Coco Chanel

Vo svojej podstate, je tento film veľmi pekný. Má len jeden jediný problém. Svoje meno.. Do istej časti to bolo o nej, asi tak do polky. Od 40 minúty sa rozvíja pred nami pekný príbeh zamilovanej ženy, ale kde sa stratila Coco??? Kde zmizla. Je to z obrovskej časti romanticky zafarbené a zmysel Coco Chanel sa stratí. A naozaj o jej modeloch sa dozvedáme v oveľa menšej miere ako sme očakávali. Iba jej klobúky môžme ako tak pozorovať ale ani tie nie v takej miere akoby sme chceli. A potom, keď konečne príde zámienka pre našu Gabrielle aby začala tvoriť, nastane posun o nevedno aký čas a už sme na jej prehliadke, kde si vo veľmi rýchlom slede môžme prezrieť asi 20 modelov. Film je postavený na hercoch, ktorý boli dokonalí. Už som hovorila, že Alessandro Nivola, je chlap? A ešte keď rozpráva po Francúzsky, je to vidieť vo väčšej miere. Čo sa týka kamery bola dokonalá rovnako ako aj soundtrack. 70% (23.11.2009)

Průšvih. Všechno, co by se mělo zavrtat do hloubky, sklouzává po povrchu. Totální nezvládnutí tempa filmu a vůbec celkové režijní práce - film nefunguje komplexně, rozpadá se a co je nejhorší, ani ty jednotlivé drobečky za moc nestojí. Takový obraz si Coco nezasloužila. Z její osobnosti by se dalo vytěžit mnohem víc. (03.02.2011)

2 a pol *. Sklamanie. Obrovské sklamanie. Dúfala som, že to bude veľká kostýmovka a ono sa to ukázalo skôr ako lovestory kabaretnej speváčky, kt. zároveň šila... ak zjednodušujem. Audrey mi prišla vulgárna. Neviem, osobné predpojatie voči nej na jednej strane, na druhej som v nej nevidela dušu, eleganciu iba zatrpknutie, detský odpor. Kde máme osobnosť ženy, ktorá premenila vývoj ženskej módy? Tiež mi chýba prepojenie, keď sa Coco dostáva zo zámku priamo do veľkého ateliéru. Zrazu. Záver je proste podľa mňa príliž urýchlený. Mimo to nevidno žiaden vplyv histórie typu vojna a pod. Očakávania som mala aj od skladateľa hudby Alexandre Desplata. Priemer. Priveľmi šedý... (30.1.2010) (31.01.2010)

Parfémy Chanel mají zajímavou vlastnost, že některé jejich nositelky je samy necítí. Přesto je ale kupují a používají, protože okolí je na nich zbožňuje. Podobné paradoxy lze najít i ve filmu o samotné Coco. Obsazení je kvalitní, leč pojetí poněkud suchopárné. Životní moudra – neodmyslitelná součást každé filmové biografie – jsou zoufale banální („Nejhorší na sňatku je osud manželky.“), pointa je však silná díky výborné poslední scéně na schodech, ze které je zřejmé, že úspěch nemusí se rovnat štěstí… A verdikt? Audrey mě o svých proklamovaných hereckých kvalitách zatím úplně nepřesvědčila a Chanel N°5 mi nevoní, ale že holky těžší to maj, vím zcela určitě. (27.02.2012)

Coco před Chanelem se paradoxně výborně doplňuje s filmem Coco Chanel & Igor Stravinsky, protože se zabývá přesně jen tím obdobím v životě Gabriely před Igorem. A Audrey Tautou propůjčuje tvář té Coco, která zatím ještě nebyla nikým, pouze nezávislou mladou dámou, kterou dusily konvence secesní společnosti. Zatím nebyla nikým, ale věděla, že styky s vhodnými muži dosáhne úspěchu. Gabriela byla velmi chytrá a zpětně se zdá být, že byla i emancipovaná, ona ale jen vždy chtěla být nezávislá. (17.11.2014)