Chi bi xia: Jue zhan tian xia

Takto si predstavujem prvoligový výpravný dobrodružný epos, ktorý nemá iné ambície, než zabávať! Je to jednoduché, ale nie prízemné, výpravné, nie však vo výprave utopené a napriek veľkorysému deju vôbec nie rozvláčne. Naopak, prijal by som pár desiatok minút naviac naviac, v rámci ktorých by došlo na lepšie vykreslenie inak postačujúco rázovitých generálov Liu Beiovej armády... a to len preto, aby som ich obetoval srdcervúcejšiemu finále, v ktorom sa síce víťazí bez oslavných fanfár, no mohlo to celé byť takto ešte smutnejšie a výrečnejšie. Inak klobúk dole, medzi hlavnými postavami (protivníkmi aj spojencami) to iskrí parádne, ich brilantné pletichy a taktiky vzrušujú viac, než samotné (skutočne veľkolepé) bitky. Nutné vnímať ako 4 a pol hodinový celok!!! (26.07.2009)

Co prvy diel predstavil a naznacil, dvoja skvelo posilnuje a dokoncuje a . Druhy diel sa k prvemu ma podobne ako Tarantinov diptych o Neveste. Po hravej jednotke prichadza dvojka, ktora sice konci epickou megabitkou, ovsem pred nou ide hlavne o charaktery a vojensku taktiku v zintenzivnenom podani oproti prvej casti. Aj vedlajsie postavy dostavaju viac doleziteho priestoru. Vizualna poetika (nielen) pohybov a akcie je snad este viac typicky Woovska, aj napriek tomu, ze si reziser od svojich narodnych kolegov (hlavne Zhanga) poziciava prekvapivo castejsie nez som cakal. 8-9/10 (22.02.2009)

Druhý diel je strategickou prípravou medzi dvoma stranami pred gigantickým finálnym stretom dvoch obrovských armád. A aj keď je tá príprava väčšinu času celkom pútavá, tak miestami obsahuje aj hluché miesta, ktoré ma až tak nebavili. Napríklad línia so sestrou jedného z dobrých vodcov, ktorá sa infiltruje do nepriateľskej armády a tam má strašne naivnú epizódku s jedným hlúpym vojakom. Asi to tu bolo preto, aby divák ľutoval aj nejakého vojaka na strane nepriateľa, ale keďže to bol taký idiot, tak ma tá postava strašne srala. Takisto finta na Cao Caoa o rozpade spojenectva, ktorou chceli oblbnúť aj diváka je príliš priehľadná. Miestami je tento diel na môj vkus až príliš poetický. No ale to trochu prehnane dlhé čakanie na finále nakoniec stálo za to a dočkáme sa fakt megalomanských bitiek, tentoraz už aj zo zmysluplnejšov stratégiou, ktorá využíva celú armádu a nie len zopár jednotlivcov, ktorý by ako v kung-fu filme vykosili celé nepriateľské vojsko. Takže druhý diel mi pripadá o trochu slabší, ale ako celok je to stále pecka. Najskôr kvôli nej Woo zapredal dušu a do konca života bude točiť už len samé sračky. Ale stálo to za to. 8/10. (23.12.2019)

Tady je opravdu škoda slov. Druhý part Red Cliff je stejně úchvatný jako první čast. 280 minut jsem jen zíral, popadal dech a vychutnaval jsem si mistrovskou režii Johna Woo. Bojové scény jsou naprosto neuvěřitelné a všechna čest jak hercům tak choreografům. Vše podtrhuje skvělý střih, nádherná hudba, prostředí a hlavně herecké výkony. Tohle je povinost pro všechny fandy filmu ! (05.04.2009)

Jestliže se Johnův návrat z dobrovolného vyhnanství nesl již v prvním partu v neuvěřitelně omračujícím stylu, ze kterého mi spadla čelist během několika málo obrazů (navíc podbarvených jímavou hudbou Tara Iwashira), tak teprve druhým poločasem svého epického diptychu rozšiřuje slovníkové definice pojmů jako maximalismus, megalománie a opulentnost o proporce dosud netušené. Dá se říci, že Red Cliff je dílo fenomenální v každém ohledu, ale v podobných prohlášeních bych raději zůstal při povrchu zemském a nesnažil se obalamutit gravitaci jako neporazitelný čínský válečník. Předně by se dala vytýkat značná eklektičnost v užitých "tricích" (viz kamera letící s šípy apod.), které evokují snad všechny významné čínské historické eposy posledních let (obsahem a důrazem na taktiku ponejvíce Válku rozumu a cti, třebaže Red Cliff je - dle rozcestníků wooovské cesty - větší melodrama). Divák se k tomu může postavit dvojím způsobem: buď ho to odradí a rozladí, nebo naopak potěší a bude obě dvě části vnímat jako syntax postupů pro daný žánr a zem původu typických. Na obhajobu však musím poznamenat, že přes všechen efektní balast (který stejně zbožňuji) je Red Cliff dostatečně "wooovský" na to, aby naplnil očekávání každého, kdo se s oblibou rochní v detailech režijního rukopisu. Já mám ve svém postoji jasno. A jak se k tomu postavíte vy? :) // Největší změnou oproti prvnímu dílu je snížení počtu projevů solitérního "wu-xia" heroismu na nutné minimum. // K plné spokojenosti mi, čistě pro srovnání, chybí pouze znalost Wooových starších a méně známých "šermířských" a kung-fu snímků. (02.04.2009)