Temple Grandinová

Dívka, která si hrála s krávami (a kopala do těch, kdo ji naštvali). Mohla si vybrat, k čemu svůj dar (a prokletí v jednom) využije. Zvolila dobytek. Němé tváře, které ji neznervózňují a které chápe mnohem lépe než lidské bytosti okolo sebe. Prapodivný námět není věrohodný jen tím, že vychází ze skutečných událostí, ale také díky snaze tvůrců a Claire Denis pochopit svět Temple Grandinové (Denisová její trvalou nedospělost vystihla bravurně). Pro lepší představu vidíme lidi a věci jejíma očima. Nápady i emoce, s jejichž vyjadřováním má Temple problém, jsou převáděny do obrazů. Orbis pictus. Filmovější námět aby jeden pohledal. Hrdinčina nelehká cesta za jejím životním snem je zbavena patetických okamžiků a filmu škodí pouze doslovnost při vysvětlování, co autismus obnáší. Kromě hrdinčiny diagnóny je zohledněno i prostředí amerického jihozápadu 60. let, ovládaného výlučně muži – tím víc nás může fascinovat odhodlání jedné drobné dívky, potažmo ženy. 75% (20.09.2012)

Já věřila, že v té Claire Danes TO JE. Tu poslední hvězdu dávám za ni, protože podala téměř nadlidský výkon, od mimiky až po hlasový i celkově vizuální projev. Citlivý film, kdy máme šanci nahlédnout do mysli autistky a můžeme tak snadněji pochopit svět, který je pro nás tak vzdálený. Někdy jsem nešťastná z dnešní doby a z toho jak se všechno rychle mění, ale věřím, že lidé s podobným osudem již tak/často/ nemusejí bojovat s posměchem okolí. (03.01.2011)

Vážně povedené. Temple je sympatická, ale až moc svá. Ostatně jako každý jiný autista. Nicméně se mi líbí, jak jí hrozně baví věda a to její vstupování do dveří. Tak jednoduché a přece účinné. Jediné, co mi vadí je "humánní" zabíjení krav, ale co už, hodí se to tam a celé prostředí farem a jatek se k její osobnosti více než hodí. (22.10.2017)

Ach ne, další film, který si schválně pohrává s Vašimi city, každou minutou se snaží zapojit Vaše emoce a věří, že slzy diváků v poslední scéně mu přidají v ratinzích. A ono to sakra funguje, Vy se tomu příběhu prostě radostně oddáte, trpíte a skáčete radostí společně s Temple i jejími blízkými. Přitom na autismus už sázelo tolik snímků, nejen Rain Man a Forrest Gump. U pojetí Micka Jacksona oceňuji hlavně ten pohled na pocity rodiny postiženého člověka, na jejich zmatek, bezmeznou snahu pomoci, jež zůstává často bez odezvy, bez pochopení. Absolutně nezapomenutelné zůstanou i herecké výkony snad všech účinkujících i skvělé animace přibližující myšlenky Temple. Jen desetinu hvězdičky bych strhla za to, že se příběh zdaleka vyhýbá faktu, že většina autistických dětí bohužel takhle dobře nedopadá. Ovšem to už je třeba výzva pro jiný snímek... (25.08.2011)

Příběh tak bizarní, že by ho nikdo snad ani nevymyslel. Přesně využitá obrazová stránka, která ilustruje ujeté vnímání hlavní představitelky. Mimochodem, dost obtížně stravitelné, protože ona je fakt jiná. Chová se nepříjemně a cizorodě. Fajn, to je v pořádku, člověk by měl být schopný srovnat se i s něčím hodně zvláštním. A i když jí přeji, že nakonec prošla mnohými dveřmi a dokázala víc než většina lidí bez "postižení", tak film o ní je spíš jen ilustrace amerického snu: Když se snažíš, dokážeš cokoliv. Motivační záležitost, která nejspíš přece jen uhlazuje hrdinčino projevování se a způsob, jak komunikuje, aby to ve finále bylo stravitelné pro všechny. (21.04.2014)