Setkání v Praze, s vraždou

Janžurová, Liška, Tříska, Škvorecký, Menzel - co jméno, to pojem. Výsledek je ovšem nepochopitelně tristní. Snad kdyby to dělal jiný režisér? Ale na rozdíl od jiných komentářů se mi líbily masivní zadky saxofonistek - a to bylo asi jediné dobré na tomto filmu, ale snad to nebylo myšleno jako lechtivá estráda, že? (05.01.2009)

Po delší době televitní film, na který se "jakžtakž" dalo koukat až do konce. Příčinou toho byl kvalitní scénář s docela rafinovanou zápletkou a překvapivým a netradičním závěrem. Podezřelá osoba byla však hned od počátku podezřelá, což byla asi chyba. Když filmaři nemají prostředky na to, aby natočili kvalitní koncert (je jedno jestli jazzový, rockový nebo jiný), ať ho raději netočí (film by se bez toho obešel a ještě by mu to prospělo. Tohle byla opravdu zrůdnost, a ty rádobyfešandy se saxíkem byly úděšný! Smyl repetitivního ukazování záběrů z jeviště jsem nepochopil vůbec. Co bylo velmi obtížně představitelné, byl vztah té mladé holky s piercingem a starým fízlem. A ještě k tomu těhotenství ? Chtěl jsem dát 3 hvězdičky, ale jak tak nad tím přemýšlím, dávám pouze 2, za děj a Pavla Lišku. (05.01.2009)

Námět: Josef Škvorecký a Zdena Salivarová, hudba: Laco Deczi. Anna Lomnická (Iva Janžurová) v roli ukecaného Watsona; poručík Nejezchleba (Pavel Liška) si nakonec uvědomuje, že "pod svícnem je tma". Vyrovnávání s minulostí komplikované, zdlouhavé - jazzová hudba, která ve Škvoreckého dílech atmosféru dokresluje, tady byla nějak nadbytečná; místy polopatistické dialogy. Herecky dobře obsazené. Pes: borderkolie Karel. Zajímavost: Při psaní komentáře ve 21.36, cca 5 minut po skončení filmu, ČT upoutává na Setkání v Praze, s vraždou... Že by pro velký úspěch repete? Já tedy ne. (04.01.2009)

Kvalitní detektivka musí vycházet z kvalitního scénáře, a to tento televizní film bohužel nepotkalo. Vyhodit postavu Ivy Janžurové a jejích debilních saxofonistek (a tím i prostřihy z koncertu = koncertů s rozjásanými komparsisty), vyškrtat pár klišoidních postav (sousedka u dědečka, neagilní policista Kříž, politicko-herecký ztroskotanec a pijan Landovský), míň dělat z diváka blbce, dalo by se na to bývalo koukat. (30.10.2011)

Masivní reklamní kampaň, zvýšené očekávání (herecké obsazení, autor literární předlohy)...a příslušné zklamání. Děj postavený na náhodných setkáních, rušící jazzová kapela, nepochopitelně vychechtaná I.Janžurová, tradičně teatrální J.Tříska a mdlá L.Vondráčková, škoda, že J.Adamová nezačala vzpomínat na Honzu Wericha. Poslání příběhu sice chápu, ale tady se zjevně (a nepravděpodobně) honilo moc zajíců naší nedávné historie najednou. (05.01.2009)