Na vlastní oči

Když jsem dneska na vlastní oči viděl Josefa Klímu, jak přednáší zaplněnému sálu o kriminalitě mládeže, tak mě při jeho povídání napadaly podobné výrazy jako uživatele Radek99: populismus, bulvarizace. Študáky určitě bavil, ale že by je Klímovy rádobydramatickovtipné historky poučily... Posuďte sami: vypravoval o tom, jak se nějaký přiopilý borec vsadil, že během hodiny bez násilí otevře 60 aut a vezme z nich nějakou drobnost; byl přichycen při činu, dostal podmínku. Po pár měsících se vsadil (opět pod vlivem), že vyleze do 3. patra a z otevřeného okna vezme vázičku (za 38,- Kč); byl přichycen a už ho odsoudili bez podmínky. Ale po návratu z vězení si zašel na plovárnu a v opilosti se vsadil s kamarády, že stáhne opalující se holce spodní díl plavek - obvinili ho z pokusu o znásilnění (na koupališti bylo 300 lidí), dostal osm let... A Klíma přemýšlel, jestli ten borec je opravdu viník... Na dotaz studentů, jestli se někdy při natáčení bál, vytasil historku, jak mu jednou Nova platila bodyguardy a ti ho doprovázeli na nudapláž. Seděli u stánku a dalekohledem sledovali Klímu. Sedmdesátiminutové tlachání mě skutečně motivovalo, abych se koukl při nejbližší příležitosti na pořad Na vlastní oči... Ani se nedivím, že vysílání zrušili. (08.10.2009)

Kultovní publicistický pořad zlaté éry TV Nova. Reportáže samozřejmě jak odpadové, tak výborné, ale to je u publicistiky naprosto normální. Nejzajímavější byly kriminální kauzy z prvních let vysílání (kde v době divoké restaurace kapitalismu se grázlové ani nebáli poskytovat rozhovory a machrovat jak Bohuš), dále hon za nacisty, případ Kajínek, a samozřejmě kultovní duch v jihlavském podzemí (nevěřím tomu ani vteřinu, ale s výjimkou Studny se asi sotva někomu u nás povedl tak strašidelný příběh). Zejména později se ale z reportáží začala stávat politická propaganda, reprezentovaná zejména duem Klíma - Kroupa (v začátcích oba výborní - viz. již zmíněný Kajínek, ale pak to s nima šlo rychle z kopce), a pořad šel do kytek, a nejeden pokus o jeho vzkříšení skončil nezdarem. (02.01.2020)

Nedávno jsem měl možnost se detailně seznámit s jedním z případů, o kterém před lety točili pánové Kroupa a Motl reportáž. Jejich reportáž měla se skutečností pramálo společného. Tvůrci pořadu neměli nejmenší problém vylíčit věci po svém a sem tam něco pozměnit tak, aby se jim to hodilo. Na vlastní oči nikdy nebyl pořad o objektivitě, ale o snaze maximálně a za každou cenu šokovat veřejnost. Ale na publicistiku, které se nedá ani trochu věřit, není nejmenší důvod se dívat. (12.11.2009)

Už mě začíná štvát neustálé opakování toho slovního spojení "na české poměry", ale bohužel musím opět konstatovat, že na české poměry je to mimořádně kvalitní počin (a na poměry TV Nova obzvlášť). Radek John byl (než vstoupil do politiky a stal se šaškem) svého času společně s Klímou možná první a posléze poslední opravdový český investigativní novinář a jejich pořad Na vlastní oči byl vpravdě unikát (opakovat to s těmi poměry by bylo trapné). Na investigativní žurnalistiku ovšem už dnes jednoduše nejsou peníze (nebo se možná jen nechce, kdoví...). Každopádně dnes už se žádné kauzy nerozkrývají. Dnes novináři nepátrají na vlastní pěst a nevyužívají kontaktů na vysokých místech, aby odhalili nepravosti a učinili svět lepším. To, co čtete v novinách a vidíte v televizi, to není výsledek práce novinářů - to jen prostě někdo (komu se to hodí) tu práci udělal za ně a novinářům popustil tu či onu informaci. Věděl, že reportéři už se o zbytek postarají - a když se to udělá chytře, ani nebudou ověřovat, zda je ta informace pravdivá nebo ne. Do novin se napíše něco typu "MF Dnes se podařilo získat...", TV Nova (nebo třeba ČT1) odvysílá spot ve smyslu "Máme informace, že..." a to je celé; nikdo nebude pátrat potom, kde se taková informace vzala. Nicméně nějaký politik, podnikatel nebo úředník se rozhodně bude tetelit blahem, jak se mu podařilo podrazit nohy svému soupeři. A to je to jediné, oč tu jde. Slavní hlídací psi demokracie se staly patetickými sluhy systému, kde se jedno prase s druhým rve o koryto a neváhá při tom využít médií, která vždy poslušně přiběhnou, aby si smlsla na další jednohubce ze systémového zákulisí. Tím se dostáváme zpátky k pořadu Na vlastní oči. Sám si totiž nejsem jistý, nakolik pánům Johnovi a Klímovi tu exkluzivitu a investigativnost baštím. Ale jsem překvapivě spíš optimista a řekl bych, že tenkrát to fakt ještě bylo relativně dost o té "pravé novinařině" a nechci být v tomhle ohledu až příliš paranoidní a předpokládat, že to pánové měli dokonce zaplacený nebo tak něco. Jenže pak se něco stalo a i nejlepší investigativní reportér v republice se nechal pohltit systémem a stal se politikem. A systém mu jeho minulost dal samozřejmě patřičně sežrat a my jsme byli na vlastní oči svědky jednoho z největších lidských failů v dějinách novinařiny. No nic, rest in peace, česká investigativní žurnalistiko. (14.01.2012)

často udá jasný pohled na problém, člověka varuje, či přesvědčí o tom jací grázlové mezi námi chodí a co všcehno jim prochází. Což zvyšuje % znalostí jak se vyhnout nebo alespoň na koho se obrátit, ovšem funkční OBRANU jsem v žádném díle neshledal. Vždy když člověka om*daj tak ho om*daj pořádně, a nic s tím většinou sám neudělá. 2* jsou podle mého velkorysé. (03.01.2014)