The Killers
The Killers
Režie:
Robert SiodmakKamera:
Elwood BredellHudba:
Miklós RózsaHrají:
Burt Lancaster, Ava Gardner, Edmond O'Brien, Albert Dekker, Sam Levene, Vince Barnett, Virginia Christine, Jack Lambert, Charles D. Brown, Donald MacBride (více)Obsahy(1)
Hemingwayova proslulá drsná povídka The Killers z roku 1927 se dočkala tří filmových adaptací. První, která patří po všech stránkách mezi nejlepší snímky filmu noir, natočil Robert Siodmak, druhou spolurežíroval v rámci školního cvičení na podzim 1956 Andrej Tarkovskij a třetí vytvořil v roce 1964 Donald Siegel.
Již v povídce je s neopakovatelnou opravdovostí zachycena atmosféra nelidského násilí: dva bledí, stejně odění pistolníci svou mluvou i pohyby věští tak intenzivní hrozbu a naprostou lhostejnost k ostatním mužům v lokále, kde se děj odehrává, že všichni pokorně naslouchají jejich rozkazům ještě předtím, než zabijáci vytáhnou zbraně a je odhalen jejich vražedný úmysl. Všichni jsou jakoby zmrazeni slovy pistolníků a instinktem děsu.
Tuto základní situační strnulost a chlad s lakonicky cynickými dialogy Siodmakův film s velkým půvabem zachovává, slouží mu však jen jako prolog k postupnému osvětlování důvodů, proč ústřední postava boxera (debutující dvaatřicetiletý Burt Lancaster) postupně ztrácí vůli k životu. V dlouhých flashbacích je minulost zkoumána z několika hledisek: komplex akcí a skrytých motivů, který se odhaluje, má charakter labyrintu příznačného pro noirové filmy 40. let. Scenáristé navíc připisují postavu osudové ženy (v elegantním podání třiadvacetileté herecké hvězdy a Hemingwayovy osobní přítelkyně Avy Gardnerové), jež dává boxerově životní krizi zřetelný erotický podtext.
(Letní filmová škola)
Recenze (65)
Nepříliš zajímavé postavy, slabá chemie mezi "ním" a "ní", žádné pamětihodné dialogy, překombinovaný závěr. Pokud něco stojí za zmínku, tak je to scéna loupeže zmáknutá v jednom dlouhém propracovaném záběru ( zdaleka ne tak impozantním jako v Touch Of Evil Orsona Wellese, ale na rok vzniku úctyhodným ) a kamera vůbec. Povídku Ernesta Hemingwaye lépe a přímočařeji zpracoval Don Siegel v zatraceně stylovém "hitmanovském" béčku z roku 1964 The Killers. A také Andrej Tarkovskij ve své prvotině - kraťasu Zabijáci ( 1958 ). ()
Noir s mladým Lancasterom, ktorý nemá lineárne vystavaný dej a príbeh buduje formou mnohých retrospektív, čo mne vo filmoch vôbec nevyhovuje. Prišlo mi tiež divné, že pisťovákovi všetci radi odpovedali na jeho všetečné otázky, akoby to bol poliš so značnou autoritou. Na svoju dobu (40. roky) je ale film pekne akčný, relatívne chlapácky a drsný a zaujme aj obsadením. ()
Možná i díky předloze Ernsta Hemingwaye je snímek Zabijáci od samého začátku poutavý! Postupné rozplétání zápletky okolo vraždy nemá vůbec žádnou chybu, některé scény jsou napínavé a prolínání reality a minulosti dává snímku šmrnc. Černobílý obraz, prostředí a hudba dodává snímku na atmosféře. Hereckým výkonům není co vytknout, neboť je radost sledovat všechny představitele. V menší roli potěší William "Tlusťoch" Conrad, který je tu tentokrát bez Jakea a na opačné straně zákona. :) ()
Zásadní problém je v časové ose vyprávění. Hlavní postava příběhu (nikoliv filmu, tou je pojišťovací vyšetřovatel) natáhne kramle, a pak už nikoho nezajímá, proč se to stalo a jak to tehdy bylo. Uznávám sportovně, že vymyšlené je to dobře a zápletce nakonec nechybí logika, jenomže než se k tomu dostaneme, už dávno spíme. Další pečlivý dabing z dílny ČT - obsazení výborné, ale dialogy jsou napsané mizerně, sedmdesát let starý film musí používat dobové výrazy a ne jazyk dnešní. ()
Kriminálka s výbornou atmosférou a na svoju dobu veľmi originálnym spôsobom vyprávania deja. Keďže hlavný hrdina zomrie hneď na úvod a postupne sa z rozprávania iných o ňom dozvedáme viac. Len je škoda, že práve kvôli tomu je Lancaster na obrazovke dosť málo, no bol to jeho debut, takže to treba brať do úvahy. Poučenie z filmu - ženy sú mrchy a netreba im veriť a keď sa chlap zamiluje do nepravej, môže to mať fatálne následky... ()
Galerie (68)
Zajímavosti (15)
- Siodmakův film byl jednou z mála hemingwayovských adaptací, které sám spisovatel obdivoval a neustále ho promítal svým hostům ve svém domě na Kubě. [LFŠ 2010] (Krouťák)
- Ocenění: Cena Edgara Allana Poea 1947: scénář (A. Veiller), producent (M. Hellinger) a režisér (R. Siodmak). [LFŠ 2010] (Krouťák)
- Po vydaní filmu sa z Burta Lancastera stala okamžite hviezda. (westerns)
Reklama