Temple Grandinová

Hnula mnou! Temple, myslím. Mluvila o dveřích. Že jsou to vchody do jiných světů. "... a kam odcházejí?" Do nebe. Nezvykle pojatý film o ženě, která viděla svět v osách, procentech a pravítkách. Líbilo se mi to načasování, drajf, úcta a pocit, že jsem jen já a Temple. Temple a já. Krom Danesové, která předvedla neskutečný výkon plný bolesti, mě zaujal mentor (D. Strathairn), který dovedl Temple k uvažování, navedl ji na cestu a ponechal osudu. Samotnou. A její řeč pronášená při závěrečném sprintu mezi obdivem a lítostí, mě zanechala v mlčení, s mrazením v zádech. A tak si to taky chci uchovat v paměti. Ohromná věc! (12.09.2010)

Říkejte mi cynik, ale obyčejně na mě filmy, které se diváka snaží "vydírat" zas tak moc nepůsobí. Nemůže za to ani tak stav hlavního hrdiny, ale většinou scénář a režisér, kteří často derivují filmový jazyk jen na ono postížení. Tentokrát ale tleskám HBO a tleskám Claire Danes, protože k postavě Temple Grandin přistoupili citlivě, bez přílišné glorifikace a snažili se rozvést a ukázat chování autismu bez toho, aby byl divák tlačen k jakýmkoli soudům. Teda určitě ne tak okatě jak to mnohdy dopadá. Film tedy dostal jakousi "lehkost", a věnoval se tomu, co bych od takovéhoto typu autobiografie čekal. No a výkon Claire Danes, o tom je zbytečné cokoli psát, protože je prostě vážně skvělý. Kéž by televize točili více takových filmů. Možná bych se pak na ni i občas podíval. Nature is cruel, but we don't have to be. (05.03.2011)

Film se jednoduse pta , jak se divame na lidi s autismem a funguje to. Je to sladky film o zivote Grandin a smrti krav, vyborne zahrany. Claire Danes tehdy bylo 30 let a mela karieru pred sebou. Je to vyborna pripominka lidi s poruchou autistickeho spektra. Co je na filmu napadne je absence sentimentality a sirupove hudby se sacharidovou atmosferou. Je zde jen pohled do vzacne mysli. Film je pozitivni bez nasili a sexu. (05.04.2022)

Zprvu jsem byla velice překvapená a musím říct, že se mi film vůbec nelíbil. Po 20 minutách ale tento pocit opadl a já se nechala vtáhnout do děje a prožívala každý okamžik s mladou Temple, která se i přes svou nemoc (a hlavně díky snaze své matky) snaží žít normální život mezi zdravými lidmi... Další snímek, nad kterým si člověk uvědomí nejen to, jaké má štěstí, že je zdraví ale také fakt, že i nemocní lidé mohou s trochou pomoci žít normálně a přispět svým dílem společnosti... a také další snímek, který vás i přes happyend rozpláče. (19.02.2012)

Příběh tak bizarní, že by ho nikdo snad ani nevymyslel. Přesně využitá obrazová stránka, která ilustruje ujeté vnímání hlavní představitelky. Mimochodem, dost obtížně stravitelné, protože ona je fakt jiná. Chová se nepříjemně a cizorodě. Fajn, to je v pořádku, člověk by měl být schopný srovnat se i s něčím hodně zvláštním. A i když jí přeji, že nakonec prošla mnohými dveřmi a dokázala víc než většina lidí bez "postižení", tak film o ní je spíš jen ilustrace amerického snu: Když se snažíš, dokážeš cokoliv. Motivační záležitost, která nejspíš přece jen uhlazuje hrdinčino projevování se a způsob, jak komunikuje, aby to ve finále bylo stravitelné pro všechny. (21.04.2014)