Twilight sága: Zatmění

Očekávání byla po hrůzostrašné dvojce nemalá. Těšil jsem se na návrat ke kořenům... zbytečně. Slade sice opravdu pozvedá upíří story na jinou (lepší a vyzrálejší!) úroveň, je mu to ale bohužel k ničemu, když je scénář mišmašem dějů z prvních dvou dílů. Schéma "zamilované kecy - akce - zamilovaná scéna - trapná scéna - akce" atd. stále dokola mi prostě nestačí. Půl hvězdičky za Shoreovu účast (i když ji moc nechápu). P.S. Na druhou stranu jsem jakýmsi záhadným způsobem úplně pochopil, co se na tom těm milionům ženám na celém světě vlastně líbí, a... neberu jim to, chápu to :-). (11.08.2011)

Už v komentáři ke Stmívání jsem se přiznala, že jsem twilighter (pravda, nikterak fanatický) a od toho se také odvíjí moje percepce filmového zpracování - postavy ságy mám prostě ráda a sledovat, jak ožívají na plátně, mě velmi baví. Nejsem slepá k nedokonalostem (prkennost některých herců, trapnost určitých scén a, co mě opravdu vytáčí, fakt, že i při takových výdělcích studio neinvestuje do vymakanějších triků), ale ve výsledku jsem ochotná nad nimi přimhouřit oči. To platí i u Zatmění. I zde bych si ráda posteskla nad triky (i když jsou o třídu lepší než v Novém měsíci), nad zmršenou interpretací (rozbíjení upírů - wtf?), nad přílišnou stylizovaností (díky Cullenovým v černém před závěrečnou bitkou asi už nikoho o tom, že Twilight nerovná se emo, nepřesvědčím) či nad výměnou představitelky Victorie (Bryce Dallas Howard, ač ji mám moc ráda, není zdaleka tak charismatická jako Rachelle Lefevre), ani zde mi ovšem moje srdce nedovolí jít pod čtyři hvězdy. Bavila jsem se totiž náramně. Navíc kvituju, že David Slade posunul ságu zase o trošku dál, že se nebál vtipnosti a sebeparodie a že jsem konečně zjistila, že Jackson Rathbone, když odloží ten svůj strnulý výraz, je vlastně docela fešák. 85% (03.07.2010)

Tento film natočili dva režiséři. David Slade natočil flashbacky a všechny noční scény, které jsou docela působivé, mají atmosféru a málo se v nich mluví (a klidně mohly působit jako teen verze 30 dní dlouhé noci), a jeho klon ten zbytek. Ano, Zatmění je nejsnesitelnější z téhle "ságy", ale pořád to není bůhvíjaká výhra. Hlavním problémem tohoto filmu je, že téměř všechny vedlejší jsou mnohem zajímavější a mají velký potenciál (Riley, Victoria), přičemž hlavní trojlístek se stále topí v dialogové žumpě, která je opět nesnesitelná. Narozdíl od Nového měsíce tu naštěstí absentují slow motiony, takže riziko nudy je menší. Závěrečná "bitva" připomíná kočkování malých dětí na louce za Ještědem. Velký podíl tu má bohužel opět scénáristka Melissa Rosenberg, které by vážně měl někdo useknout obě ruce. Ta ženská vůbec neumí psát, charaktery postav by snad lépe vymyslela nějaká čtrnáctka, co píše bravíčkové fotoromány. Ještěže je tu solidní soundtrack a výborná Shoreova hudba, která narozdíl od unylého Desplata funguje. Škoda jen, že v Zatmění není více podobných scén jako ta ve stanu, kde padá jeden dvojsmysl za druhým (I am hotter than you) a kde Slade dává najevo svůj vztah k této "sáze". Twilight sága nestojí za víc než za posměch. Pak ovšem nechápu, proč s ní ztrácejí čas talenty jako Slade a Shore. (26.01.2011)

Zatím nejlepší díl a pro mě příjemné překvapení, jelikož jsem zaregistroval několik pozitivních změn v rukou Davida Sladea. Jedna z příjemných změn je, že se herecky zlepšil Taylor Lautner, který naštěstí vynechal prasečí úšklebky a nevypadá už tak komicky. Asi největší plus, že jsem se nenudil a příběhově to není tak nudně přímočarý jak předchozí díly… bohužel opět zde trpí romantický trojúhelník, který není tak zajímavý jak by měl být. Příprava na závěrečný souboj je jedna z povedených sekvencí a u závěru jsem cítil i napětí. Vlkodlaci jsou opět silně digitální, ale přes všechny výhrady se na tento díl dobře dívalo (jsem rád, že Ashley Green dostala více prostoru). David Slade u mě zabodoval, a jestli si pokračování udrží podobnou kvalitu, tak by to byl menší zázrak. Mé hodnocení 2,5 hvězdičky… (23.08.2010)

Pokud má divák rád knížky Stmívání a předchozí dva filmy Twilight ságy, neexistuje důvod, proč by neměl mít také rád Zatmění. Ze všeho nejdůležitější je zde faktor náklonnosti k hlavním postavám, tedy Belle, Edwardovi a Jacobovi. Protože tento film v úplně všech svých rysech připomíná epizodu jakékoliv telenovely, která se nějakým omylem natáhnula do dvouhodinové stopáže: jsou zde docela detailně načrtnuté postavy, což je důvod, proč se lidi na svůj oblíbený seriál (film) dívají, a v pozadí plyne nevzrušeně nějaký nepříliš důležitý děj. Ohledně dějového vývoje Zatmění - zkuste si po zhlédnutí filmu uvědomit, jak daleko postavy došly od úvodního setkání na louce k závěrečnému setkání na tomtéž místě. Jakým vývojem prošly, jak je děj filmu změnil... vlastně nikam nedošly že, nic se nezměnilo. Ale trvalo to dvě hodiny:) Typická charakteristika dlouhoběžících seriálů, kde spíše než o děj jde o postavy, které zůstávají stále stejné. A stejně jako u seriálů je jedno, když divák nějaký díl přeskočí (já jsem například neviděl Nový měsíc), protože ačkoliv se v některých částech lehce nechytám, vlastně mi to v pochopení toho řídkého děje Zatmění vůbec nescházelo. (A to již vůbec nezmiňuju formální postupy, jako neuvěřitelné nad-užívání detailů a polodetailů). (28.06.2010)