500 dní se Summer

Přiznám se, že romantické filmy sleduju už jen hodně zřídka, protože v tom stereotypním kolovrátku se najde jen hodně málo titulů, které za zhlédnutí stojí. Převážná většina těch žánrových kousků je dělaná jako by podle šablony a liší se jenom mírně dávkou naivity a pokud jde o teenagerské záležitosti, i mírou nevkusu. Z téhle záplavy 500 dní se Summer opravdu vyčnívá, protože je v něm poctivé řemeslo a pár slušných nápadů i příjemné obsazení. Ale že by šlo z mého pohledu o nějaký kultovní kousek, to ani náhodou. Byl to údajně obrovský hit na Sundance festivalu, ale tenhle Webbův film mohlo v pohodě financovat kterékoli velké studio. Fakticky je to ryze mainstreamová záležitost. Kdyby se udílely hvězdičky za nejlepší mainstreamovou romantiku za daný rok, asi by s přehledem 500 dní se Summer zvítězilo, ale takhle to u mě nefunguje.Od běžné produkce se liší především tím, že si scénárista přiznal, že ne každá romantická láska končí svatbou, ale jestli mi chtějí prodávat tyhle objevy, tak s banalitami ať se obrací na někoho jiného. Za dva dny si už z filmu pamatuju jenom hodně málo. Na jedno pokoukání příjemné, ale nic víc. Celkový dojem: 60 %. (30.12.2014)

Znáte ten pocit? Ten pocit, že celý svět si tančí společně s vámi? Ten pocit, že ta holka od vedle je ta pravá? Ten pocit, kdy chcete utéct před celým světem? Ten pocit, kdy nálepky či vztahy vám střihají křídla? Ten pocit, že konec se nemůže nikdy změnit v začátek něčeho nového? Ten pocit, kdy vzpomínky jsou jako opium? Ten pocit, že jste uvízli v pasti života a jediného člověka, který se vám to snažil říct, jste nakonec nenáviděli? Ten pocit, že druhého nemůžete milovat ani by jste se rozkrájeli? A znáte ten pocit, kdy se díváte na film a víte, že je to jeden z těch mála jedinečných filmů, kterému se podařilo všechny ty pocity vměstnat do své stopáže? No, znáte ten pocit? (01.12.2009)

[imdb: 8.2/10] | me: Kto očakáva romanticku komédiu tak ako ju poznáme bude sklamaný. Skôr by som povedal, že sa vôbec nejedná o komédiu, ale o príjemným spôsobom spracovaný film o vzťahoch, o tom čo prinášajú a prečo stoja za to a o tom čo odnášajú a prečo bolia, koho bolia a ako, koho nie a aka býva realita niekedy krásna a motivujúca ale taktiež nepríjemná, smutná a plná falošných nádejí. Prechody medzi prítomnosťou a minulosťou sú veľmi zaujímavé a celkovo je nádych film veľmi príjemný, nesie sa v pekných farbách života - tmavých, či svetlejších a odzrkadľuje život taký aký naozaj dokáže byť a tak miestami núti k zamysleniu, úsmevu, či povzdychu. (08.11.2009)

"Ak sa Tom niečo naučil, tak že prostej svetskej události nemožno pripisovať nebytočnú dôležisoť. Súhra náhod. To je to, čím to všetko je." Veľká pravda a argumentom budiž každá jedna minúta so Summer (aspoň v hlave). Kto zažil, nemôže ísť pod 4*. A ano, Levitt a Deschanel minimálne na hrad. 90% (14.02.2010)

„Na svete sú dva druhy ľudí... Muži a ženy.“ Takéto dobré filmy by som mohol/vedel/chcel pozerať každý deň. Ani neviem, či ma viac potešila skvelá „technická stránka“ (rozdelenie plátna, hraný film plynulo prejdúci do kresleného, melodráma do muzikálu), v romantických filmoch nečasté (ale niečo by sa našlo) „rozdelenie síl“ (chlapec zodpovedný, dievča nie) alebo prirodzené herecké výkony. Zooey Deschanelová je „len“ veľmi dobrá, ale to, čo predvádza konečne pre dobro veci/divákovo skrotený pošuk Joseph Gordon-Levitt („Takí normálni mimozemšťania“, HALLOWEEN: H20, RANA ISTOTY, POČIATOK), je sila, pretože obyčajnosť zvládnu zahrať len herci, ktorí sa dokážu VEĽMI krotiť a nepreháňať. Pôsobivé, milé, hravé, smiešne, svieže, rozkošné, smutné, smutné hlavne – ale s pár milimetrami ďalšej nádeje do dňa s číslom 501. KEĎ HARRY STRETOL SALLY pre divákov, narodených povedzme po roku 1990. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org. (23.12.2010)