Chi bi xia: Jue zhan tian xia

"Unbelievable" Woo na podruhé a ještě lépe než na poprvé. První část ač byla našlapaná, tak byla jen předzvěst toho, co na nás Woo pustí posléze. Ty taktické bitevní nápady jsou opravu nehorázné, tak jako celá hra taktického vyčkávání a škádlení se. Na straně "dobra" opět září individuality z první části. Woo se opravdu na konci vyřádil, námořní bitva excelentní (až na některé "low" efekty) a šermířské souboje taktéž. Velkou roli hrály maličkosti, které se staly z ničeho nic, krásně a nenásilně vložené do děje a hlavně účelně, funkčně a uvěřitelně. Stále jsem byl něčím překvapen. Např. tanec s mečem byl úchvatný. Není co dodat, Woo všem ukázal, že nepatří do starého železa a, že je velkým STRATÉGEM. Skoro 5ti hodinový Red Cliff I&II BluRay v DTS je filmová lahůdka vrcholné vojenstké/válečné strategie (30.03.2009)

V prvej časti sa latka nastavila vysoko. Je mnoho atribútov, ktoré robia tento dvojfilm tým, čím je : železná morálka, osobná statočnosť, dokonalá organizovanosť, národné zvyklosti, poetika východu. Je nesporné, že režisérovi sa podarilo skĺbiť do uceleného tvaru všetky tieto vlastnosti svojho národa. Aj všetky zložky filmu ( scenár, hudba, zvuk, kamera, réžia, herci ) pôsobia kompaktne a výsledkom je skvelý zážitok. Opäť sme svedkami strategických manévrov - vlastných nakazených mŕtvych poslať člnmi k protivníkovi a nakaziť mu vojsko, ale i vtipnej taktike krádeže stotisícich šípov. Ako sa píše v knihe "Umenie boja", ktorú cituje manželka hlavného hrdinu : "Rýchly ako vietor, jemný ako les, divoký ako oheň, pevný ako hora". Myslím, že ten film taký je. (25.09.2009)

Omaha Beach podle Johna Woo, jinak se druhý díl Red Cliffu nedá popsat. První polovina plná taktiky, chytrého plánování a mazaného Takeshi Kaneshira ubíhá v celku svižně, občasné vtipy vskutku pobaví. Pak se ale režisér vytáhne do výšky nebes a přímo pod nos naservíruje jednu z největších válečných scén všech dob. Netuším, jak to vypadalo ve skutečnosti, ale tahle čínská verze Dne D na mne nehorázně zapůsobila. Asijský Pán prstenů se nadmíru povedl! (22.09.2009)

Přestože byla párkrát v průběhu děje vznesena otázka po smyslu právě probíhající války a jedna z mála ženských postav apeluje v rozhodujících chvílích na její ukončení (ačkoli na začátku byla pro válku), přes toto všechno vnímám tento film jako nechutnou, cynickou a obzvláště blbou oslavu násilí a víry ve vyprahlost a vyprázdněnost divákova ducha i srdce. U filmu, u něhož přes 70% času (můj subjektivní odhad) tvoří pouze bitvy, tj. sekání, píchání, stínání, spalování, střílení aj., kde hrdinové jsou jednoznačně definování nadpozemskými atletickými dovednostmi, schopnostmi snášet přímé zásahy šípů a darem předvídat cokoli, kde arcipadouši jsou naopak poznatelní dle toho, že padnou až jako poslední, přestože se na ně vrhá pět-deset-dvacetinásobná přesila.. u takového filmu nemohu smýšlet jinak. Ve vzácných chvílích je zdůrazňována krása přírody, sem tam se mihne náznak milostného prvku - ale to jen jako okořenění primární funkce filmu: "Akce!" Film je to tupý prototyp (proti?)válečného filmu, v němž prostý voják umírá nepovšimnut jen jako nevýznamná jednotka hekatomb a pro rádobyvznešené ideály. Humanistické myšlenky jsou nahrazeny důmyslnými rozpravami nad taktikou a pokryteckými vzdechy nad podlostí a nemorálností soupeře (aby vzápětí tzv. hrdinové použili podobné lsti ve jménu sebou samými definovaného dobra).Celým filmem smrděla umělina a spálený popcorn. A to vše na neskutečném prostoru pěti hodin... ** (03.10.2010)

,,PRIZERAL SOM SA KONCU MNOHÝCH BOJOVNÍKOV. VIDEL SOM KONIEC NIEKOHO TU, NIEKOHO TAM. KONIEC VŠETKÝCH ALE BUDE TU." __ Po vyše dvoch mesiacoch sa mi podarilo vidieť aj záver Woovej dilógie a využijem teda možnosť porovnať a zhodnotiť oba diely, pretože k ,,jednotke" som komentár nenapísal. Z režisérovho doterajšieho vrcholu kariéry sa mi druhý diel páči o čosi viac ako prvý, i keď čo do hodnotenia sú si prakticky vyrovnané. Prvý diel je viacej akčnejší, druhý je zase z časti takým tichom pred búrkou a že je tá búrka poriadna! Záverečná polhodinová bojová scéna ponúka svojou prepracovanosťou nevydaný zážitok, snáď len občas sa mi šikmookí plietli a nevedel som kto je vo vedení (hlavne nočná časť boja). Určite však oceňujem reálnosť akčných scén, ktoré nedisponujú takými neuskutočniteľnými artisticko-levitačnými číslami ako napr. Tiger a drak alebo Hrdina a viac sa zameriavajú na krutosť bitiek. Nekritizoval by som ani údajnú hodinu a pol trvajúcu nečinnosť, kecacie súboje a prípravu na bitku. Práve táto časť pekne rozvíja celý príbeh, otvára nové témy (zblíženie dvoch vojakov) a dáva tak celku hlbší rozmer. Ak by tu takéto scény neboli, každý by potom zase ohŕňal nos nad tým, že je to len o bitkách a súbojoch. Z tohoto dôvodu by ma veľmi zaujímalo ako je na tom kinoverzia skrátená prakticky na polovicu. Čo však ostalo rovnaké ako v prvom diely je až príliš jasne určený pomer strán dobrých a zlých, navyše spôsobom zamerania sa kladné vlastnosti hlavných hrdinov a krutú vypočítavosť Cao Caa (Fengyi Zhang - najlepšie zahratá postava filmu) dáva dopredu vedieť ako všetko nakoniec skončí ... alebo takmer. Herecké obsadenie je však bohaté; každá z postáv je pre svoj jedinečný charakter uveriteľná. Skvelá ukážka toho, ako sa dnes aj bez prehnaných vizuálnych efektov dá nakrútiť impozantný film. Pýcha udalosti na počesť ktorej bol nakrútený. 4.5* (22.08.2009)