitel, jeho manželka a dvě dcery, hospodyně a osm dalších problémových jinochů. Juhaniho pronásledují traumatické zážitky z dětství, kdy byl svědkem rodičovských hádek a smrti mladšího sourozence. Mrazivá atmosféra, výborná kamera, nádherná hudba a především vynikající herecké výkony představitelů chlapeckých rolí jsou zárukou toho, že na Domov šedých motýlů jen tak nezapomenete. Jen se připravte na to, že to s vámi řádně zamává. P. S.: Jen je velká škoda, že zrovna tento film se nedostal na velká plátna, to už by ten zážitek byl absolutní. (15.09.2009)