Anatomie lži

Simsalabim a máme tu dalšího Dr. House. Jen s tím rozdílem, že tento excentrik neodhaluje skryté nemoci způsobené většinou špatnou kombinací léků méně schopného týmu, nýbrž pomáhá FBI, CIA, DEA, FDA, NASA, FEMA, NYPD, DOE, ATF, FDA, WHO nebo US Marshals v řešení složitých případů, kdy už nepomůže ani detektor lži. Jinak klišovitá šablona pro každý jednotlivý díl sedí jako prdel na hrnci. Zatímco Dr. House - eh, pardon - Dr. Lightman jede po nějaké velké rybě, nebo zkrátka řeší divácky zajímavější případ, jeho společníci (nebo spíše podřízení) řeší druhořadý případ. Vždy na základě toho, zda obžalovaný lže nebo mluví pravdu. A tak to jde díl od dílu. Pokaždé ta stejná šablona, až to už začíná pomalu obtěžovat. Jedinou nitkou příběhu na pozadí, který spojuje jednotlivé díly a nutí diváka sledovat dál, je jen vztah Dr. House - eh, pardon, už zase - Dr. Lightmana s jeho dospívající dcerou. A to je poměrně málo. Jedná se tedy o tzv. epizodní seriál, kde vynechání celé sezony není žádné neštěstí. Ale stejně jako má Dr. House Hugha Laurieho, má Lie to Me Tima Rotha, kterého Tarantino kdoví proč vyměnil za nějakého rakouského Waltze. Tim Roth zde nasazuje plnou kadenci své herecké výbavy a můžu s klidem říct, že tím tak seriál dokonale zachraňuje. -Ono totiž už od začátku na diváka řve, že to jinak bude strašná nuda, když se díl co díl zaměříme na nějakou jinou mimiku v xichtě, která prozradí naše jakékoliv chování. Právě Tim Roth z toho dělá koukatelnou záležitost. (07.02.2013)

Strašná nuda s místy výbornym Rothem, jindy zase neskutečně špatně přehrávajícím, ale pořád je to nuda a hlavně blbost. Blbost tohohle vyšetřovacího způsobu je totiž příliš naroubovaná na příběhy, kde se ostatní vyšetřovací praktiky absolutně nevyužívají, takže nakonec se jde za katr na základě toho jak se kdo xichtí. Lie to me je seriál, který má typicky "Houseovský" model "třicet pět minut vyšetřování, pět minut rozplétání a závěrečná pointa doplněná hudbou". Problém je ale právě nelogičnost a nezáživnost celku. Prostě blbost. Škoda Rotha. (09.10.2009)

Další z výrazných britských excelentních asociálů moderní doby:) Zajímavý koncept seriálu si mě získal, ale myslím, že je to jeden z těch seriálů, který stojí především na charismatu a síle osobnosti hlavní postavy. To ona nás dokáže přitáhnout k obrazovce, dokáže v možných slabých chvílích utáhnout vše ostatní a díky ní často dokážeme přehlédnout i nějaké ty scénáristické "nedostatky." V případě Anatomie lži však nemohu říct, tak jako třeba v případě Dr. House, že celkové zpracování a scénář jsou pro mě zcela geniální. Často mi nějaké situace či odhalení nepřijdou příliš věrohodné a pravděpodobné, někdy až dokonce přehnané. Nebývá to však často. Ostatní herecké obsazení je vydařené a sympatické, nikoliv však více propracované. Dialogy a samotné postupy odhalení jsou na vysoké úrovni, často se silným působením. To vše tak však často působí díky charizmaticky, neomylně a houževnatě vedoucímu Calu Lightmanovi. Toto je zkrátka "show" toho malého Brita s krásným nosem, Tima Rotha:) (08.11.2011)

Naozaj neznášam kriminálne seriály a to z veľmi pochopiteľných dôvodov: 1. nezaujímajú ma ako z vizuálnej, tak aj z obsahovej stránky; 2. sú nekonečne dlhé a po vymedzenom časovom úseku strácajú svoju kvalitu; 3. so zdĺhavosťou súvisí obrovské množstvo "prípadov", čo extrémne uberá na reálnosti; 4. po o niečo viac vymedzenom časovom úseku sa stávajú komerčnými. Tento seriál však všetky štyri faktory postráda a celkom dobre si udržal kvalitu a nápaditosť (možno vďaka tomu, že bol vysielaný len tri roky). Oproti väčšine kriminálkam je toto naozaj originálne, tvorcom nedochádzajú nápady a Tim Roth v hlavnej úlohe je naozaj geniálny a priemerný divák mal príležitosť vidieť ho v celkom inom svetle. Pre mňa je to vcelku jedno veľké pozitívne prekvapenie. (26.11.2017)

Je to průměrný seriál (případy, které se řeší jsou opravdu "a la kriminálka XY"), který má ale zajímavou metodiku vyšetřování (na základě gest a mimiky) a navíc se vtipně strefuje do celebrit a zejména politiků-prezidentů :o) Víc než dva díly po sobě už jednoho trochu nudí, nicméně Tim vás dokáže přesvědčit abyste se postupně koukli i na další díly. Beru to jako příjemnou oddechovku a začínám si všímat výrazů lidí kolem sebe... (17.02.2010)