Biutiful

Na Biutiful jsem se dost těšil. Poté, co se Bardem zčistajasna objevil v roce 2011 mezi pěti herci nominovanými na Oscara a poté, co mi tento film vychválila jedna kamarádka, jsem si konečně snímek sehnal a zhlédl. Bohužel musím napsat, že je to zklamání. Zklamání z toho, že sám film neví, čím chce být, zklamání, že ten, jehož jméno stále nedokážu napsat, má na víc. Stopáž je ubíjející a některé příběhové zvraty byly opravdu průhledné hned při jejich začátku (např. s těmi plynovými ohřívači…) Na druhou stranu tenhle film žene kupředu jeho hlavní hvězda - Javier Bardem. To je opravdu neskutečný herec. Vím, že si tímhle nezískám popularitu, ale napsat to musím - dodneška nepochopím, kde vzal Oscara za tu nudu No Country for Old Men když za tento film, kdy prakticky nesleze z plátna, opravdu hraje a jeho výkon je naprosto parádní, získal pouze nominaci. Já vím, s tímhle nic neudělám, ale napsat jsem to musel. Za mě je Biutiful naprosto průměrným dramatem, které neví, kde a kdy má skončit, tak jede cca 45 minut přes čas. Nicméně díky Javierovi a jeho charismatu to vydržíte. 60 %. (16.12.2011)

V porovnání s předchozí Iñárritovou tvorbou byl tento jeho (prozatím poslední) počin pro mě rozčarováním, ale ve srovnání s ostatními dramaty zůstává Buitiful nadprůměrným filmem, avšak nijak výstředním.// Nevím, zda-li se svým až příliš doslovným (a mnohdy zbytečným) zachycením jednotlivých scén a (překvapivě) uceleným scénářem snažil oslovit širší publikum, nebo jestli ho přemohla deprese, že se našli lidé, kteří jeho předchozí filmy nepobrali, ale tohle jsem tedy nečekala. Na druhou stranu nemůžu mluvit o nějakém zklamání, protože Javier Bardem a samotný příběh byl dobrý. Jen mám pocit, že toho mohl říct mnohem víc a jiank, než za užití nadbytečných scén a jasně čitelným scénářem. Vždyť to přece umí. // Nemusím nutně skládat roztříštěnou mozaiku, ale chci tam vnímat tu atmosféru, to kouzlo... a u Buitiful to bylo "jen" kouzlo Bardema, který (jako jediný) dostal prostor a hrál "několik rolí" (umírající otec, milenec-trpitel, citlivý obchodník s lidmi, mystik). A hrál skvěle. Proto původně zamýšlené 3 a půl * zaokrouhluji nahoru. (23.03.2011)

Alejandro González Iñárritu se nadále řadí mezi nejlepší režiséry dneška. Biutiful je, navzdory svému názvu, ošklivý, tíživý snímek plný deprese a strastí. Díky Prietově zručné práci s kamerou se ocitáme přímo uprostřed dění, cítíme štiplavý zápach špinavých barcelonských uliček, vidíme bezprostřední emoce, pot a všechnu tu bezmoc z těch nejlepších úhlů a bez pocitu jakékoliv podbízivosti . Hudební podkres rozbíjí poslední zbytky štěstí. Děj se sune mrtvolným tempem kupředu, postavy se míjejí a přežívají jen tak, jak situace dovolí (tedy horko těžko). Celek rámuje posmrtný rozhovor Uxbala (Bardem) s otcem a uzavírá tak jeden z nejpoetičtějších snímků, které jsem měl v poslední době možnost shlédnout. Opravdový filmový zážitek na dlouhou dobu. Neproměněná nominace Javiera Bardema na Oscara v kategorii mužský herecký výkon v hlavní roli je urážkou herectví. Bardem totiž doslova rozžvýkal výkony nominovaných v kategorii herecký výkon ve všech rolích minimálně za posledních pět let a znechuceně je odplivl do tváří hodnotících akademiků. (16.03.2011)

Muži sú svine? Vo filmoch i bežnom živote často, ale Uxbal by sa pre svoje deti rozkrájal. Po prepuknutí vážnej choroby a zistení, že mu ostáva pár mesiacov života, chce Uxbal dať pred svojím odchodom všetko do poriadku. Problémov, ale ešte viac pribúda...Iňarritu upustil od jeho tradičnej skladačky a nechal film voľne plynúť, pretkal ho smútkom a beznádejou, ktorá sa vo filme vznáša po celý čas. Pár veselejších momentov sa tu predsa len nájde, scény v kuchyni za stolom sú nádherne ľudské. Bardem je až neuveriteľne presvedčivý a vždy, keď sa mu leskli oči, zalial smútok aj mňa. Biutiful je priamy zásah do srdca a v istom zmysle je pre mňa Beautiful. Objektívne za poctivé štyri, ale Bardem kurva...Bardem ma svojím výkonom a smutnými očami úplne odrovnal. Tá piata hviezda je pre neho. Hej a dajte pozor a nekupujte lacné plynové ohrievače...90%. (01.05.2012)

herecky na hranici geniality, výborná hudba a práca so zvukom (aj keď celkovo po formálnej stránke "iba" ďalší Iňarritu), scenáristicky z môjho pohľadu nenapadnuteľný (čo sa týka fungovania scenára v rámci štruktúry, logiky, motívov, motivácií...) a rámcujúca scéna v zasneženom lese je super! (aj ako pointa, rámec, aj ako scéna), ale Iňarrituovo balansovania na hrane morality, tlačenia na emočnú pílu a zvyšovania naturalizmu, kde sa účel iný, než "šokovanie" diváka hľadá ťažko (napokon sa predsa len nájde, ale kde-kto to pri tom hľadaní vzdá) je film od filmu nekontrolovateľnejšie a mám strach, že v poradí piaty film za sebou to už nezvládne... uvidíme. Každopádne film nesporných kvalít, ktorý si ale už druhýkrát v živote nepozriem. PS: veľké plus - narábanie s hororovými prvkami, miestami tak podarené, že skutočne atmosférou prekonalo mnohé zo súčasných hororov. (13.05.2011)