Kimssi pyoryugi

Po příchodu na ČSFD jsem se nakazil tehdejším nadšením z JK, potažmo jiných asijských filmů, které jsem do té doby vůbec neznal. Moc se mi nechce hledat názvy, ale třeba takový Muž odnikud a hlavně poslední zhruba půlhodina, to bylo asi moje úplně první setkání s Jižní Koreou a bylo víc než vydařené. Nadšení však začalo pozvolna opadávat a je pravda, že bych musel asi dlouho hledat, kdy jsem naposledy nějaký korejský film viděl. S Kimssi Pyoryugi jsem se vrátil zpět a to převážně v pozitivním smyslu. Pěkně natočený film o potřebnosti či nepotřebnosti dnešní civilizace s několika moc pěknými scénami, které byly podávané s typicky korejským humorem. Slibuji, že s dalším JK filmem, nebudu rozhodně tak dlouho otálet a pustím si ho, co možná nejdříve. (12.07.2014)

Aby bylo jasno, mám proti tomu výhrady... Jenže... Ještě předtím, než došlo k závěrečnému běhu jsem si "liboval", jak ten film nemá nic, čím by mě mohl ve svém závěru překonat. Ano, rozhodně byl celou dobu skvělý a opravdu výborně zahraný, ale rozhodně by mi nevadilo, kdyby byl o pár minut kratší. Jenže pak jsem se přistihl, že jsem při závěrečných scénách stejně napjatý, stejně bezradný a nakonec i stejně slzavě usměvavý jako ona. 85 % (06.04.2010)

Podle posteru to už tak nějak pro jihokorejce tradičně vypadá jako příšerná bláznivá komedie, ale opak je opět pravdou, je to takový milý, trošku komediální drama o dvou lidech a jejich divných životech. On přišel o všechno, chce se zabít a náhodou se dostane na opuštěnej ostrůvek uprostřed města a řeky Han, kde musí začít žít, jak dovede, protože neumí plavat. Ona žije asociální život ve světě internetu a představ, s nikým nemluví, s matkou komunikuje jen přes smsky a nikdy nevychází z bytu a ze svýho pokoje jen když nikdo neni doma, její jedinou zábavu je její imaginární já na internetu a blog, ale to jen do chvíle, než přes svůj foťák v bytě zahlídne podivnýho chlápka na ostrůvku. Ohromě s citem, lehce a vlastně i zábavně odvyprávěný (19.10.2009)

Jsa futuristou pevně ukotveným v naší chaotické civilizaci, neoslavuji často filmy velebící útěk do divočiny (jako velehloupý film Útěk do divočiny) coby spolehlivě nejlepší řešení problémů moderního jedince. Leč nedá se svítit, tento útěk na "pustý" ostrov uprostřed města je ve své bezelstnosti odzbrojující. Kluk v kachně na ostrově, holka zavřená v pokoji, a pár dopisů v lahvi. Jen těžko jim nefandit. 8/10 (10.12.2016)

Inšpirácia Zemeckisovým Trosečníkom je očividná, napriek tomu kórejskí tvorcovia zanechávajú vo filme stále dosť originality. Niektoré kúsky hlavného hrdinu ma dobre pobavili, najmä podobná scéna z Trosečníka - výroba ohňa, ktorého pointa je fakt vtipná. Podobne vtipný je lov rýb pomocou palice a vidličky. Značkové "bačkúrky" z plastových fliaš boli skvelé a film je takýchto milých prekvapení plný. Spočiatku hlavný hrdina, ktorý nevie plávať hľadá spôsob ako sa dostať na druhú stranu veľkej rieky, neskôr už o to nestojí. Zistil, že mu tam nič nechýba. Asi každý má niekedy chuť zahodiť všetky tie karty, mobily a užívať si život len tak bez toho, aby nám stále niekto išiel po krku a ťahal z nás peniaze. Aj preto sa mi film zadrel pod kožu podobne ako Zemeckisov Trosečník. 90%. (26.08.2012)