Rent: Filmed Live on Broadway

Přiznávám, na TOHLE jsem nebyl ani v nejmenším připravený. Aniž bych tušil, o co v následujících minutách půjde, zapnul jsem TV a chtěl přepnout. Nicméně toto představení mi to jednoduše nedovolilo. Vydržel jsem 2, 3, 4, 10min a potom to již šlo samo. Seděl jsem jako přikovaný v křesle, zapomněl pít, jíst, chodit na WC a po dobu 165min byl naprosto konsternován. Jj, jak říká s oblibou pan Michal Horáček - mládí vpřed. Mám rád tu jejich zanícenost a zapálení pro věc. Na tomhle představení je vidět, to ( promiňte mi ten výraz ) neochčijete, s jakou obrovskou chutí a láskou k danému tématu, všichni představitelé přistoupili. Na výsledné podobě se to projevilo v tom nejlepším možném světle. Silné téma přetaveno v kvalitní " scénář " , jednoduchá ( o to působivější ) samotná scéna, to vše s pomocí vynikajících hereckých ( pěveckých ) výkonů dává ve výsledku opravdu silný zážitek. Omlouvám se všem za tento komentář, který vám toho moc nepoví, ale momentálně jsem plný dojmů. Možná s odstupem času a chladnou hlavou napíšu i něco smysluplnějšího. Možná taky ne... p.s. tohle by chtělo zažít přímo na Broadwayi... p.p.s. pětsetdvacetpěttisíc a šestsetminut...... (26.12.2010)

Jedná se o divadelní verzi tohoto muzikálu. Vím, že následující komentář nebude k užitku více jak 99 % uživatelů ČSFD, ale to je mi vcelku fuk. Musím uzavřít ságu. Tak tedy... Jak řekl kdosi moudrý v komentáři na IMDb, zfilmovaná verze posledního broadwayského představení Rentu není lepší než to vidět na živo. Je to ale dost blízko. Je to také nejblíž, jak se mohou čeští fanoušci dostat. Jakkoli miluji Columbovu verzi, jakkoli v ní zaznívají (skoro) stejné písničky, zpívají (skoro) stejní lidé jako v OBC [original broadway cast], jakkoli jsem mu vděčná, že mě k Rentu přivedl, není to úplně ono. Tohle je ono. Nemám výtek. Ani můj původní strach, že nikdo v mých očích nenahradí OBC, se ukázal nepodstatným a já vidím, že patnáct (no, v tomhle případě jedenáct) nových lidí to zvládne stejně parádně. I přes mojí velkou, velkou oblibu Anthonyho Rappa a jeho zpěvu (a v tom stále vede, stejně jako v jeho nenahraditelném Tangu), Adama Kantora jsem si jako Marka rychle oblíbila a při "we're sorry to hear that Maureen dumped you" a "group hugs" se tváří naprosto skvěle. Ani proti Willu Chaseovi jako Rogerovi nemám výhrady, tvořil s Adamem skvělou dvojku. Mimi v podání Renee Goldsberry je též bezva (ne, změnu nadšeného tónu neplánuju), jediné, co mi vadilo bylo její nezpívané, nýbrž vykřikované "tonight", no což, síla zvyku. Justin Johnston (Angel) a Michael McElroy (Collins) byli úžasní, především v mém oblíbeném You Okay Honey?, ale samozřejmě i v I'll Cover You (a Michaelova repríza byla dechberoucí). Na Justinův humor jsem si sice musela zvykat, posléze mě však dokázal rozesmát. Maureen s Joanne jsou pro mě herecky nejlepším párem. Srdcem sice zůstávám u původního Idinina Over the Moon, krom toho je ale Eden Espinosa energická, hysterická a sexy, prostě Maureen, jak má být! Na druhé straně je perfektní Joanne Tracie Thoms, která mě prostě přesvědčila stokrát víc než ve filmu (za což z velké části viním scénář). Poslední z "velké osmičky" zbývá Benny, který mě v podání Rodneyho Hickse taky úplně dostal - zvedám palce (stejně jako on). I vedlejší herci stáli za to: neznámý bohém (aka "Diva boy") mě pobavil i svou jedinou samostatnou replikou-nereplikou "ewww" a potěšila i přítomnost "starých známých" Gwen Stewart a Marcuse Paula Jamese. Jaké to tedy vlastně bylo? Vtipné, beznadějné, živoucí, radostné, dojemné, sexy, dokonalé, smutné, nadějné a znovu dojemné, to když na podium přišli skoro všichni z OBC a naposledy spojily své hlasy v překrásné směsici Seasons of Love a I'll Cover You a do několikaminutového potlesku se spustily závěrečné titulky. TYJL. (02.01.2009)

Vidět RENT:Filmed Live On Broadway bylo mou povinností od okamžiku, kdy jsem se prohlásila za milovníka filmové verze tohoto legendárního muzikálu, naposluchala soundtrack a dozvěděla se nemálo o Jonathanu Larsonovi a originálním obsazení (nemluvě o tom, že jsem Idinu Menzel zařadila mezi velmi oblíbené herečky, stejně jako Tracie Thoms, která se ve filmu blýskla a tak dostala šanci předvést se naživo na Broadwayi). No a jak se mi "originál" muzikálu RENT líbil? Velmi. Velmi s kapkou stesku po původním obsazení, hlavně Anthonym Rappovi, Idině a Jessemu Martinovi. Nemůžu tady taky nepřiznat, že filmová verze je takovým uživatelsky méně náročným kompaktním převedením muzikálu (nebo rockové opery,chcete-li) na plátno a protože jsem na ni zvyklá, chvíli mi trvalo se rozkoukat. Na druhou stranu jsem byla odměněná daleko větší porcí hudby a emocí, než jakou by se kdy podařilo režiséru Columbusovi na to plátno vůbec dostat. Ale i přes výhrady, které jsem tu uvedla nemůžu a nechci už z principu dát méně muzikálu než filmové verzi s myšlenkou na to, že tohle je ten originál, který Jonathan Larson stvořil a uvedl v život a bez něhož by filmová podoba nemohla vzniknout. (27.12.2010)

VIVA LA VIE BOHEME! Nelze popsat,nutno vidět.Srdce mi buší ještě teď! 100 % Update: Kvůli faktu,že jde o divadelní představení,si Rent mažu z oblíbených FILMŮ,ale vězte,že šlo o dost možná nejvíce obohacující televizní zážitek mého života.Mít tak šanci přičichnout si k Bohémům přímo na Brodwayi... (27.12.2010)

„Vždy sa nájde nejaké dievča v latexe.“ Bola nedeľa večer a ja som sa chystal po 20. raz pozerať POSLEDNÉHO MOHYKÁNA. Po štvrťhodine samozrejme prišla reklama, tak som znudene prepínal. A zasekol som sa na ČT 2. Pozerám, krčím obočie a zmätene špúlim pery. Čo to je? Nejaký záznam divadelnej hry s americkými hercami v pôvodnom znení s českými titulkami? Za minútu som si už na Sokolie oko nespomenul. Skúmam teletext. Pullitzerom (!) ocenený americký rockový muzikál na motívy opery „La bohème“ Giocoma Pucciniho, prenesený do New Yorku 20. storočia. Miestna pouličná bohéma žije, miluje, pochybuje, umiera na AIDS, na drogy, na lásku. Niektorí prežijú, ale s traumou z toho, že ich priatelia už nie sú s nimi. Režiséri, učitelia, speváci, ale aj prostitútky a transvestiti z ulice. Každý z nich niekoho miluje, všetci sa navzájom zraňujú, nič nové pod slnkom, ibaže hovorené slovo nahradené spevom. Úchvatne predneseným, sústredene zahraným, nikto nevypadáva z úlohy a to sa ide so spevom naplno po celých 165 (!) minút. Vôbec by som sa nečudoval, ak by sa niektorý z hercov zosypal a museli ho hospitalizovať. Obrovské nasadenie a nesmierne náročné texty musel ešte umocniť fakt, že po 12. rokoch repríz (odohralo sa viac, ako 4000 predstavení) sa jednalo o posledné vystúpenie. Takže keď na konci všetci spustia „525 tisíc minút“, je to o to silnejšie, že už to nie sú len postavy, už to nie je len príbeh. Už sú to skutoční ľudia. A rozprávajú o tých, ktorí žili a umierali (Jonathan Larson sa pri písaní inšpiroval priateľmi, ktorí mu zomreli a potom sám zomrel, deň pred premiérou). Zažívajú trápenia, zisťujú, kto je človek, ktorého milujú a musia sa rozhodnúť, či ho budú milovať aj naďalej. Bisexuáli, heterosexuáli, homosexuáli, transsexuáli, akoby záležalo. Tajil sa mi dych, neveriacky som pozoroval diabolských hercov (najviac ma šokovala Idi Menzel ako Maureen, veci ako „Cyberland“ by 99% hercov nikde na svete nevedelo TAKTO urobiť). Keď na konci zo zákulisia vyšiel Angel, skoro som stál pred televízorom s rukou na srdci ako pri hymne. Počas pozerania som si spomenul na všetky tie príšerné divadelné hry a pseudomuzikály, na ktoré nás nútili chodiť zo školy. P.S. Columbusova filmová verzia bola príšerná a zaslúžene prepadla. (04.04.2011)