Pěst legendy

Jet Li ve vrcholné formě a navíc bez drátů - choreograf Yuen Woo Ping vsadil na reálné bitky, takže žádné létání vzduchem ale pěkně rychlé a surové souboje při zemi (i když z některých kopů a výskoků zůstává rozum stát). Musím taky upozornit na výborného záporáka, jehož tríček s lámáním páteře o koleno mi připoměl dětská léta, jež jsme s bratrem propařili v duel modu u Mortal Kombatu. (02.11.2008)

Tohle je asi první kung-fu film, který se mi hodně líbil. Nejen, že souboje nejsou vůbec stereotypní, ale i příběh a dialogy jsou na slušné úrovni. Také mě potěšilo, s jakým nadhledem je brána japonská okupace, když ji nyní číňané berou tak vážně a opovržlivě. Prostě je to krásně podáno v duchu bojových umění a ani na chvíli to nenudí. (16.01.2011)

Nejlepší film s Jetem Lim, skvostně zvládnutá choreografie soubojů, které berou dech, akce plno, trocha humoru. Výborně zvládnutá filmařina, možná ještě lepší než původní film s Brucem Leem. Jet Li je neskutečný borec, jeden z nejlepších herců svého druhu. Prostě naprostý masakr, není film, kde by byly lepší souboje, ani Raid ani Ong Bak, prostě není, tohle je neskutečný, kde jen berou tu fyzičku. (11.05.2015)

Stejně jako už před ním jiná Hong Kongská magastar Jackie Chan, rozhodnul se i Jet Li vzdát čest legendě svého žánru Bruci Lee, tím, že natočí svou vlastní verzi jeho největšího hitu - "Pěst plná hněvu" z roku 1972. Ale jelikož Jackieho pokus o přímé pokračování natočený v roce 1976 nedopadl nijak valně, vydal se Jet poněkud jinou cestou a to cestou volného remaku. A jak tento remake dopadl? Předně je na něm znát, že od původního filmu už přeci jen utekla nějaká ta dékáda, vytratila se (téměř) věškerá jeho naivita (třeba jako když se Bruce převlékal za elektrikáře, šplhal po sloupech vysokého napětí a opravoval telefony) a i celý příběh dostal mnohem komplexnější a reálnější podobu. Na Japonce už tady není pohlíženo jenom černobíle jako v předchozích filmech, ale naopak se mezi nimi najdou i smysluplní jedinci schopní úcty k jinému národu a už samotný fakt, že je Jetova postava zamilovaná do japonské dívky, vnáší do příběhu zcela jiný rozměr. Příběh se sice znovu točí okolo okolo vzájemné nevraživosti mezi Číňany a Japonci, ale rozhodně to není taková vata jak tady všichni tvrdí (je zajímavé, že ti stejní lidi, kteří si tu na to stěžují dají klidně stejné nebo i vyšší hodnocení třeba Bruceově "Cestě draka", která je už opravdu výmaz bez jakýchkoliv skrupulí) a aspoň se místy dozvíme něco o čínské kultuře. Souboje jsou jak už jsme u Jeta zvyklí na špičkové úrovni (Yuen Woo-ping), kosti křupou ostošest, dočkáme se konfrontace různých stylů, pásku použitého jako nunchacky a taky efektního souboje s japonským "terminátorem" na závěr. (02.10.2007)

Zvláštní žánrový hybrid. 'Jing wu ying xiong' je křečovitý v dramatických momentech (za kterou může obecně asijská tradice ignorovat vyprávění obrazem, které nabourává pomocí zbytečných dialogů - aneb co už víme, obvykle ještě znovu uslyšíme)... a na druhé straně neuvěřitelně sofistikovaná a kreativní podívaná v akčních sekvencích. (12.11.2014)