Single Man

A few times in my life I've had moments of absolute clarity, when for a few brief seconds the silence drowns out the noise and I can feel rather than think, and things seem so sharp and the world seems so fresh. I can never make these moments last. I cling to them, but like everything, they fade. I have lived my life on these moments. They pull me back to the present, and I realize that everything is exactly the way it was meant to be. Jsem idiot! Colina Firtha jsem vždycky upřímně nenáviděl a každýmu filmu s ním se obloukem vyhejbal. Když se nedávno objevila oceňovaná Králova řeč, jenom jsem tupě prohlásil, že to nechci nikdy vidět. A pak? Bum! Králova řeč byla v závěrečný minutě a já v blahu. Firth mi najednou nevadil, ba naopak, svým hereckým projevem atakoval mojí TOPku (ne, nemám ho tam). Neváhal jsem tedy a opatřil si jeho předchozí film A single man, kterej mě sice vzhledem k tématu nijak moc nezajímal, ale i tak jsem byl zvědavej jestli můj čerstvě nabytý dojem z Firtha přetrvá. A přetrval, dokonce posílil. Colin Firth je perfektní charismatickej herec, A Single Man perfektní film s úžasnym hudebnim doprovodem, pěknou kamerou, bezvýchodně smutnou atmosférou a se zatraceně srdceryvnym koncem. (30.04.2011)

http://www.youtube.com/watch?v=Zm5pbLMn8j8 Otevřít oči a probudit se ze sna. Noc za nocí se topíš. Tlak tě trhá na kusy. Není jak se nadechnout. Není jak najít směr kterým se vydat a najít hladinu. Sám uprostřed oceánu a voda kalí rozhled. Chceš žít. Chceš aby to bylo jako dřív. Vždyť plavat bylo tak příjemné. Dnes už ale ne. Protože oceán ve kterém jsi, je mrtvý. Stejně jako ty. ____ Probudíš se. Přišlo tím snad vysvobození? Ne.. Je to mnohem horší. Každý předmět, běžná rutina, vuně. Vše ti připomíná toho, jehož součástí jsi byl. Jenž součástí byl tvou. A ty oči. Krásné oči těch kteří žijí. Nenávidíš je za to! Za ty oči. Za to že žijí. A pro to pohrdáš sebou. Jsi již dávno mrtvý ale ohleduplnost k okolí a jeho očekávání tě nutí být navenek se vším smířený. Špatné divadlo. Všichni to cítí. Ale bojí se. Bojí se sdílet tvou bolest a ty se bojíš jim kousek předat. Nemají na ní právo. Je to tvá bolest! Jak zoufale zkoušíš začít od znova. Věnovat city jiným, u kterých víš, že bys toho snad kdysi byl schopen. Nevíš jak. Bojíš se. Jsi odpad. Ten který okolí vysává. Ne pouze postradatelný. Ale přímo svou existencí pobuřující. Chtěl bys být součástí. Už nikdy nebudeš schopen. V dříve prázdném místě mysli se postupně ukotví jasně dané řešení. Šeptá. Naléhá. Nakonec křičí. Polibek smrti je to, co tě opět naplní. Co ti dovolí znovu dýchat. Uvědomíš si opak? Prohlédneš včas skrze temný povlak na očích? Mnohým se to povedlo. Mnohým nikoliv. ____ PS: Dlouho jsem si nepřečetl tolik dementních komentářů jako u tohoto filmu. (26.08.2010)

Vynikající filmová adaptace románu Christophera Isherwooda. Formálně dokonale vytříbený snímek o hluboké skutečnosti, která byla již nesčetněkrát popsána v literatuře, tedy o tom, že mezní situace bývají zpravidla doprovázeny existenciálními stavy, v nichž je stěžejní ona fascinace bezvýznamným detailem, vůní, pocitem, tak jak to známe kupříkladu z Camusova Cizince. I tady se titulní postava pod vlivem vyhoření zapříčiněným ztrátou nejbližšího člověka (hrubé by bylo zjednodušení na pouhý vztah dvou homosexuálů) při rozhovorech soustředí na bezvýznamnosti, konkrétně si třeba v jedné z typických scén v době kubánské krize a aktuální jaderné hrozby při rozhovoru o jaderných krytech všímá až v jakémsi riefenstahlovsky podávaném kultu těla hry svalů náhodně zahlédnutých tenistů. Celá ta fascinace bezvýznamnými detaily slouží stresované mysli jen k jednomu jedinému - k odvedení pozornosti od hlavního stresoru, který vědomí člověka není sto zvládat. Stejně jako pováleční existencialisté reagovali na hrůzy holocaustu a druhé světové války, reaguje i hlavní postava na svého démona reality. ,,Vlastně se většinu času cítím být sám. Vždy jsem se tak cítil. O samotě se narodíme, sami též zemřeme." Tenhle pocit je vlastně bytostně depresivní a působí až nihilisticky, ne nadarmo se celá dějová linie točí okolo fenoménu ryze existenciálního - aktu sebevraždy. Debutující režisér Tom Ford nezapře svou reklamní minulost, jelikož po formální stránce používá přehršel postupů a neotřelých technik z reklamní filmové branže. Vynikající jsou především herecké výkony, hudba a retro stylizace, zvláště pak postižení přesněji neidentifikovatelné nálady a atmosféry plynoucí k divákovi ze snímku. Za ni si tehle svojský film pátou hvězdičku téměř zasloužil... ,,Párkrát jsem ve svém životě zažil chvíle úplné jasnosti. Když na pár krátkých sekund ticho přehluší ten hluk, to víc cítím něž myslím. A věci vypadají tak ostře a svět vypadá tak svěže, jako kdyby všechno právě teď vzniklo." (16.06.2010)

Připadá mi, že autoři artové tvorby jdou do natáčení filmu s nějakým poselstvím, ale nakonec se jim to nikdy nepovede dotáhnout do konce kvůli tomu, že se až příliš soustředili na vizuální stránku. A nebo to tak má být? Takovéhle filmy mě zkrátka neskutečně matou. Možná to bude tím, že miluju drama - opravdové, skutečné drama, kde se něco řeší, kde se něco děje. A Single Man je o osamělém člověku, který je v takové fázi života, kdy si připadá pro svět zbytečný, ale naservírováno je to diváku až příliš citlivě. Tady by neškodilo tlačit na pilu. Jinak je to plné inteligentních dialogů a mouder ("Zkušenosti nejsou to,co se člověku stane.Jsou to,co člověk udělá s tím,co se mu stane."¨), Ale narovinu, když zrovna není na scéně Nicholas Hoult, je to prostě nuda (nejsem bláznivá fanynka, ale líbily se mi jeho rozhovory s Firthem). Všechny vedlejší postavy zůstaly trestuhodně nevyužité, jen se o nich mluvilo, ale nic víc (Lois, Charley..). Trochu mám dojem jako po shlédnutí nějaké pilotní epizody seriálu. Asi jsem na to zkrátka nebyla v tom pravém melancholickém rozpoložení....Každopádně oceňuji šedesátá léta (tehdy měly ženské úroveň, a ty oční linky !) a výbornou hudbu (přestože ta poslední skladba až moc okatě připomínala písničku z Fontány). (28.11.2012)

Velmi intenzivní a perfektně odehráno s dechberoucím výkonem Colina Firtha a skutečně nádhernou hudbou. Je to takový esteticky vypadající snímek se zvláštním střihem, spoustou zpomalovaných nebo zasněných scén a z mnoha záběrů lze cítit Fordovo zaměření na detaily. Však když už nic, tak u něj je aspoň ten vzhled sázka na jistotu. Naštěstí má "Single man" i myšlenku, kterou podporuje právě Colin Firth, jehož herectví je tu nestkutečně citlivé, přesvědčivé a dokonalé. I přes pomalé tempo dokáže zaujmout, navíc stopáž je překvapivě krátká (to není na škodu, film stihne říct všechno, co měl v úmyslu). Věděla jsem, že to bude fajn, jen tu pátou * dát nemůžu. Nerozbrečelo mě to! (20.04.2011)