Je to i můj život

Jedna z najemotívnejších drám aké som mal kedy možnosť vidieť. Film majstrovsky mapuje psychológiu a citové rozpoloženie nielen chorého človeka ale hlavne jeho najbližších. Tá ťažká náročná cesta, ktorá čaká na človeka v jeho posledných chvíľach kým sa dokáže zmieriť s osudom je tu zobrazená nesmierne citlivo a veľmi presne. Vo filme sa nezabúda ani na rodinu a pritom sa navodzuje myšlienka, že niekedy to v duševnej rovine môže mať práve rodina ťažšie. Ťažko o tom písať, to sa musí vidieť. (21.11.2013)

Komentář bude obsahovat náznaky SPOILERŮ! A bude se chválit… Po zážitku z filmu An American Crime jsem si pustil další drama. A opět mě dostalo na plné čáře. A prakticky ze stejných důvodů. Jednak ten film opět nenabízí jen jeden "správný" pohled na danou věc, ale hned několik. Ze strany matky, která udělá cokoliv, jen aby její dítě neumřelo. Dokonce upřednostňuje umírající dceru a nutí tu zdravou (která byla "vyrobena" jen proto, aby ji zachránila) aby podstupovala různé testy a darovala krev, či kostní dřeň. Poté tu máme stranu nemocné sestry, kterou už ty věčné nemocniční procedury nebaví a přeje si jen jediné - umřít. Ale jak to říct matce, když vás neposlouchá? Jedině přes zdravou sestru (třetí úhel pohledu), která na matku podá žalobu, aby sestře pomohla umřít, protože ji o to požádala. A i když zde uslyšíte nepřeberné množství argumentů ze všech stran, tak finální rozhodnutí je na vás. Film neříká, jestli to rozhodnutí je správné nebo ne. I když jsem v průběhu filmu nebo na konci nebrečel, tak se mi tento film dost líbil. Jak jsem včera chválil Ellen Page, tak dnes musím vyzdvihnout Abigail Breslin. Podat takovýhle výkon ve 13 letech? Mít klobouk, tak smekám. Ze Sofie jsem byl (mírně řečeno) v šoku, protože když jsem podíval do její filmografie a zjistil jsem, že ona byla ta Eloise v hotelu… musím říct, že ušla velký kus cesty. A Cameron? K té snad nemusím nic dodávat. Tu matku jsem jí žral po celý film. Jako třešničku na už tak dost povedeném dortu zde máme Aleca Baldwina, který využil bezchybně prostor, který zde měl. Tady neváhám ani vteřinu nad hodnocením. (22.04.2010)

Noooo, tak to byl teda nápor na emoce. Právě jsem silně probrečela asi 90 minut v kuse a klidně to tady napíši. Je to i můj život je silné citové vydíraní, jenže tady to tvůrcům nemůže mít nikdo za zlé, toto téma snad ani jinak natočit nejde. "Malé" drama jedné rodiny, kterou postihla nemoc dítěte, vždy zákonitě útočí na ty nejhlubší city diváků. Nick Cassavetes po Zápisníku jedné lásky natočil další jemný a citlivý film, který nemůže nechat žádného diváka chladným. Kdybych měla hodnotit pouze to, jak mě film emočně dostal, dám jasných 5*, jenže ten film není vůbec dokonalý. Především těch pár scenáristických zaváhání, například věty typu: "Jsem rád, že mám rakovinu, jinak bych tě nepoznal" jim fakt nebaštím. Velká pochvala hlavním představitelům, předvedli opravdu uvěřitelné výkony, především pak Abigail Breslin a marně si vzpomínám, jestli jsem Cameron Diaz někdy viděla v lepší roli. (11.07.2011)

Je smutný film a SMUTNÝ FILM. Toto je ten druhý, ten, ktorý z vás vytrasie dušu a dva litre sĺz, zvlášť ak ste nežného pohlavia. Bolo by naivné si myslieť, že vďaka slzám partnerky sa jej ľahšie dostanete pod sukničku. Ja som po záverečných titulkoch dostal iba vynadané a zaknihoval som aj manželkin pamätný výrok: "Ja už, ja už...(počkať. utiera si slzy), ja už s tebou nikdy nebudem pozerať smutné filmy". Mimochodom ja som z toho chytil záchvat smiechu, čo ju ešte viac vytočilo... Takže tak som dobačoval. Chcete si poplakať? Tento film ja skvelá voľba. 80%. (06.05.2012)

Mým národům, zvláště pak Američanům. Nebojte se o švé loštomiloušké dětišky, když vám umírají na rakovinu. Je to vlastně krásná životní zkušenost plná úžasných a dojemných zážitků. Uvidíte, že vám budou umírat před očima tak krásně a dojemně, a že před svou smrtí vás obdaří mnoha životními moudry a stmelí vaši rozhádanou trpící rodinu, že byste vůbec neměnili. Všichni se budete objímat a milovat, tak žádný přemlouvání k životu. Že se sami vzdají šance na život po nešťastné lásce? Ale no tak, jsme v 21. století, století Twilightu, a víme že taková osudová láska přijde jen v teen věku. Že jde o život? Ale vždyť oni půjdou na místečko lepčejší, než je tady na Zemi. A počkají tam přece na vás, takže netruchlete, ale těšte se... Brr, nějak nejsem stavěnej na takhle pojatej film, kde nemocná holčina už nechce žít, tak přemluví druhou přemoudřelou holčinu, aby s ní hrála na ledvinovou bábu a žalovala rodiče. Úžasný, to by nevymyslel ani John Grisham. Soud, to je tak běžná věc, která přece nestojí v cestě vzájemné lásce v rodině. Stačí dojmout soudce a advokáta a vaše rodina bude o dva členy širší. Shrnuto: encyklopedie nejtupějšího hollywoodského kýče a trapného patosu bez kapky soudného rozumu. (10.07.2011)