Jak se staví sen

Nejveselejší poznatek na ČSFD o tomto pořadu je zajímavost jakéhosi TheMakera, který nás tím informuje, že zedníci, montážníci a vůbec tvůrci celé proměny (ať už kuchyně, obýváku nebo ložnice) mají na to jen 36 hodin. Skutečnou zajímavostí by ovšem bylo, kdyby uvedl, že se jedná o nějaký televizní fígl, kde vše musí vypadat hezky, ale skutečnost je většinou jiná. Čili tým tancujících a k šoumenství nucených designérů má pochopitelně spousty času si vše připravit dopředu (3D návrh, materiály apod.). Pořad je předtočen, tedy návštěvy a posezení s prodejci nábytku, koberců, světel nebo podlah jsou natočené v předstihu. Jinak by nebylo možné vše natáčet najednou v ten daný inkriminovaný den nebo víkend nebo by to bylo zbytečně drahé. Na takovou poctivost každý kašle. Problém je také se zednickými úpravami. Jsem si jistý, že mnozí diváci věří, že lze za dva dny zbourat příčku a postavit novou, rozvést elektřinu, vodu a plyn, nahodit zdi maltou a ihned vymalovat a ještě na to připlácnout skříně nebo linku, vyrovnat starou podlahu nivelačkou a hned sázet plouvoucí podlahu. To vše by šlo, leda že by tým supermanů nepoužíval vodu. Ano, vodu. Tu samou vodu, bez které klasickou maltu nebo nivelačku nenamícháte, i kdybyste se zbláznili. Prostě je to v takovém čase nemožné, ne z hlediska organizace nebo lidských zdrojů, ale z hlediska stavařiny. Pak je tu ještě jedna možnost. Tým to sice stihne zbourat a postavit a druhý tým na to pověsí hotovou sektorovou linku, ale už nám prostě neukážou, jak to těm nešťastníkům pak nabobtná, opadá nebo shnije. Je to takový navrch huj, uvnitř fuj. To samé s podlahami. Ještě jsem neviděl tak brutálně rychlou nivelačku, že hned po rozlití se už pokládá mirelon a podlaha samotná. Musejí nejspíš používat nějakou zázračnou nivelačku z Ruska nebo co, nebo je jim to prostě jedno anebo poslední možnost, totiž že přestavba sice trvá týdny, ale do televize se to sestřihá tak, že to vypadá na dva dny. V televizi to je děsně cool, ale horší je, že takový divák si pak myslí, že za dva dny jim zedníci vybourají a postaví nové jádro nebo pověsí novou linku na míru. Je to prostě nemožné. V pořadu, který byl tomuto vzorem, mají na takovou proměnu myslím měsíc. To už se dá brát vážně, ale takhle ne. Jinak je tento pořad docela zajímavý a částečně i inspirativní. Vždy se rád podívám, i když celou dobu nadávám. Moderátor je ovšem pro mne element, který těžko snáším. Tento pořad je prostě vějička na diváky, ale rozhodně ne nějaká sonda do solidní přeměny bytu. Kdo už takhle přeměňoval nebo se tím snad živí, mi dá jistě za pravdu. (05.12.2011)

Jednou za čas mě popadne nadšení a podívám se na to. Jenomže po hodině trapných keců neobyčejně trapnýho moderátora (zajímalo by mě, jestli si ty trapný repliky vymejšlí sám) moje nadšení značně opadně. Zvlášť když za tu dlouhou dobu trvání tohohle pořadu se mi líbily - ano, pozor - přesně dvě proměny. Vždycky mě dorazí naprostá nepraktičnost a (podle mě) i dost často nevkus... No, co se dá dělat, každej jsme jinej. (11.02.2009)

Úplně obyčejný, nic neříkající a neoriginálně udělaný pořad, které Prima vyrábí jak na běžícím pásu. Jen ten potrhlý moderátor mě občas jebal mé smysly potřebné ke koukání se na bednu. Co se týká obsahu, mé vzdělání se tímto tématem hodně prolíná ( jsem nábytkář se specializací na čoulounictví), tak to alespoň trošičku můžu brát i z profesionálnějšího hlediska. No, ta banda architektů své práci rozumí, jenže všichni jsou zcela většinou bez fantazie. Řídí se jen tím co je dnes in a moderní, nehledají svou vlastí cestu k novým možnostem. Jen chodí vyšlapanou cestičkou jiných architektů a návrhářů. Jsou zcela neoriginální, ale mnohokrát praktičtí k prostoru-avšak né na peněženku. Příklad sam za sebe: V JEDNOM DÍLE DOSTALI ZA ÚKOL PŘEDĚLAT POKOJ 15LETÉ LOLITCE UJÍŽDĚJÍCÍ NA TANEČNÍ HUDBU. TO CO STVOŘILI BYLO....DĚSNÉ. PŘÍŠERNÝ MIX 60, 70 80 LET NÁBYTKÁŘSKÉHP DESIGNU, ZE KTERÉHO SE TA HOLČINA MÁLEM POSRALA BLAHEM. JASNĚ, KAŽDÉMU SE LÍBÍ NĚCO JINÉHO A JÍ POTĚŠILI. JENŽE ZAPOMĚLI NA PRAKTICKOU STÁNKU VĚCI, V TAKOVÉM ŠÍLENÉM MIXU BAREV A TVARŮ SE STOBOSKOPEM NA STROPĚ SE ASI MOC SOUSTŘEDIT NA UČENÍ NEDÁ. A JEDNALO SE O MALÝ BYT. PROSTĚ TOTÁLNĚ SELHALI DLE MĚ V POMĚRU STYLU A PRAKTIČNOSTI. A NESMÍM POZAPOMENOUT KOLIK TO VŠE MUSELO STÁT-KDO SI TO Z NORMÁLNĚ VYDĚLÁVAJÍCÍCH LIDÍ BUDE MOCI DOVOLIT.??? (12.05.2009)

Na pár sérií s Cejnarem jsem se díval asi z 50% a to fakt rád. Tyhle věci mě vždycky zajimaly a jeho moderování mělo vtip a říz. Když ho vystřídala Něrgešová, přestal jsem se na to koukat. Její osoba s dost trapným projevem mě vyloženě sr**a a to že po americkém vzoru začali půl stopáže každého dílu řešit tragické osudy účastníků proměny ještě víc. Teď Kubelková sice lepší, ale kostra pořadu se bohužel nezměnila. Přeměny většinou lepší než horši, záleží na designérech, ale ve srovnání s ČT na podstatně vyšší úrovni vždycky. Rozdíly v řadách jsou velké, těžko hodnotit, takže průměr. Cejnar 80, Něrgešová 20, Kubelková 30. Celkově tedy 43%. (03.04.2018)

Nehodnotím formu pořadu, ale výsledek rekonstrukce. Studentce v malém žižkovském bytě po babičce předělali koupelnu a kuchyň. A nemám absolutně co vytknout - výsledek je účelný, nekomplikovaný, moderní, elegantní, příjemný. A holt nějaké peníze to logicky stojí, ale zas žádné zbytečné vyhazování to nebylo. (08.01.2012)