Kimssi pyoryugi

Ano, je zde kupa nelogických ptákovin, ale vzhledem k průběhu filmu je zvládnu bez mrknutí oka opomenout. Vyoko nad zemí se opět znáší ta stará známá korejská orginalita, kterou se zde rozhodně nešetří. Jistě je tohle další film, který můžu zařadit mezi filmy, kterým se povedlo mě okouzlit. Herecké duo je poměrně sympatické a překážkou nejsou ani jejich neustále se rozjíždějící oči. Ta romantika v pozadí mi byla k mému velkému údivu poměrně příjemná. Film se snaží obecenstvo oslovit celkem pěkným poselstvím, které je určitě vzhledem k době vysoce aktuální. Na plný počet to nevidím, ale o udělení 4* bych se styděl třeba jen zaváhat. (15.11.2012)

Jsa futuristou pevně ukotveným v naší chaotické civilizaci, neoslavuji často filmy velebící útěk do divočiny (jako velehloupý film Útěk do divočiny) coby spolehlivě nejlepší řešení problémů moderního jedince. Leč nedá se svítit, tento útěk na "pustý" ostrov uprostřed města je ve své bezelstnosti odzbrojující. Kluk v kachně na ostrově, holka zavřená v pokoji, a pár dopisů v lahvi. Jen těžko jim nefandit. 8/10 (10.12.2016)

Příběh o tom, jak jeden zkrachovalý Korejec musel ztroskotat na pustém ostrově hned za městem, aby objevil pravé hodnoty života a stal se z něho ten pravý muž pro traumatizovanou asociální dívku, která uvízla ve virtuálním světě, si mě získal nebývalou lehkostí a svérázným, rozmanitým humorem, který v některých momentech dokonce i umně balancuje na hranici dobrého vkusu (radostné chvilky s rukama plnýma ptačího trusu budiž důkazem). V druhé polovině filmu vstupuje do popředí dramatická rovina, která pak předvídatelně spěje ke kýženému happyendu. Z formálního hlediska mě u Kimssi Pyoryugi zaujala především kompozice a složení záběrů a celková práce s mizanscénou (barevné řešení hrdinčina pokoje, atd.). Tak či tak to je neuvěřitelná pecka a jeden z nej "feel-good" filmů za poslední dobu (jako nej "fell bad" film v rámci korejské kinematografie zase boduje Viděl jsem ďábla). (20.06.2011)

Po příchodu na ČSFD jsem se nakazil tehdejším nadšením z JK, potažmo jiných asijských filmů, které jsem do té doby vůbec neznal. Moc se mi nechce hledat názvy, ale třeba takový Muž odnikud a hlavně poslední zhruba půlhodina, to bylo asi moje úplně první setkání s Jižní Koreou a bylo víc než vydařené. Nadšení však začalo pozvolna opadávat a je pravda, že bych musel asi dlouho hledat, kdy jsem naposledy nějaký korejský film viděl. S Kimssi Pyoryugi jsem se vrátil zpět a to převážně v pozitivním smyslu. Pěkně natočený film o potřebnosti či nepotřebnosti dnešní civilizace s několika moc pěknými scénami, které byly podávané s typicky korejským humorem. Slibuji, že s dalším JK filmem, nebudu rozhodně tak dlouho otálet a pustím si ho, co možná nejdříve. (12.07.2014)

No ještě že se zase neřídim podle plakátu, protože ten na mě působí nějakou levnou ,,letní,, rodinnou komedií a to mi k Jižní Korei a ani k tomuhle hodnocení nejde. Jediný co bych tak tomuhle nápaditýmu filmu vytknul je asi stopáž, která je docela roztahaně dlouhá. Ale ten konec, ten to opět napravil. (18.09.2010)