Blood River

Film, pri ktorom treba prevetrať (ako hovorí Herkule Poirot) šedé bunky mozgové. (Asi práve preto má tento film iba 48%, ako je už na ČSFD (ne)dobrým zvykom. Na rozdiel od niektorých kolegov mi neprekáža pomalšie tempo rozjazdu, zlovestný odér sa vznáša nad vyprahnutou krajinou celkom hmatateľne, tak prečo trochu neponaťahovať nervy na škripci. Áno - aj mňa od istého momentu zaujímalo (keď sa Joseph ako duch vyparil od auta s mŕtvolou v kufri a Clark začal chápať, že "pôjde do tuhého"), ako tvorcovia vykľučkujú so zaujímavo rozohranej partie. A pomôcť si "nadprirodzeným motívom" môže divák chápať ako svojho druhu podraz a lacný oslí môstik, ale v Blood River to vynahradí myšlienka (je diabol mimo nás či v nás), presvedčiví herci, sústredená réžia a zopár skutočne zimomravých okamihov. Hodnotil by som tesne nad tri hviezdy, ale dorovnám to do štvorky, lebo premýšľavých horrorov je hriešne málo a tento by si zaslúžil v celkovom ratingu minimálne 60%. (27.01.2011)

Blood River je moje třetí setkání s tvorbou Adama Masona. Třikrát šlo o naprosto rozdílné filmy (gorefest, uřvaný vizuál, komorní motlitba) a třikrát mě z toho ve finále bolela hlava. Myšlenka Blood River je dobrá. Zpracování skoro tragické. První 2/3 hororu jsou k uzoufání nudné a jako levnější béčková exhibice kovboje Woodyho Harelsona. Nad zbytkem sice udělám veliké AHÁ, TAKHLE TO TEDA JE - jenže co z toho, když Mason opravdu neumí vyprávět. (24.01.2012)

Lidi nejsou na hraní, ani kdyby ten, kdo si přijde pohrát, byl posel boží, anděl pomsty, nebo maskot coca-coly. Každý máme nějaký hřích, každý si nepochybně za něco zasloužíme trest, nebo bychom se aspoň měli upřímně kát. Lhostejnost, ješitnost, lenost i to jsou hříchy, i když v porovnání s velkými hříchy, berme třeba desatero, jsou to marginální záležitosti. Pokud by si zasloužil smrt každý, a pokud by se smrti (ještě provázené psychickým mučením) dostalo každému, kdo kdy někomu nepomohl, i když mohl, kdo se někdy naparoval, i když by se měl jen skromně začervenat, brodí se ten svatý zbytek lidstva po kolena v krvi. Nebrodí. Neměl by se kdo brodit. Proti jasně vymezené dvojici zločin a trest bych stavěla dvojici neméně silnou prosba a odpuštění. Protože jsem co jsem, na naznačené či řečené křičím k nebesům: "Bože, kdo si myslíš, že jsi, abys mě soudil a vůbec mi nedal šanci?! Takhle ti tu smlouvu vypovím!" (20.07.2014)

Ze začátku mě "boží messenger" svými kecy dost nebavil, ale čím dál jsem ve stopáži pokročil, tím jsem si ho víc zamiloval. Asi bych ale úplně vypustil úvodní motelový trest a věnoval se výhradně hlavní dvojici (trojici). Tím by se zároveň zkrátila i ta na horor šílená délka. Motiv výborný, herci, jak už jsem říkal hlavně Joe, fakt špica. Někdý bych opravdu rád navštívil takový opuštěné pouštní městečko, samozřejmě za jiných okolností :D. Spokojenost 70% (30.01.2012)

Slušná psychárna s velmi komorním obsazením. Zápletka kdy dvojice jede přes poušť a mají nehodu, dostanou se do opuštěného domu či osady, kam za nedlouho přijde další vandrák, kterému před tím nezastaví. A začíná hra na pravdu. Spoiler- poněkud jsem nepochopil co měl Clark za tajemství, že o tom nechtěl mluvit a co bylo v tom kufru (že by ten Summer syn) ,ale za to přeci Clark nemohl. Ten konec jsem moc nepochopil, přesto se mě to docela líbilo. (24.09.2015)