Vražda

Problémem první řady je za 1. nezvládnutost konceptu 2. neusazenost formy. Bod jedna znamená zhruba to, že dvacet dílů znamená tolik zvratů a falešných stop, že v části 17 se zdá, že se začnou zatýkat i členové filmařského štábu. Detektivové se chovají jako afektovaní šílenci, pro něž vina plyne z jediného (byť nepřímého) důkazu. Problém nakonec je, že některé "sidetracky" už prostě budí dojem účelových retardací děje a navíc se člověk v tom množství klamného balastu začne trochu izolovat od detailů případu. Bod dva znamená, že první asi 3 díly vypadají jako řadová televizní detektivka s nevábným vizuálem. Teprve nástup zkušeného Henrika Rubena Genze z toho udělá zajímavou a temnou podívanou s nápaditým využitím "psychologických" detailů. Jinak jsem ale spokojený - nápad se třemi paralelními rovinami je celkem dotažený, byť rodinná linie občas sklouzává k rozpačitému přešlapování. Obrovským kladem je obsazení v čele s neuvěřitelně charismatickým Larsem Mikkelsenem (ach ty rodinné geny) a spoustou postav, které ve své nevýraznosti získávají typicky severské kontury zaťatých a posedlých podivínů (platí to hlavně o ústředním duu). Zločinu si prostě cením jako odvážného pokusu ukázat vyšetřování jako drama plné omylů a osobních tragédií. Konec je bezchybný, ani tak ne proto, že by byl překvapivý, ale spíš pro to, jak dokonale respektuje anti-happyendovost. (26.01.2013)

1. série - 70% Seveřené to prostě umějí. Trochu mě nejdříve odrazovala délka první série, přeci jen 20 dílů je hodně. Nakonec to uteklo rychleji, než bych čekal. Pomalé tempo, hodně zvratů a sympatické postavy (za mě nejoblíbenější - Meyer a Hartmann). Jen to finále mi přišlo trochu nedotažené a ve vzduchu zůstalo viset spousta otázek. Kvůli tomu nižší hodnocení, než by si seriál zasloužil. 2. série - 80% Ze začátku jsem se bál, protože téma teroristů mi moc nesedlo, ale nakonec se v tom ukázalo něco víc. Opět pomalé tempo, gradující napětí a ke konci fakt netušíte, jak to dopadne. Vraha jsem si tipl pár dílů před koncem a i když to vypadalo, že jsem se mýlil, naštěstí jsem měl pravdu. To potěšilo. (01.01.2019)

Na dánský Zločin jsem poprvé narazil ve dvou pochvalných textech Jana Čulíka coby editora internetových Britských listů, kde se rozplýval nad kvalitami špičkového seriálu, který údajně představuje úplně novou úroveň seriálové tvorby. Duševní pochody intelektuálů bývají nevyzpytatelné, a tak jsem tuto informaci bral s rezervou, protože její autor nedávno dokázal pochválit Bastardy, jeden z největších průšvihů české kinematografie posledních let. Příznivé bylo ale i hodnocení na CSFD (byť s nízkým počtem hodnotících). Nakonec jsem tedy Zločin prubnul, ale ani po čtyřech dílech mi není jasné, v čem spočívá proklamovaná výjimečnost seriálu, protože před mýma očima se odvíjela celkem stardardní televizní detektivka neúměrně rozdělená do 20 dílů, na které nemám trpělivost ani chuť. Pokud kdysi David Lynch natočil Městečko Twin Peaks, o pátrání po pachateli konkrétního zločinu mu vlastně nešlo a divácká přitažlivost spočívala na hypnotické atmosféře a fascinujících proměnlivých charakterech. Dvacet hodin života strávit sledování vyšetřování jediného kriminálního případu je nad mé síly i přes sympatickou vyšetřovatelku a charisma Larse Mikkelsena coby ambiciozního hráče na politickém kolbišti. Mám totiž pocit, že sledování jediného dílu Breaking Bad mi přináší díky lepšímu uchopení a vývoji postav větší uspokojení než čtyři hodiny strávené v přítomnosti těchto Skandinávců. Stephen King tvrdí, že netrpělivý čtenář, který si odskočí na závěr knihy, aby se předčasně dozvěděl pointu, páchá ten nejhorší literární zločin. Já se dopustil podobného hříchu, když jsem si po čtvrtém díle odhadl potenciálního vraha a poté zjistil, že jsem se vážně strefil - což sice možná svědčí o mé genialitě, ale spíš o tom, že přes svoji pověst je Zločin na můj vkus příliš předvídatelný. V tomto případě se nicméně vzdám hvězdičkového a procentuálního hodnocení... (13.02.2013)

Je to opět jeden z velmi vydařených seriálu ze severské kinematografie. Sarah Lund s Janem Mayerem byla moc sympatická volba a ostatní herečtí protagonisté rozhodně nezůstali o nic pozadu. A navíc seveřani zkrátka umí navodit tu správnou ponurou atmosféru, která se linula celým dějem. Místy zajímavě propletené, někteří podezřelí odpadají, aby je vzápětí nahradili jiní, takže nuda to rozhodně nebyla a co určitě chválím, je skvělý český dabing. Finální část byla asi nejzajímavější a možná pro mnohé příjemným, nečekaným zakončením první série. Měla bych jen dvě menší připomínky, kde se jedna tak trochu týkala Sarah. Nemohu si pomoct, ale chvílemi mně připomínala svou přílišnou emancipovaností Julii Lescotovou z francouzského seriálu, ale to byla jen malá vada na kráse. Ale i tak to byl další moc příjemný zážitek letošního roku. (07.02.2013)

Na obrovské ploše rozehrané krimi drama odehrávající se ve dvou základních pramenech - klasické krimi a volebního boje o magistrát, přičemž onen druhý proud je bezmála zajímavější, než základní tahoun z policejního prostředí. Závěr, na který se tu několikrát žehrá, mi nevadil, je třeba brát v úvahu, že se jedná o severské drama, nikoliv o americkou pohádku. Váhal jsem i nad pátou hvězdou, ale nakonec jsem ji nedal právě pro onu strašlivou délku. Po třetí sérii jsem nucený přidat i pátou hvězdu. protože něco tak chytře napsaného, skvěle zrežírovaného, navíc osobitého zemí původu se jen tak nevidí. (01.06.2013)