Domov šedých motýlů

Začátek byl slibný, potom se to ale dostalo do ploché roviny, kde bylo vyřčeno málo otázek a ještě na méně bylo odpovězeno. Pravda je ta, že důležitá je výchova rodičů. Pokud ta je defektní, můžeme volit stovky humánních i nehumánních způsobů, ale málokdy se nám podaří takovéto hajzlíky přetvořit v normální lidi. "Jsou nemocní a nebudou nikdy úplně uzdraveni". Bylo jen otázkou času, kdy se na ostrově něco nebo všechno zepsuje. PS: Kdyby tomu debilními idiotovi manželka ředitele nedala, prostě by ji znásilnil. Podobná scéna s osahaváním pozadí ředitelovy dcery hlavním "hrdinou". PPS: Člověk nakonec zjistí, že se stejně staral zbytečně (pan ředitel). (17.12.2009)

Další důkaz toho, že Seveřani psychologická dramata jednoduše umějí. A finský Domov šedých motýlů sem po právu patří. Jedná se o příběh čtrnáctiletého Juhaniho, který je svým otcem poslán do dětského domova na malém ostrově, kde sídlí pouze ředitel, jeho manželka a dvě dcery, hospodyně a osm dalších problémových jinochů. Juhaniho pronásledují traumatické zážitky z dětství, kdy byl svědkem rodičovských hádek a smrti mladšího sourozence. Mrazivá atmosféra, výborná kamera, nádherná hudba a především vynikající herecké výkony představitelů chlapeckých rolí jsou zárukou toho, že na Domov šedých motýlů jen tak nezapomenete. Jen se připravte na to, že to s vámi řádně zamává. P. S.: Jen je velká škoda, že zrovna tento film se nedostal na velká plátna, to už by ten zážitek byl absolutní. (15.09.2009)

Před zhlédnutím jsem čekal něco ve stylu švédského filmu Ondskan a zpočátku tomu také mnohé nasvědčovalo. Pak se však něco změnilo a ze silného dramatu se stal "pouze" nevšední příběh o dospívání jednoho chlapce ozvláštněný působivými flashbacky do traumatizující minulosti, krásnou hudbou a kamerou, uzavřený symbolickým, ale ne příliš dechvyrážejícím koncem. Hodnotím slabšími 4*, zajímavý finský kousek. (11.12.2010)

Zvláštní, ale zajímavý příběh o chlapci přicházejícím do nápravného zařízení pro mladistvé. Od šikany, která provází začátek snímku, se brzy upustí a tak nejde o jeden z filmů, který by tuto problematiku více přibližoval. Děj si tak volně plyne a působí, jako by se nevěnoval jediné zápletce. Jde spíš o skloubeninu několika dějových linií představující interní problémy mezilidských vztahů odříznutého ústavu. Retrospektivní záběry rekapitulující jeho neštastné dětství se trochu míjí účinkem, stejně jako náznak lásky, přesto ale hodinka a půl deštivé a osamocené atmosféry hezky utekla a já byl spokojen. Lepší alternativou zaměřenou více na šikanu je severský snímek Zlo. Alternativa: Ondskan. (07.04.2010)

Tak tady to je. Tvůj ostrov. To pravé místo pro hajzlíky jako jsi ty…. Potížista Juhani, kterého mají všichni plné zuby, přijíždí na místo, kde mění malé sráče na slušné vychované lidi. Život se s ním nemazlí, ale nečekejte šikanu či podobné malichernosti. Spíš drama o špatných věcech, traumatech z dětství, hledání sama sebe a vůli začít znovu. Žít je někdy tak složité a utéct před životem zase zbabělé. Film to není špatný, je tu dostatek dramatických situací, ale jejich vyznění a poselství průměrné. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (15.09.2009)