Setkání v Praze, s vraždou

Dobrá hudba, dobří herci (až na Vondráčkovou), dobří autoři námětu a přesto je to celé nějaké podivné. Vyrovnání se s minulostí je samé klišé (hodná chudá paní hraběnka, sudeťák zastřelený gardisty, komunisti byli svině - no to je tedy náramná novina), rozuzlení detektivní linie mi připadalo notně přitažené za vlasy (já vím, to je můj problém) a když je to Škvorecký, tak tu nesmějí chybět v hojné míře saxofony, že? No, atmosféru to celkem mělo, na slabší průměr to stačí... (04.01.2009)

peklo v řetězech...dokonale sterilní a bez tempa...svým způsobem jedinečná učebnice toho, jak nepracovat se střihovou skladbou a budováním filmového prostoru...vydržel jsem půl hodiny...a to je výkon vzhledem k tomu, že ani pořádně nevím, o co tam šlo, protože daleko víc přitahovaly mojí pozornost formální lapsy...odtud neustálé výkřiky typu " Proč tam je tenhle záběr ?", "Proč je ta kamera tak daleko, když před chvílí byla tak blízko", "Proč je tak zpotvořená kompozice", "Proč se kamera před chvílí nehýbala a v prostřizích se hýbe...a navíc divně tam a zpět", "Proč ten přesosák, když mezi statickejma záběrama to tak silně vynikne" atp....a k dovršení zmatku podivné výjevy polonahých saxofonistek...no prostě mě to psychicky vyčerpalo... (16.10.2011)

Prakticky od začátku je jasné, jak to bylo, takže sledujeme detektiva, který vyšetřuje něco, co diváka nemůže zaujmout, protože prostě ví, kdo je vrah a proč se tak stalo. Herecké výkony nejsou nijak oslňující, spíš takové vlažné. A nejhorší na filmu jsou ty neustálé prostřihy na koncert otravných saxofonistek v čele s příšernou Barborou Štěpánovou. (13.03.2009)

Nebolo to vôbec zlé. Mám rada reflexiu minulosti napriek tomu že sa ma žiadne represálie nikdy nedotkli. Ale práve preto je dôležité neustále pripomínať tých ostatných. Čo mi vadilo bolo to, čo nazvali v obsahu jazzom a natriasajúce sa celulitické zadnice...keby ich vynechali a hudba by sa viac podobala starým dobrým časom, alebo jazzu, tak by som snáď zvládla aj tie latexové podvazky. (04.01.2009)

Celkem příjemné překvapení, přitažlivě nasnímaný film s fajn obsazením (Janžurová jako vždy skvostná, Menzel zábavně mlčenlivý...). Příběh je nelichotivé připomenutí komunistické minulosti a složitého vypořádání s ní v 90.letech. Zápory? Pavel Liška není tentokrát za idiota, ale koule jeho postava nemá ani tentokrát. Lucie Vondráčková je už zase divná. Konec je... bez satisfakce, možná jako metafora k tomu, jak sama česká společnost vyřešila komouše (ale to je spíš problém předlohy). A za neustálé narušování budované letní atmosféry tajemna koncertními vložkami se saxofonistkama, z nichž nejlákavější Bára Štěpánová paradoxně nemá podprsenku, bych střílel. Něco mezi 3-4 hvězdičkama. (13.03.2010)