Twilight sága: Zatmění

Pokud má divák rád knížky Stmívání a předchozí dva filmy Twilight ságy, neexistuje důvod, proč by neměl mít také rád Zatmění. Ze všeho nejdůležitější je zde faktor náklonnosti k hlavním postavám, tedy Belle, Edwardovi a Jacobovi. Protože tento film v úplně všech svých rysech připomíná epizodu jakékoliv telenovely, která se nějakým omylem natáhnula do dvouhodinové stopáže: jsou zde docela detailně načrtnuté postavy, což je důvod, proč se lidi na svůj oblíbený seriál (film) dívají, a v pozadí plyne nevzrušeně nějaký nepříliš důležitý děj. Ohledně dějového vývoje Zatmění - zkuste si po zhlédnutí filmu uvědomit, jak daleko postavy došly od úvodního setkání na louce k závěrečnému setkání na tomtéž místě. Jakým vývojem prošly, jak je děj filmu změnil... vlastně nikam nedošly že, nic se nezměnilo. Ale trvalo to dvě hodiny:) Typická charakteristika dlouhoběžících seriálů, kde spíše než o děj jde o postavy, které zůstávají stále stejné. A stejně jako u seriálů je jedno, když divák nějaký díl přeskočí (já jsem například neviděl Nový měsíc), protože ačkoliv se v některých částech lehce nechytám, vlastně mi to v pochopení toho řídkého děje Zatmění vůbec nescházelo. (A to již vůbec nezmiňuju formální postupy, jako neuvěřitelné nad-užívání detailů a polodetailů). (28.06.2010)

Než se ve třetím díle téhle nepochopitelně populární série někdo políbí nebo zvedne třeba blbé obočí, tak to trvá setsakra dlouho. Ach ta dialogová vata a celkové pojetí, které se nikterak neliší od svých dvou předchůdců. Nudné bloumání po lesích a vysedávání na rozkvetlé louce jen nabízejí dokola omílané problémy, jestli upíra nebo vlkodlaka a tak je to prakticky pořád dokola. Boj o ní není nikterak vzrušivý, dialogy šustí a nedokáží zaujmout, atmosféru divák hledá marně, i když na druhou stranu beru vše, jen ne primitivní náplň sebedestruktivní dvojky. Přesto má řada scén nulový dopad, jen kolem projedou a je na divákovi, zda chce nastoupit. Já se bráním zuby nehty.. (29.04.2012)

Zatím nejlepší díl a pro mě příjemné překvapení, jelikož jsem zaregistroval několik pozitivních změn v rukou Davida Sladea. Jedna z příjemných změn je, že se herecky zlepšil Taylor Lautner, který naštěstí vynechal prasečí úšklebky a nevypadá už tak komicky. Asi největší plus, že jsem se nenudil a příběhově to není tak nudně přímočarý jak předchozí díly… bohužel opět zde trpí romantický trojúhelník, který není tak zajímavý jak by měl být. Příprava na závěrečný souboj je jedna z povedených sekvencí a u závěru jsem cítil i napětí. Vlkodlaci jsou opět silně digitální, ale přes všechny výhrady se na tento díl dobře dívalo (jsem rád, že Ashley Green dostala více prostoru). David Slade u mě zabodoval, a jestli si pokračování udrží podobnou kvalitu, tak by to byl menší zázrak. Mé hodnocení 2,5 hvězdičky… (23.08.2010)

OK, David Slade je poměrně dobrý režisér a technicky, atmosféricky a vizuálně táhne ságu nahoru, ale nad obsahem bohužel nemá šanci vyhrát. Bella je totiž totální antihrdinka. Lépe řečeno antihrdinka vydávající se za hrdinku. Nic nedělá, nic ani dělat nechce, všichni se kvůli ní můžou přetrhnout a ona jenom vytrvale tupě čumí. Skutečnost, že si ji některé mladé dívky mohou vzít za vzor, je stokrát smutnější a nebezpečnější, než že si nějaký kluk vezme za vzor Edwarda. (29.08.2010)

David Slade! Jasná výhra i velký problém, který tuhle ‚emo-vampire‘ sérii potkal. Vypozorovat kvanta scén, kdy si Slade z celé ságy dělá obrovskou prdel, není problém. Hlavně kohoutí zápolení o jednu obyčejnou Mařku bere s nadhledem, který by ustála i vážně mířená parodie. Pak dojde na dokonale ‚vystajlovanou‘ akci a plusové body poskakují vysoce nad obyčejným průměrem. Jenže když vám dojde, že to zabírá cca 10% stopáže, smete vás to nejtragičtější milostné tokání za poslední roky. Hlavně minule se tomu dalo díky Weitzově neumětelství chechtat na celé kolo. Tady Sladeova snaha o vážnou tvář jde těžce mimo, takže je to všechno hlavně trapná a smutná křeč, když tušíte režiséra spoutaného scénářem (potažmo předlohou) a trpíte společně s ním. Navíc to evidentně nesedlo ani těm patnáctkám naokolo, jelikož milostného hýkání a rozněžněných komentářů jsem kolem sebe v narvaném kině slyšel absolutní minimum. Přiznávám ale, že jsem tomu naivně věřil do poslední chvíle. 2 a ½. [Nejlepší – i když zároveň nejnudnější – díl. V kině pochopíte.] (30.06.2010)