Čtvrtý druh

Fakt nezvyčajný úvod už od prvých sekúnd v podaní M. Jovovich, ktorá varuje pred silnými zábermi a strašidelným príbehom. To všetko tvorcom vyšlo tak napoly, pretože až na pár strašidelných scén tu nejako nefunguje celkove prepojenie príbehu, spätne mám pocit akoby som sledoval niekoľko viac, či nemej vydarených scén, ktoré nedokázali vytvoriť nejaký súvislejší celok. Celkovo hodnotím priemerne, ale priznávam, že scény so zahľadenou sovou v okne pôsobili desivo. Film 60%. (18.07.2010)

Hm hm hmmm, rozhodujem sa medzi troma až štyrmi hviezdami z dôvodu, že samotný filmový námet mi prišiel nadmieru interesantný, ale každopádne, jeho spracovanie by som tak vysoko už nehodnotil. Nemôžem sa zbaviť pocitu, že sa to dalo natočiť aj lepšie. Na druhej strane však dávam veľké plus za autentické scény s doprovodom sumersko-mimozemského language, tie boli skutočne mrazivé, ak divák aspoň na pár sekúnd pripustí, že udalosti zo Štvrtého druhu sú viac menej pravdivé a daný záznam nesfalšovaný. (18.02.2015)

Neveril som tomuto filmu už od počiatku a ani po asi tridsiatke veľmi slušných hodnotení. Milla Jovovich je však Milla Jovovich a film od obľúbenej herečky treba ihneď vydieť. Aké bolo moje prekvapenie, keď ma film zaujal tak veľmi ako som chcel už pri slávnych predchodcoch tohto žánru – imaginárnych dokumentov (The Blair Witch Project, The Poughkeepsie Tapes a Paranormal Activity). Napriek známym hercom a možno práve kvôli nim ma viac filmovejší ako dokumentárny The Fourth Kind dostal presne tam kde chcel. Tvorca zaujímavo miesi dokumentárne zábery s hranými a to niekedy aj z rôznych uhlov a tak sa stane, že na obrazovke sledujeme naraz štyri zábery (dva dokumentárne, dva hrané). Naviac film ponúka, a to možno aj neplánovane, aj druhú verziu toho čo sa deje. Tieto filmy buď zaujmú alebo nie. Pri Blair Wich ma zaujal jedine koniec, pri The Poughkeepsie Tapes len tak priemerne celí priebeh, pri Paranormal Activity nočné scény, duchárska tabuľka s písmenami a na internete vyhľadaná správa o podobnom prípade. The Fourth Kind zaujal od začiatku aj vďaka zaujímavo zvolenému prostrediu Aljašky a ostatné už prišlo samo. (16.01.2010)

Filmy o "blízkých setkáních" patří mezi můj oblíbený žánr a Čtvrtý druh mu ostudu rozhodně neudělal. O Mille Jovovich jsem si nikdy nemyslela, že je to nějaká fenomenální herečka, ale tady jsem ji snad poprvé viděla opravdu poctivě "hrát." Pro mě se jedná o slušné psycho. Snímek se sice skládá převážně jen z rozhovorů mezi doktorkou Abigail a jejími pacienty, ale o to mají větší sílu. Výpovědi těch lidí jsou samy o sobě docela strašidelné. Mnohdy je nejvíce děsivé to, o čem člověk jen slyší, co poslouchá, náznaky. Představivost pak zmůže své, stejně jako strach. Pak události dostávají konkrétní podobu. Měla jsem pocit, že kdyby ukázali, co se tehdy opravdu stalo, ty hrůzy, asi bych to nevydržela. Jo, docela jsem se bála:) Už jen ta sova byla tak děsivá, že jsem byla ráda, když nebyla v záběru. A díky Bohu, že ta hlavní "Alien possession" scéna byla docela nerozpoznatelná díky "technické závadě" na záznamovém zařízení:) Mně stačily jen ty hrůzné zvuky, co z ní vycházely. Čtvrtý druh si své publikum rozhodně najde, stejně jako je stejná část těch, co si k němu cestu nenajdou. Já patřím mezi první skupinu. (18.10.2015)

Paranormální aktivita se zelenými mužíčky natočená na trochu lepší kameru se slavnějšími herci? Nebo prodávání bludů pod rouškou senzacechtivosti? Film má své světlé okamžiky - většinou když někdo nelidsky řve, levituje nad postelí a trhá hlavou jako ve Vymítači ďábla, ale jinak je to takový narativní teleshopping, který slibuje, že když v následujících patnácti minutách neodejdete, dostanete pointu a k ní ještě jednou zdarma. A samozřejmě je to podraz. I bez Horsta. (09.02.2010)