Global Metal

Tak teraz som si už takmer istý, že som videl všetko. Muslim počúvajúci metal? Alebo muslim hrajúci v bielej rovnošate? No vau! India, Indonézia, Arabské emiráty, Japonsko, Čína, Brazília (má metalový veľkoobchod - mohli by postaviť aj u nás). Sam Dunn so svojím štábom prešiel drvivú väčšinu miest, v ktorých by si bežný laik len sťažka vedel predstaviť metalovú kultúru. Po všetkých tých sračkách, ktoré som mal možnosť vidieť, môžem len prehlásiť - vďaka Bohu za slobodu prejavu v našej krajine. Viem, že demokracia tiež nie je zrovna dokonalá, ale aspoň nezažívame to čo naši "headbenger" bratia z Blízkeho východu. (09.10.2011)

Mám hodně rád metal, ale musí být melodický nebo nejlépe symfonický promíchaný třeba i s tradičními nástroji daného státu. Folklorní nádech já miluju stejně jako tyto kapely = Nightwish, Korpiklaani, Within Temptation, Kiuas, Hammerfall. Tady se však jednalo skoro ve všech případech o heavy nebo death metal, kde se jen řeže nesmyslně a nerytmicky do nástrojů a lidi mlátí hlavama na všechny strany. To už je podle mě na hraně hudební snesitelnosti. Pozitivně hodnotím konfrontaci metalu s politicko-náboženským vystupováním daných států. Negativně hodnotím úzkou zaměřenost dokumentu a především absenci návštěvy Finska - Mekky metalu. 60% (26.11.2011)

První dokument je spíše dokumentem o stylu jménem metal (Headbanger yourney). Tento druhý dokument je dokumentem o lidech, kteří si tento druh hudby zvolili pro život. Postupně se podíváme do Brazílie,Japonska,Indie,Číny, Izrael a střední východ. Postupně zjistíme, že jinde je tento styl brán jako postoj proti zažitým tradicím anebo proti represím daného režimu. Osobně mě někdy připomněli to co se tu kdysi dělo za komunismu. Nezažil jsem to, ale slyšel jsem a četl jsem o tom hodně. Co mě mrzí tak se nepodívá na východní evropu, kde tento styl hrál taky svojí revoltující roli a život nebyl peříčkem pro lidi s dlouhými vlasy a džískou. Važme si tedy nyní co máme. Jinde by za to dali i život! (03.05.2009)

Sam Dunn podruhé a celkem i zajímavěji. Po výborném dokumentu Metal: A Headbanger's Journey, který mapoval historii metalu a jeho fanoušky v Americe a v Evropě, se v novém dokumentu podíváme do zemí, ze kterých většinou nepocházejí žádné velké metalové skupiny a západní skupiny, tam někde až donedávna vůbec nehráli, ale přesto se zde urodilo metalové hnutí, i přes všechny překážky, které kladl politický nebo náboženský režim. Podíváme se do Brazílie - jedné z nejvíce metalových zemí. Obrovský festival Rock in Rio, kde je více než 1 milión fanoušků a Sepultura je nejúspěšnější domácí skupina. Dále do Japonska, kde Japonci potvrdili svůj status nejdivnějšího a nejúchylnějšího národa, přes Indii, Činu a Filipíny až po Spojené Arabské Emiráty a Izrael. Velmi zajímavé výpovědí lidí a muzikantů o něčem, s čím se zde patrně nikdy nesetkáme (jako je náboženská policie, mlácení, zákazy a cenzura) a důkaz toho, že i přes kulturní, náboženské, politické a další rozdíly metal sjednocuje. (15.01.2009)

Přestože, se s metalovou kulturou a hudbou absolutně nesžívám, tak mě překvapilo, že je tento dokument až toliko vyhypovaný. Že by většina uživatelů na ČSFD poslouchala ortodoxně metal? Stačí si vedle sebe postavit téměř jakýkoliv dokument od Errola Morrise a tenhle amatérský pokus nějakého Sama Dunna, který si myslel, že objet svět metalu bude na filmovém materiálu zábavné (nepřipomíná vám to někoho, kdo si to samé myslel o třicetidenním jezení McBurgerů?). Příklad za všechny - mam rozhovor v Číně, co takhle vzít jeho aktéra na Zeď? Hm, to zní jako dobrý a originální nápad, ne? Ne. Jediné světlé okamžiky jsou při konfrontaci s náboženstvím a když Lars Ulrich na kameru vypráví o své lásce k internetu... :-) 40 % (12.11.2011)