Ježíš je normální!

Nejlepší dokument poslední doby. Nedává odpovědi, neodsuzuje, jen ukazuje a dává subjektivní důraz tam, kde cítí tu potřebu, nutí se ptát a zamýšlet se nad duchovním úhorem nás, tedy těch, jejichž karmou je bloudit po těchto polobarbarských končinách... Je lépe zůstat nedotčen? Projít si katechezí a udělat si vlastní názor? Přimknout se k víře jako nepostradatelnému průvodci životem? Bravo, Terezko! PS. Trochu se směju nad zdejšími výlevy těch, co zklamaně hlásí: tak tenhle dokument mě neoslovil... Až se chce zlomyslně poznamenat: Ale milánkové, jak by VÁS mohl oslovit? (23.12.2009)

Odpad za mizernou kameru, odpad za můj odpor k fanatikům, odpad za plačícího chlapce, který nevydržel nátlak psychického teroru, Haleluja, odpad za sto tisíckrát zopakované slovo Haleluja, ale především, především odpad za tu paní, která po filmu naběhla na pódium v duchu propagandistickém, a za paní rozdávající letáčky s pozváním na seanci církve... Haleluja... Haleluja... Bůh je reálný... ale v pekle mi bude přece jenom lépe... (30.03.2009)

Nebudu komentovat dokument po jeho filmařské stránce, ale po stránce obsahové. Ta mě totiž dokonale zvedla krevní tlak. Ježíš je určitě normální, jenže někteří lidé okolo ne. Nevím jestli se dá považovat psychosomatický záchvat malého chlapce za komunikaci s Duchem svatým. Nechci nikomu brát jeho víru, ať si každý věří čemu chce. Vnucovat víru malým dětem mi příjde nenormální, vždyť z toho nemohou mít rozum. Nejsem věřící, i když jsem pokřtěná. Já považuji víru za prostou obranu lidské mysli před svým okolím. Pokud se s něčím nedokážete vyrovnat, hledáte logicky podporu jinde a jste labilnější k jistým věcem, jste snadno zmanipulovatelní. V podstatě se mladá začínající režisérka pokusila vyrovnat se svou vlastní minulostí a vyrovnat si tak všechny účty. Členů Triumfálního centra víry je u nás pár stovek a na většinu věřících nebo nevěřích působí jako vyšinutí klauni. Nechci nikoho urážet, ale je to tak. Jen si je pozorně prohlédněte. Máte možnost je potkat na Andělu, na prostranství před knihkupectvím. Postávají tam s kytarou a tváří se šíleně nadšeně. Až mám někdy pocit, jestli nejsou něčím nafetovaní. Třeba ano. Musím souhlasit s tím, co se píše v textu distributora. Dveře diskuze jsou dokořán. (11.03.2009)

Haleluja to je fakt v hajzlu totok. Nic proti nikomu, nic proti všemožným deviacím, názorům či víře, ovšem jen do doby kdy do toho aktivisté nezatahují proti své vůli jiné. A děti? Jakou sakra můžou mít nějakou vlastní vůli? Jako upřímně, při některých scénách jsem měl vážně chuť přijít a dát některým lidem pořádné dělo. Nejvíce mě ovšem iritovala kráva, co valila klíny do hlavy těm dětem...! PÍČO DEMENTNÍ! Samozřejmě že nehodnotím podle obsahu, o čem dokument byl, to by pak bylo na jistý odpad!. Hodnotím spíše přístup Nvotové, která i když hlásá, že je to s odstupem a bez soudu, tak normální divák může reagovat jen jedním způsobem. Proto je škoda, že se skončilo u hloupého rejpání do jenoho profesora, místo aby někdo něco řekl oněm nebezpečným fanatikům. Přesto volba zajímá a záběry docela beroucí. Jen v tomhle případě nejsem pro nezávislý přístup... Navíc kompaktnost taky kulhá. Přesto teda jsem si jistý názor udělal, dokument mi něco ukázal a neberu ho tak nějak výrazné negativně. Tři hvězdy halelujah Aštan Šeran sleduje tvé probuzení ve Strážní Věži. Halelujah (12.07.2010)

Byl jsem vychováván jako křesťan. O to víc mě šokoval tenhle film o lidech, pro které je každé třetí slovo Ježíš, každé druhé halelujá, občas mávají Biblí, ale jinak mi připadají jen jako zfanatizované nemyslící stádo. Ježíš je borec! Halelujá! Nevím, nikde jsem nezaznamenal žádné morální pilíře jejich víry. Jejich setkání mi přišlo spíš jako pošahaný rockový koncert. Co se týká filmařské stránky, tak to vůbec není špatné. Ale také ničím pozoruhodné. Naštěstí je hodně nosné samotné téma filmu. (20.12.2009)