Nickyho rodina

Nickyho rodina je dokument ktorého sila nie je vo filmovej kvalite. Má až televízny nádych, no to nie je vôbec podstatné. Podstatná je myšlienka ktorú nesie. Bol som na špeciálnej študentskej premiére, kde sa zúčastnili aj zachránené deti. Film a celý príbeh okolo neho sa mi naozaj dostal pod kožu a začal som zase na chvíľu veriť, že svet nie je až také prehnité miesto. Krásne. (15.06.2011)

LFŠ 2011 ... Na závěr festivalu bohužel ohromné zklamání. Dokument neobsahuje vůbec nic, co bych už z desítek dalších dokumentů nevěděl, od Síly lidskosti se téměř vůbec neliší (Matej Mináč má zřejmě trochu problémy s inspirací) a zpracování také není nic z čeho bych si sedl na zadek. Po celou dobu promítání jsem si připadal jak na školní projekci, v lepším případě jako při sledování dokumentu z nějakého cyklu na ČT1. Nápisy typu "Druhá světová válka začala 1. září 1939", následované asi 15 vteřinami bitevních záběrů a posléze strohé info, že válka skončila dělají z diváka tak trošku blbečka. Kromě toho byl film protknut celkem dementním střihem. Vrchol nevkusu však rozjela až druhá polovina filmu, která má informační hodnotu hyperbolicky se blížící nule. Výpovědi lidí, popisujících pusinky v kině, nebo neustále opakujících jak sir Winton vymýšlí pořád nějaké skopičiny...achjo...neříkám že podobné věci do filmu nepatří, ale založit na nich celý poválečný vývoj? Korunu nicméně všemu nasadila poslední čtvrthodinka, protože Kambodža, obrázky zubožených afrických dětí a spousta vřískajících harantů z celého světa, vše podbarvené Bambini di Praga... já se ptám proč. Co jsem udělal, abych musel vytrpět takový kýč a patos. Nicméně abych nebyl až příliš krutý - dokument jako takový to zas tak tragický není. Klade si však nesmyslně velké ambice (možná že oprávněně, vzhledem k většinové reakci publika, co já vím) a hlavně se šíleně, ale šíleně opakuje...Mináč natočil podruhé to samé, jen přidal Issovou a okořenil to Kambodžou. Ne, díky. (02.08.2011)

Zatímco předchozí dva dokumenty představují hlavně Nicholase Wintona a celý projekt, ten třetí se zaměřuje detailněji na osudy 'dětí', na rodiny, které se rozdělily, i ty nové, které děti přijaly. Zároveň zachycuje ohlas, který objevení činů tohoto obdivuhodného muže vyvolal a mnohé charitativní akce, jež se panem Wintonem inspirovaly. Dojati budete stejně jako při předchozích filmech, kapesníky si vemte taky, navíc ale film opravdu nutí člověka zvednout se ze židle a jít něco dělat. Někam, kde je to opravdu potřeba. (20.05.2011)

Částečně hraný dokument, který má jistě velkou výpovědní hodnotu. To, co tenkrát sir Nicholas Winton podnikl a dokázal, si jistě zaslouží pozornost a obdiv. Jen si myslím, že méně je někdy více. Chtělo by to prostřihat, protože takhle film trpí jistou rozvleklostí. Ale chápu, že i tak museli tvůrci nejspíš oželet spoustu materiálu. (22.03.2012)

Trochu ma prekvapil filmový štýl - dokument vs. dráma, ale v konečnom dôsledku to dokonale splnilo svoj účel. Tento príbeh už v súčasnosti pozná asi každý, takže sentiment nie je až taký silný, ale je... Na druhej strane mohol režisér a scenárista trošičku menej glorifikovať samotného pána Wintona, keďže je známe aj to, že jeden z dôvodov, prečo začal s transportmi detí do UK, bol biznis. Nechcem tým však nijako znižovať hlavný úmysel pomôcť a zachrániť ľudské životy. (28.03.2012)