Legenda o létajícím Cypriánovi

Komorný, vizuálne dokonalý film s fungujúcim hereckým obsadením, priliehavou hudbou a (na môj vkus) trošku škrípajúcim scenárom v príjemne pomalom tempe. Myslím si, že mainstreamový divák film asi úplne pozitívne neprijme a možno ho aj zavrhne, ale mne je to úplne jedno. Z historických filmov, ktoré sa za poslednú dobu na Slovensku natočili (Alžbetka a Jurko) je pre mňa Cyprián o triedu vyššie. (03.08.2010)

Ak najlepšia na filme bola Zuzka Smatanová a jej pieseň v záverečných titulkoch tak asi nie je niečo v poriadku :D. Inak ak na dotvorenie atmosféry je omieľanie toho istého hudobného motívu tak to postupne začne vadiť. Príbeh bez nejakého pátosu a energie bohužiaľ skôr nudí ako budí pozornosť.....Avšak na slovenské pomery ešte stále pozerateľné s neokúkanými hercami s výnimkou Latináka, ktorý hra síce v každom filme rovnako ale ide mu to :).... (03.09.2011)

Stále se nepřestávám divit, jak někdo dokáže některé filmy tak neskutečně zmrvit, že by jeden plakal. Pěkně to vypadá, hezky to hraje, potenciál to má, ale usnete u toho. Možná proto hraje hudba tak nahlas, že není ani slyšet herce, je to prevence proti usnutí. ~~~ Nevím, jestli mají slovenští bratia nějakou legendu o létajícím Cypriánovi, pokud ano, byl tenhle film něco jako "Létají Cyprián Begin", protože informace, náznak čehosi, spojeného s Cypriánovým létáním, se vyloupne až na úplném konci snímku. ~~~ Vše je vyprávěno takovým klidným, pomalým, způsobem, kdy čas skoro nic neznamená, celkově se na to poměrně pěkně kouká, hudba je pěkná a k době a ději výborně sedne (jen řve a zvukař tak byl asi hluchý...?), jenže režisér a scénárista by zasloužili facku za to, jak ten dobový potenciál nevyužili a scénář tak zjevně ani nebyl dopsán a točilo se přesto podle něj. ~~~ Znova a angažovat scénáristu s mozkem. (16.07.2011)

Tak Slováci jdou jednoznačně nahoru. Bathory - slabota, Jánošík - průměr a Cyprián zase o chloupek výš. Jestli budou mít naši východní bratia takhle vzestupnou tendenci, tak bůh ví kam až to nakonec dotáhnou...:) Bez chybičky to samozřejmě není, ale ani malinko nedokonalý scénář či pomalé tempo mi zase až tak nevadili a naopak jsem si užíval onu komorní atmosvéru kláštera, prolínající se se vzpomínkami hlavního hrdiny na předchozí události. Je nám zde ukázán krásný pohled do duše i mysli člověka, který si během svého pobytu v klášteře naprosto změnil žebříček svých hodnot. No a co se týče dojemného závěru - cesty páně jsou prostě nevyzpytatelné... (09.02.2011)

Po dlhšej dobe kvalitnejší slovenský film o duchovnej premene človeka, z prostredia kamaldulských mníchov na severovýchode Slovenska (Pieniny - Červený kláštor). Zaujal ma svojim kresťanským posolstvom a jasnou výpoveďou o obrátení a víťazstve ducha nad hmotou, ale napriek tomu má ako "historický veľkofilm" niektoré nedostatky. V prvom rade v scenári príliš vyniká (navonok originálna ale historicky nepravdepodobná ) subjektivita autorky. Myslím, že dostatočne nevyužila potenciál, ktorý sa jej núkal v takom zaujímavom námete. Príbeh nazvala síce legendou, takže by sme mohli odpustiť faktografickú nepresnosť, ale zbytočne sa uchýlila k prílišnej fiktívnosti. Výrazne mi to vadilo napr. aj pri stretnutí Romualda Hadbavného, kamaldulského mnícha, prvého prekladateľa Svätého písma do slovenčiny s vtedajším nitrianskym biskupom Ladislavom Maťašovským. Akoby chcela byť originálnou, priam až komerčnou - na úkor pravdivých skutočností (menovaný biskup práveže výrazne podporoval kamaldulov, vo filme to bolo naopak). Čo ma zaujalo bol pomalý, ale duchovne hlboký príbeh prerodu hlavnej postavy, jeho katarzia k novému životu, ktorý bol podávaný v dvoch meniacich sa dejových líniách. Vo svete plnom násilia (nekontrolovateľné pudy, vraždy, špina, hriech..), z ktorého prišiel - a vo svete za múrmi kláštora (ticho, pokoj, oddanosť, dôvera a služba Bohu), kde sa rozhodol ostať. Veľmi oceňujem herecký výkon Marca Igondu v hlavnej postave a vydarenú, takmer gregoriánsku hudbu Vladimíra Martinku. Je otázne, či súčasného filmového diváka, túžiacieho viac po vizuálnych efektorch a akčných nápadoch tento komorný príbeh zaujme. Pravdepodobne nie, ale Mariane Čengel Solčanskej sa po dlhšej dobe podarilo trochu pozdvihnúť úroveň súčasného slovenského filmu. A zato jej patrí uznanie. (07.08.2010)