Turínský kůň

Je to opravdu totální pocitový a filmový mazec. Nádherný obrazový kompozice, který mají svůj smysl. Plno symbolů, který nelze rozklíčovat. Kouzlo tohohle filmu podle mě tkví v tom, jak se zabývá obyčejným životem - pět dní sledujeme monotóní život otce (zřejmě po mrtvici) a dcery, který naruší pouze tři zásadnější události, jenž trvaj ale dohromady tak dvacet minut. Turínský kůň je o nádheře obyčejnosti, úpadku civilizace a kouzlu odlehlých krajin. Tarr tu navíc pracuje s jedním hudebním motivem, který je úžasně depresivní a navíc se vůbec neoposlouchá. Strašně zajímavý film, kterej neni jednoduchej na pochopení, ale má v sobě hrozný bohatství. A důležitý je podle mě ho nechat minimálně pár hodin rozležet v hlavě, protože ač se v něm děje prd, dá se o něm dlouho a dlouho přemýšlet. Hvězdičku strhávám za přepálenou délku - dvě a půl hodiny jsou opravdu až moc. Jinak ale parádní záležitost. 80% (14.09.2011)

Niečo medzi totálne nezmyselnou sračkou a geniálnym veľdielom, ale premiešané tak dôkladne, že jedno je ťažké rozlíšiť od druhého. Je to iné než hocičo, čo som za svoj život videl. Dve a pol hodiny dlhý príbeh o všednom živote sedliaka, jeho dcéry a ich koňa zachytený len do hŕstky dlhočizných záberov, prakticky bez strihu a bez dialógov. Ako celok úmorné, takmer nepozerateľné na jeden záťah, ale svojim spôsobom akosi mytologicky pútavé, nesmierne atmosférické a celým vyznením vlastne úplne depresívne. Časom ma to vtiahlo natoľko, že som sedel tam v chalúpke, mrzol a trpel s tými biednymi postavami a čakal na koniec sveta. Turínsky kôň je jeden z mála art filmov, z ktorých mám pocit, že mi niečo dali. Existencionálne podobenstvo, o ktorom by sa dali písať tisíc stranové rozbory, ale zároveň niet čo povedať. (6/10) (04.02.2012)

Tohle bolelo. Přirovnávat to k čemukoliv nemá smysl, tohle jde mimo všechny kategorie. Chápu všechny ty intelektuály, kteří v tom uvidí smysl života i smrti a případně i to, co si dát k večeři. Film je ale pro mě ososbně zábavný asi jako vražení šroubováku do nosu. Ten film je úplně něco jiného, než čím by být chtěl. Samoúčelná deprese absolutně postrádající smysl. Desiluze. Apatie. Smrt. (12.10.2011)

To že natočíte film na tři hodinové záběry, ještě nedělá umění. Kamera výtečná, oba herci správně odevzdaní a zvuk vichřice neskutečně vlezlý. Ale už z principu nemůžu něco hodnotit kladně jenom proto, že i když to je myšlenkově prázdné, zato to má výborné vizuálno a velký potenciál pro "intelektuály". (26.07.2011)

Béla Tarr prostě není tvůrce, kterého bych mohl mít rád. Jeho styl natáčení je až příliš poetický, je to až příliš velké podobenství, které mi nakonec nic neřekne. Je to těžké dokoukat, protože máte pocit, že to je o ničem. Přesto ale v jeho filmech najdete scény a možná vás i přinutí přemýšlet. Víc jeho filmů už ale asi nedám. (27.04.2016)