Letečtí stíhači v boji

Tomuhle se říká "smíšené pocity". Na jedné straně záležitost, která člověka doslova usadí do stíhačky, na druhé straně neodbytný pocit manipulace a zkreslování faktů. Nevyčítal bych ovšem ani tak to, že v dokumentu většinou nemluví druhá strana (to je v části případů nejen politicky, ale i čistě technicky zřejmě nerealizovatelným snem - těžko dostanete před kameru například bývalého severovietnamského či severokorejského pilota) ale spíše skutečně jednostranný výběr událostí. To, že se dokument točí do značné míry kolem Vietnamu a daleko méně kolem druhé světové války je ovšem pochopitelné, pro Američany je to zkrátka stále nejen velmi živá záležitost, ale také nezhojené trauma. Pravděpodobně právě proto chtějí ukázat, a nutno uznat oprávněně, že válečné snažení ve Vietnamu nebylo pouze dlouhotrvající blamáží, ale mělo i svá dílčí vítězství. Dokument je však problematický taky tím, že zdánlivě poskytuje řadu informací, ale ve skutečnosti jsou tyto "informace" natolik zjednodušeny, až ztrácejí smysl. Například velmi podrobné porovnávání amerických a japonských letadel jen potvrzuje jeden obecně známý fakt, jehož důsledky je sto odhadnout se znalostmi učiva fyziky pro základní školy. Navíc stálé opakování těchto "faktů" působí dojmem, že je dokument určen pro diváky z citelně nižším IQ, což ještě navíc zesiluje rekapitulování po každé pauze na reklamu, kterou ovšem ČT nevkládá. Možná by bylo lepší tyto "sumáře", které při souvislém sledování ztrácí smysl a místy dokonce působí zmatek, vystřihat. Problematická je taky animace. Samozřejmě jde částečně o to, že technika kráčí mílovými kroky a dokument je tudíž zastaralý, ovšem navíc začnou stále se opakující úhly pohledu "kamery", mechanicky uplatňovaný motiv zatřesení obrazu po průletu atp svou mechaničností po chvíli poněkud nudit. Navíc nemluvím o faktografických chybách, jako například stíhačka plně ozbrojená raketami ve chvíli, kdy podle komentáře již žádnou mít neměla atp. (11.03.2009)

Při hodnocení se musím určitě řídit oblibou létání, letadel a všeho, co kolem toho souvisí. V tom případě jde o zajímavý dokument, s nezvykle dobrou počítačovou grafikou, kdy máte pocit, že sledujete skutečné Migy a Zera a ne jen hromadu létajících pixelů. Dočkáte se i takových "vychytávek" jako rozkývání kamery při těsném průletu letadla. Z druhé strany se i já musím připojit k některým hodnotitelům, kterým vadil jednostranný pohled seriálu, který místy připomínal Top Gun. Už po 2-3 dílech jste mohli spokojeně zívat, protože vám bylo jasné, že se ten maník z americké stíhačky stejně ze té šlamastiky, kdy kolem něj krouží deset Zer, dostane. Při tom jich polovinu postřílí a se zápáleným doutníkem, přistane na nejbližští letadlové lodi, byť bez kapky paliva a bez obou křídel. Docela by mě zajímalo, jak by podobný seriál natočili Japonci. Tohle vypadá, jako když to točil Michael Bay s Rolandem Emmerichem dohromady. (07.04.2009)

Vzrusujici!!! Podrobne rekonstrukce leteckych bitev a boju II.svetove valky, zname a mene zname boje, potesil me 12. dil II.serie- Letci z Tuskegee. Utok cernosske letky na letiste v Pardubicich. Kdysi jsme meli s bratrancem spor o ucasti cernych pilotu ve druhe svetove valce, kdy ja po shlednuti Letcu z Tuskegee hajil jejich ucast a on, zase stal za jakousi ucebnici (!) dejepisu a jejich ucast odmital. Spor tehdy zahasili nasi dedove, kteri zavzpominali ( ted pozor Chrudim!!!! ) jak lesni restauraci Monaco nad Slatinany, pokropil radnou davkou americky letoun /spletl si zrejme souradnice, nebo povazoval objekt za vojensky / , a to z takove blizkosti, ze tamni mohli videt zarive bily usmev cerneho pilota!! Jak uz jsem napsal vyse, dokument je mimoradne vzrusujici a obdivuhodne zpracovany.Fantasticke je, ze po letech v nem hovori i sami piloti, nyni jiz v pokrocilem veku. A ja mam husi kuzi a chce se mi smeknout! (08.12.2009)

Naprosto vynikající dramaturgie dělá ze seriálu jeden z nejzábavnějších rekonstrukčních projektů současnosti. Popisy manévrů se sice pořád opakují, ale o leteckých soubojích se lze dozvědět docela dost. Problém ovšem přichází ve chvíli, kdy veteráni začnou nostalgicky popisovat své hrdinství a seriál začne sprostě lhát o poměrech sil (týká se to hlavně války v Pacifiku - viz bitva u Leyte). I když je to neobjektivní, dokážu seriálu odpustit, že vybírá vítězné bitvy spojenců, ale za ty patetické žvásty o souboji Davida s Goliášem si Dogfights zasluhují vyhazov z dokumentárního žánru. Je to škoda, protože s trochou objektivity a pokory mohlo jít o opravdu dobrý seriál... 50% (03.01.2013)

Od odpadu to zachránilo jenom povedené vizuální zpracování leteckých soubojů, jinak to do této kategorie bez nejmenších pochybností patří...Přestože jsem to sledoval jako laik, snad v každém díle byla fyzikální či prostě jenom technická kravina...Jak zde někdo zmínil příklad s nasáváním prachu a kamenů z vyschlého koryta řeky...:D K tomu není co dodat. Kdo má aspoň elemnetární představu, tak se tomuhle musí smát ještě teď. Tolik ke stručné kritice technických blábolů. Další věc, co mi hrozně vadí, je ta okatá propaganda, která si nezadá v ničem se slavnou komunistickou propagandou. Něco tak trapně jednostrannýho jsem dlouho neviděl. Na druhé straně barikády asi opravdu lítali jenom nějací chudáčci, jejiž osud byl stát se cílem profíků na nejlepších amerických strojích...To, že ve skutečnosti MIGy-21 sestřelovaly Fka jak na běžícím pásu, je zbytečný zmiňovat...Prostě je to strašná kravina a nechutná propaganda. Kdybych tomu věřil, okamžitě si dávám přihlášku do US army...:D (26.02.2009)